Projekt za více než 200.000 korun zaplatilo ministerstvo životního prostředí. Návrat kamenolomu přírodě je podle Cholevy první akcí svého druhu v Moravskoslezském kraji. Těžba kamene skončila v Myslíku v sedmdesátých letech minulého století. Lom rychle zarůstal náletovými olšemi a břízami, jejichž stín začal ohrožovat místní rostliny a živočichy. "Museli jsme obnovit vzácná teplomilná a suchomilná stanoviště, kde žijí ve vysokém počtu ještěrky, užovky nebo brouk svižník, který vyhledává suché kamenité prostředí," řekl Lukáš Choleva ze sdružení Biota.

Hodili se i horolezci

V loňském roce ochránci vytvořili také několik tůní v dolní části lomu, kde vznikl mokřadní biotop. "Chráněné kuňky přežívaly jen těžko v brázdách po bagrech. Teď už se mohou rozmnožovat v tůních, které nevyschnou," vysvětlil. Dodal, že ve skalních stěnách lomu se dokonce uhnízdil výr, který kvůli rozpětí křídel potřeboval pro vylétávání holé skály. Při čištění stěn došlo i na horolezeckou techniku.

Revitalizaci ztěžovali zloději kamene

Revitalizaci soukromého lomu ochráncům ztěžovali lidé, kteří si nelegálně odváželi kámen domů. "Marně jsme jim říkali, že nemohou drancovat lom, který navracíme přírodě. Byl to nešvar a pokračuje. Proto jsme nechali postavit dřevěnou ohradu, aby nemohli do lomu zajet auty," řekla Alena Pončová z Českého svazu ochránců přírody.

Sdružení Biota získalo na revitalizaci lomu státní dotaci 185.000 korun, Český svaz ochránců přírody dalších zhruba 40.000 korun na postavení ohrady a informační tabule. "Upozorňujeme, aby lidé lom neničili a hlavně neodváželi kámen. Lezením po skalách a bušením krumpáčem by naši snahu o záchranu ohrožené fauny a flóry ohrozili," dodala Pončová.