Dosud vrátila jen několik tisíc korun. Kde je zbytek, nevysvětlila ani u soudu. Devětatřicetiletá Vladimíra Podzimková přemluvila desítky svých známých k uzavření půjček. Peníze od nich převzala s tím, že je bude sama splácet. To ale nikdy neudělala. Podle státního zástupce se celková škoda vyšplhala na více než 1,6 milionu korun.

Prakticky stejnou částku po ní nyní poškození požadují. Podzimková byla nedávno propuštěna z vazby, kde strávila dva měsíce. Celou svou včerejší výpověď u soudu strávila v slzách. „Je to tak, jak je žalováno. Neuměla jsem se z toho dostat ven. Musela jsem hradit půjčku půjčkou,“ prohlásila Podzimková. Vinu však svádí i na svého druha Marcela Novotného. Ten podle Podzimkové na chod čtyřčlenné domácnosti nijak nepřispíval. „Můj přítel za mě nehradil absolutně nic. Mám z něho strach. Říkal, že bych byla první, koho by podříznul, já se ho bojím,“ tvrdila Podzimková. „Na lavici obžalovaných jste tady vy. Už při první půjčce jste věděla, že to nemůžete zvládnout. Když říkáte, že jste měla strach, proč jste hned nešla na policii? Kdyby se někdo z poškozených naštval, tak jste dávno někde v lese a rozčtvrcená,“ řekl předseda senátu a dodal: „Ty půjčky nejsou zaplaceny. Pohybujete se v sazbě dva až osm let. Pokud dostatečně nevysvětlíte, kde ty peníze jsou, věřte tomu, že pro vás to znamená pět let a výše.“

První případ se podle obžaloby stal 17. srpna 2005 ve Frenštátu pod Radhoštěm, mnoho poškozených žije v Čeladné. Lidé na přání Podzimkové uzavírali půjčky u GE Money Bank, Provident Financial, České spořitelny nebo Komerční banky. Žena často tvrdila, že chce zaplatit studium své dcery, uváděla také, že potřebuje vklad v souvislosti s dědickým řízením.

Nejvyšší částku – 280 tisíc korun – měla Podzimková vylákat loni v prosinci od Hany P. z Čeladné. Ženě tvrdila, že má dluh na účtu. Slíbila, že peníze vrátí do 6. ledna, dosud však poškozená neviděla ani korunu.

„Nejdříve přišla za manželem a žádala jej o peníze. Prosila jej, ať mi nic neříká,“ líčila další žena z Čeladné. Když zjistila, že se manžel svěřil doma, začala docházet do domácnosti. „Tvrdila, že dostane dědictví po svém manželovi, skokanu na lyžích Vladimíru Podzimkovi, který se v roce 1994 oběsil. Nakonec jsem s í jeli do spořitelny, kde vyřídila na nás půjčku. Říkala, že půjčku nemůže vyřídit na sebe, protože pobírá sirotčí a vdovský důchod. Po urgencích nám z půjčených sta tisíc vrátila šestnáct tisíc,“ řekla poškozená, která se bojí, že zbytek peněz už nikdy neuvidí. „Dnes dlužíme spořitelně i s úroky za šest let 145 tisíc korun,“ dodala žena.

Podzimková navštívila i svou bývalou spolupracovnici z podniku MEZ Frenštát, která je již v důchodu. „Když zjistila, že nemám peníze na půjčení, přemluvila mne, ať s ní jedu do GE Money banky. Odvolávala se na děti a na to, že má dostat dědictví. Myslela jsem, že jí budu jen ručit za půjčku. Až když mi v bance začali vyplácet padesát tisíc, došlo mi, že je půjčka na mne. Paní Podzimková mě ujistil,a že vše splatí. Zaplatila mi sedmnáct tisíc, pak už nic. Dnes i s úroky dlužím bance 43 tisíc korun,“ vyprávěla důchodkyně z Čeladné. Podobným způsobem uzavřela půjčky i na dva čeladenské asociály. „Prostě je odvezla do banky a vzala si na ně půjčku. Vím, že berou nějaké důchody, ale jednoho všichni v Čeladné považují za bezdomovce,“ připomenul jeden ze svědků.

„Udržovala s námi kontakt prakticky denně. Říkala, že splátku donese zítra, pak další den, prý už peníze odešly od tchána, pak zase, že tchán je poslal na špatný účet. Tak to šlo pořád dokola,“ kroutila hlavou další z poškozených a dodala: „Žila s provozovatelem restaurace Na rozcestí v Čeladné, ale tam peníze neskončily. Nikdo netuší, kde mohou být.“