S Prahou a Brnem je Nemocnice s poliklinikou v Novém Jičíně třetím centrem v zemi, jehož lékaři takto bojují s rakovinou prostaty. A jsou úspěšní. Provedli už stopadesátou laparoskopickou operaci rakoviny prostaty.

Pane primáři, v čem spočívá tato nová šetrná metoda a jaké jsou její výhody pro pacienty i operatéry?

Jde o odstranění celé prostatické žlázy i s nádorem laparoskopicky tak, aby se pacient zbavil rakoviny, a poté udržel moč a mohl i nadále naplno sexuálně žít. Operatér potřebuje k tomu, aby se dostal i s potřebnými nástroji a kamerou do operované oblasti, asi pět malých vpichů přes stěnu břišní. Tak se odstraní nádor šetrněji, než klasickou chirurgickou metodou, operatér je také přesnější, protože má větší přehled a pomocí kamery lépe do prostředí vidí. Při laparoskopické operaci méně často dochází ke komplikacím, pacient neztratí tolik krve, snižuje se riziko pohmoždění okolních měkkých tkání. Nemocný má také menší pooperační bolesti, rychleji se uzdravuje a jeho pobyt v nemocnici trvá jen pár dnů.

Mluvil jste o pooperačních komplikacích. Jaké mohou nastat a jak často ve srovnání s klasickou otevřenou metodou?

Operatéři se nejčastěji obávají komplikací, kvůli kterým se laparoskopická operace převrátí v otevřenou. Většinou to bývají krvácivé komplikace, kvůli kterým nakonec musíme do těla, laicky řečeno, klasicky strčit ruce. Zatím se nám to však stalo jenom třikrát, a to v počátcích, u poslední stovky pacientů při získané zkušenosti to již nebylo potřeba. Někteří pacienti pak mohou trpět inkontinencí, mohou mít potíže se sexem. Tyto komplikace se ale dají následně řešit. Jsou přibližně stejně časté jako při postupu klasickou metodou.

Hodí se tato operace pro každého pacienta?

Nehodí. Metodu lze použít pouze u pacientů s ohraničeným zhoubným nádorem, který nikam neprorůstá. A pokud nikde v těle nejsou metastázy. Ty se nejčastěji při rakovině prostaty objevují v kostech. Důležitý je také celkový zdravotní stav pacienta a jeho věk. Operatér pak vše individuálně posuzuje a volí co nejvhodnější postup.

Mnozí muži se obávají této operace, myslí si, že je pak budou hyzdit jizvy. Je ten strach opodstatněný?

Jizvy rozhodně muže hyzdit nebudou. Jsou poměrně malé, okolo jednoho centimetru. Ta největší, okolo pupku, kterou se odstraněné orgány dostanou z těla ven, je tak schovaná, že pak není skoro vůbec vidět. Záleží také na tom, jak se muži obecně léčí rány. Pokud při hojení nevzniká velká tuhá tkáň, neměl by být problém. Při tomto zákroku se jizvy vůbec nedají srovnat s těmi, které vznikají po klasickém otevřeném řezu.

Rakovina prostaty je třetí nejčastější příčinou úmrtí mužů na rakovinu. Přibývá počet mužů s touto diagnózou?

Bohužel čísla rostou. Může to však být i lepší diagnostikou. Kromě palpačního vyšetření může nyní urolog či praktický lékař zjistit přítomnost rakovinných buněk prostaty v těle i z krve. Důležitá je hodnota takzvaného prostatického specifického antigenu. Tu je možné zjistit při běžné preventivní prohlídce z krve. Proto jsou tyto prohlídky tak důležité a muži by je neměli podceňovat.

Je rakovina prostaty pouze záležitostí starších mužů, nebo postihuje i ty mladší?

U mužů okolo 80 let bývá velmi častá, ale většinou nepůsobí žádné potíže. Staří muži nemají problémy, žijí s nádorem a velmi často zemřou na něco úplně jiného. Bohužel u padesátníků i čtyřicátníků, bývají nálezy závažné a lékaři volí radikální přístup.

Má rakovina prostaty nějaké varovné příznaky?

Ti šťastnější příznaky mají, například krev v moči, potíže s močením a bolesti při sexu. U jiných může nastat takzvané dlouho nic a pak velké bolesti, a to je pak už dost špatné.

Jakou roli při rakovině prostaty hraje dědičnost? Jak pravděpodobné je, že když měl rakovinu prostaty otec nebo dědeček, bude ji mít i jejich další potomek?

Více než deset procent zhoubných nádorů prostaty vzniká na dědičném základě. Proto by měli všichni čtyřicátníci, jejichž příbuzný v přímé linii měl rakovinu prostaty, jednou ročně chodit na preventivní prohlídky. Ti ostatní by tak měli činit po padesátém roce věku. Jednoduše řečeno, tak jako ženy chodí na prohlídky na gynekologii, měli by muži chodit na urologii. Nebát se toho vyšetření, může být sice pro mnohé nepříjemné a příliš intimní, ale zachraňuje život.