„Turisté zde vyhledávají zejména přírodu, její krásy, klid a odpočinek. Nejzajímavější pro ně jsou lesy, hory a místní jídla, ale také nářečí, zvyklosti a obyčeje. O těch by jednoznačně uvítali více informací. Intenzitu turistického ruchu vnímají jako optimální a na Jablunkovsko se opakovaně vracejí,“ uvedla vedoucí projektu Alena Dodoková.

Vztah k regionu je silný

„Místní považují za turisticky nejatraktivnější fenomény své nářečí, zdejší hory a lesy. K regionu mají silný vztah a turistický ruch v okolí svého bydliště považují za optimální až nízký. Pro téměř 85 procent z nich ale cestovní ruch neznamená žádny ekonomický přínos,“ poznamenala Alena Dodoková. Připomněla, že převážná většina místních zde žije od narození, přičemž nejčastějším motivem přistěhování je sňatek. Drtivá většina obyvatel se zde cítí doma, jinam by se odstěhovat nechtěla, případně by jinde ani žít nemohla. „Tendence ke stěhování klesá jasně se vzrůstajícím věkem,“ upozornila Dodoková.

Většina turistů podle ní přijíždí na Jablunkovsko opakovaně, z velkých měst v blízkosti regionu, jako jsou Bohumín, Karviná a Třinec, a nejčastěji v létě. Kromě přírody a jejích krás, klidu a odpočinku vyhledávají ještě turistiku, méně již kulturní vyžití. - přečtěte si také: GOTIC v Mostech láká turisty i na ukázky řemesel

„Místní, kromě nářečí, za turisticky nejzajímavější považují zvyklosti a obyčeje. Z přírodních fenoménů jsou to jednoznačně horský masiv a lesní porosty. Lesní porosty by také dle nich nejvíce zasluhovaly ochrany,“ uvádí se ve zprávě k dotazníkovému průzkumu. - přečtěte si také: Jablunkov hostil 63. Gorolski święto

„Turisté se v zajímavosti přírodních fenoménů shodují, kulturním dominují jídla, ale také nářečí a zvyklosti a obyčeje. O posledně zmíněné položce by jednoznačně uvítali více informací. To se týká všech dalších kulturních fenoménů. O přírodních fenoménech by více informací uvítalo menší procento dotázaných,“ shrnula Alena Dodoková.

Co pro obyvatele Jablunkovska znamená zdejší turistický ruch? Podle Dodokové ho místní vnímají jako optimální, v okolí svého bydliště se jim zdá intenzita nízká. „Drtivá většina z nich z cestovního ruchu nemá žádný ekonomický přínos. Místní si také většinou myslí, že cestovní ruch na zdejší životní náklady nemá vliv – a čtvrtina z nich se naopak domnívá, že náklady zvyšuje. To se většinou domnívají respondenti se základním vzděláním,“ konstatovala.

Ceny turistům vyhovují

Co se týká nákladů na dovolenou, jsou turisté spíše nebo velmi spokojeni. Ubytování a strava na den většinu z nich přijdou na 250 až 500 korun, jen desetina turistů utratí více než 750 korun denně.

„Obě skupiny se pak shodují, že společné využití cest pěšími turisty a cykloturisty vnímají jako spíše nebo vůbec nekonfliktní. Téměř čtvrtina dotázaných turistů ve věku 15 až 17 let to ale vnímá spíše konfliktně,“ naznačila vedoucí projektu Alena Dodoková.

Průzkum realizoval Ústav pro ekopolitiku na vzorku téměř tisíce místních obyvatel a tisíce turistů. Proběhl v rámci projektu Dědictví Jablunkovska: Karpatská úmluva v praxi. Podle Dodokové mají tato reprezentativní zjištění pomoci starostům a dalším lidem k lepšímu poznání a využití možností a cenností Jablunkovska.

Kam dál? Mezi starosty to vře kvůli projektům na Jablunkovsku