VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Přehrada zblízka: na Morávce bylo nabito

Morávka /AKTUALIZOVÁNO, UVNITŘ VIDEO/ – Zájem o prohlídky přehrad v regionu byl mimořádný. Den otevřených dveří na Vodním díle Morávka přilákal v sobotu asi tisíc návštěvníků.

28.3.2009
SDÍLEJ:
Fotogalerie
16 fotografií

Den otevřených dveří na Vodním díle Morávka, sobota 28. března 2009.Foto: Deník/Marek Cholewa

„My jsme byli ráno na Šancích, teď jdeme tady,“ řekl šestapadesátiletý Milan Lebeda z Brušperku, který přijel s manželkou a synem.

Kamila Šperková z Frýdku-Místku chtěla mimo jiné zjistit, jestli je pravdivá historka, kterou před časem slyšela od z vodohospodářů. „Nějaký zaměstnanec říkal, že v létě, když je tady klid, viděl za svítání plavat jeleny z jednoho břehu na druhý. Musím se na to zeptat,“ smála se maminka jedenáctiletého Ondřeje a tříletého Jakuba. „I my jsme původně chtěli na Šance, ale nakonec jsme jeli sem. Tady možná ještě posáňkujeme na zbytcích sněhu,“ poznamenala Šperková při pohledu na okolní kopce.

Katastrofa nehrozí, uklidňuje hrázný

Zájemců, kteří si chtějí jednou za rok přehradu projít a prohlédnout, spíše přibývá. „Samotného mě to překvapuje. Myslím si, že jsou tady lidé, kteří chodí znovu a znovu. A někteří jsou tu poprvé. Je to pro ně zajímavé vidět, jak přehrada funguje,“ řekl redakci hrázný Libor Chwistek. Světový den vody a zároveň Den otevřených dveří má podle něj má podle něj veřejnosti ukázat, že vodní dílo je bezpečné a žádné katastrofické scénáře - zejména protržení - mu nehrozí.

Chwistek lidem připomněl, že přehrada vznikala v letech 1961 – 1967. „Byla postavena ze čtyř důvodů, ale ten nejhlavnější byl zásobování surovou vodou pro úpravu na pitnou, protože od nás jde přivaděčem podzemním potrubím na úpravnu do Vyšních Lhot. Dalším důvodem je zachycení povodňových vod v jarních měsících nebo při dlouhotrvajících deštích. Za normálního stavu máme objem přehrady pět milionů kubických metrů vody a rezervu máme dalších šest milionů. To znamená, že když je přehrada plná, tak má jedenáct milionů metrů krychlových vody,“ uvedl.

Poznamenal, že dvě malé vodní elektrárny vyrábějí a dodávají elektřinu do sítě, v letních měsících přehrada "nalepšuje" i přítoky pod ní. „Máme povinnost vypouštět minimální množství 180 litrů za sekundu,“ řekl Chwistek.

Po povodních přišla oprava

Hráz při výšce 39 metrů měří 395 metrů. "Konstrukce je sypyná hráz ze zeminy a kamení," poznamenal s tím, že sypané hráze jsou těsněné buď jílovým jádrem, nebo jde o betonové přehrady. "My jsme taková rarita, jedna přehrada v republice, kdy je těsnění provedeno asfalto-betonovým pláštěm." Plášť se porušil v roce 1996 při velkých povodních. "Do tělesa hráze se nám dostávala voda," vzpomínal Libor Chwistek v injekční chodbě.

Nádrž po provizorní opravě ještě v roce 1996 úspěšně přestála i červencovou povodeň o rok později, po ní pak byla vypuštěna z důvodu zahájení rekonstrukce. Ta skončila v červenci 2000. "Při rekonstrukci se přistoupilo k novějším technologiím. Na asfalto-betonový plášť po opravě se položila speciální fólie - její životnost je padesát let na sluníčku, sto let pod vodou," zmínil hrázný.

„Mají to pěkně spravené, moc jim přes to neteče. Líbí se mi tu,“ konstatoval dvaačtyřicetiletý Zdeněk Pol z Vratimova.

Schody trénují nohy

Rovněž Pol viděl hráz zblízka poprvé, i když na Morávku chodí na túry. „Co nás přilákalo? Určitě zvědavost. Podívat se někam, kde se člověk běžně nedostane,“ dodala jeho partnerka.

„Je to paráda, hlavně těch schodů. Na Šancích jsme jich napočítali 450, ti zaměstnanci mají vytrénované nohy,“ poznamenal Milan Lebeda. Při pohledu na hráz v Morávce se zamyslel nad tím, kolik let může stavba vydržet. „Když se o to budou starat, tak dlouho. Je třeba to kontrolovat a revidovat, to nebezpečí hrozí stále.“

Hlavní hrázný Ivo Tošenovjan v neděli redakci potvrdil, že včerejší odhad počtu návštěvníků byl správný. „Ta tisícovka víceméně souhlasí, spočítali jsme je podle kamer,“ řekl.

Kam dál?

Lidé vzali otevřenou přehradní hráz Žermanic útokem

Přehrady znovu předvedou své útroby

Přehrada Šance projde velkou rekonstrukcí

Autor: Marek Cholewa

28.3.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

V pátek OKD ukončí těžbu v Dole Paskov

BOJOVNICE. Jaroslava Ornstová přebírá od útočníka Ocelářů Erika Hrni kamenný puk během pátého čtvrtfinále s Chomutovem.

Fanynka Ocelářů se vzdala všeho, rodinu a hokej ale ztratit odmítla

Policisté pátrají po dvojici neznámých pachatelů

Po pachatelích krádeže příruční tašky a následného opakovaného zneužití platební karty pátrají policisté z Příbora. Několik výběrů prostřednictvím bankomatů provedli i ve Frýdku-Místku.

AUTOMIX.CZ

Na prodej je Tatra 613 s mrazivou minulostí. Sloužila u KGB

Tu a tam se na aukčních portálech objeví něco opravdu speciálního. Jako třeba československá Tatra 613, která sloužila sovětské tajné službě KGB. Zvláštní také je, že je na prodej ve Spojených státech amerických.

V Třinci vyroste parkovací dům. Bude ale jen pro kola

Unikátní parkovací věž, kde budou moci cyklisté bezpečně zaparkovat svá jízdní kola, vyroste v centru Třince. Projekt má vyjít na téměř 13 milionů korun, dotace z evropských fondů pokryje až 90 procent výdajů.

AKTUALIZOVÁNO

Bývalý předseda akademie věd Drahoš bude kandidovat na prezidenta

Bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš dnes ohlásil svou kandidaturu na prezidenta republiky. Své rozhodnutí sdělil na besedě v kulturním domě v Jablunkově, odkud pochází. Informaci potvrdil Jakub Kleindienst, šéf Drahošova volebního týmu.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies