Jak jste se k práci v Muzeu Beskyd dostal?

V muzeu jsem poprvé pracoval jako student v rámci prázdninové brigády v letech 1978 a 1979. Do tehdejšího Okresního vlastivědného muzea jsem nastoupil v dubnu 1981, tehdy se za mne přimluvil bývalý ředitel Vladimír Škuta.

Kdy vás „chytla“ historie?

Historie mě baví od mých jedenácti let – zájem ve mně vyvolal báječný učitel Vojtěch Boháč někdy v 6. třídě na základní škole.

Co je náplní vaší práce?

Všechno možné – připravuji odborné přednášky a vzdělávací akce pro veřejnost, vycházky a exkurze, odborné a výukové programy pro školy, menší studijní i velké výstavy nejenom v našem muzeu, ale také v dalších muzeích. V pracovní době mi už většinou nezbývá dostatek času na další odbornou činnost – zabývám se mimo jiné výzkumem dřevěných sakrálních staveb, zaniklých industriálních památek v oblasti Beskyd, jako jsou například vodní nádrže – klausy, plavební kanály, zaniklé rudné doly, horské sklárny, více jak dvacet let se také zabývám historií židovské komunity na Frýdecko-Místecku.

Je vám práce zaměstnáním či také koníčkem?

Veškerý můj život včetně dalších zájmů je naplněn historií – má práce je mi koníčkem a můj koníček je zároveň mým povoláním.

Máte rád historii Frýdku-Místku? Které období?

Jsem frýdecký rodák, tudíž jsem frýdecko-místecký patriot. Bez Frýdku-Místku bych si život nedokázal představit. Jako neprofesionální archeolog mám rád nejstarší minulost města.

Žil byste rád v jiné době než je současná? Proč?

Nejradši bych žil v našem městě na přelomu 19. a 20. století v době slavných frýdeckých poutí, když se zakládaly české a německé spolky a probouzel se kulturní a společenský život. Tehdy to bylo město nesrovnatelně klidnější a krásnější, než je dnes. Dnes žijeme v uspěchané době, plné zásadních změn a zároveň mě na dnešní době přitahuje, kam až ten vývoj dospěje.

Máte kladný vztah k přírodě? Máte rád Beskydy?

Ano, skoro deset let jsem pracoval na přírodovědném oddělení muzea. Do přírody pravidelně a hodně chodím – Beskydy miluji, jsou to ty nejkrásnější hory, s fotoaparátem vyrážím do hor a třebas prolézám koryta beskydských potoků nebo hledám různé pozůstatky lidské činnosti.

Jaké máte záliby?

Opravdu jich je hodně, například sbírám historické fotografie a pohlednice z Beskyd a okolí, hodně fotím, natáčím video, sbírám historické vánoční pozdravy a novoročenky, také velikonoční pozdravy, chodím do terénu a provádím nedestruktivní archeologický průzkum, jezdím za židovskými památkami, sbírám pověsti a pohádky z našeho kraje, občas napíšu nějakou knížku nebo publikaci.

Kdy vám učarovala vůně benzínu?

Ještě v době, když stál litr benzínu přibližně 2 Kčs. Řidičský průkaz na auto jsem dostal při ceně benzínu 4,50 Kčs za litr. Vyzkoušel jsem kdejakou motorku, aut bylo méně.

Jezdíte na veteránské srazy? Kde jste byl nejdál?

Loni jsem byl na 18 veteránských srazech, nejdále v Mořicích u Prostějova, jednou jsem byl na Slovensku a třikrát v Polsku.

Na kterém srazu se vám nejvíce líbilo?

Úžasný byl červencový sraz v zámeckém areálu v Holešově – bylo na něm kolem dvou set automobilů a motocyklů.

Jste také pořadatelem veteránských srazů, v čem tato práce spočívá?

Trabanta jsem prodal v roce 1997, přesto se stále jezdím podívat na některé trabanťácké srazy. Na první sraz italských automobilů jsme s mou ženou zavítali v roce 2006, od roku 2007 pomáháme při přípravě srazů a letošní sraz ve Frýdku-Místku jsme vymysleli a dotáhli až do konce – trvalo nám to osm měsíců. Výsledek stál za to – 78 posádek ze čtyř zemí, přibližně 1 500 diváků.

Kolik volného času vám zabere váš koníček?

V posledních čtyřech měsících veškerý volný čas, hodně času také zaberou opravy a příprava auta na srazy. Peněz tento koníček spolyká opravdu hodně, navíc to chce šikovnost a manuální zručnost.

Máte nějaký vysněný starý vůz, který byste chtěl mít ve své garáži?

Garáž momentálně nemáme, letos ji budeme stavět. Kupodivu nic vzhledově exkluzivního – Fiat Ritmo – Bertone Cabrio. A samozřejmě všemi deseti bych bral kultovní Fiat 500.