Jak je organizována a zabezpečena zdravotnická záchranná služba v Ostravě?

V Ostravě máme k dispozici jedenáct pozemních posádek na šesti stanovištích a také vrtulník.

Je v něčem zdravotnická záchranná služba v Ostravě specifická ve srovnání s ostatními okresy?

V Ostravě fungují dvě záchranné služby. Zřizovatelem jedné je Moravskoslezský kraj, druhou provozuje město Ostrava. Úkoly obou organizací jsou však rozdílné. Územní středisko záchranné služby má za úkol poskytovat přednemocniční neodkladnou péči pacientům, kteří jsou ohroženi na životě, a disponuje proto prostředky a posádkami rychlé lékařské či rychlé zdravotnické pomoci, vrtulníkem. Městská záchranná služba zajišťuje chod lékařské služby první pomoci, tedy takzvanou pohotovost, včetně výjezdů lékaře k pacientům. Ošetřuje nemocné, u nichž došlo k výskytu zdravotních obtíží, ale jejich život není bezprostředně ohrožen. Provozuje také převozovou službu.

Jak funguje spolupráce s fifejdskou záchrankou?

Pokud územní středisko potřebuje pomoci, vyžádá si spolupráci městské záchranky, a naopak. Operátorky obou organizací jsou v kontaktu.

Za jak dlouho od zavolání musejí záchranáři přijet k události?

Zákon, který by upravoval dobu dojezdu, v Česku neexistuje. Doporučení dané vyhláškou stanovuje patnáctiminutový limit dojezdu na místo události, a to s výjimkou okolností hodných zvláštního zřetele.

Kolik výjezdů jste měli loni v celém kraji, kolik z toho bylo v Ostravě?

Loni vyjely posádky územního střediska k 78 500 pacientům, v Ostravě šlo o 21 563 pacientů.

Jaké jsou nejčastější důvody výjezdů a zásahů?

Vyjíždíme často k náhle vzniklým nebo zhoršeným onemocněním a stavům jako jsou cévní mozkové příhody, dechové obtíže, akutní srdeční infarkty, bezvědomí, křečové stavy, samozřejmě také úrazy, dopravní nehody a další. Interní onemocnění tvoří asi dvě třetiny všech událostí, které řešíme. Kromě toho zajišťuje záchranná služba i transporty pacientů mezi zdravotnickými zařízeními či na specializované pracoviště.

Stává se, že lidé zneužívají záchranku, že volají zbytečně?

Tyto případy opakovaně zaznamenáváme. Je ale otázka, kdy jde o vyložené zneužití. Někdy lidé volají záchranku k obtížím, které trvají několik dní a život akutně neohrožují. Operátorce ale popíší stav pacienta jako náhle zhoršený a požadují výjezd rychlé lékařské pomoci. Část těchto požadavků se podaří odfiltrovat a vyřešit jinak, k některým ale skutečně vyjedeme. V jiných případech volající rovnou sdělí, že má horečku a zvrací, a požaduje náš zásah místo toho, aby se obrátil na svého praktického lékaře, popřípadě na pohotovost. Stává se, že takový člověk, pokud je tam operátorkou odkázán, po nějaké chvíli telefonuje znovu na tísňovou linku a k již uvedeným obtížím přidá například bezvědomí. Pak posádka musí vyjet. Tyto události se stávají zčásti z neznalosti lidí, kam se obrátit, svou roli hraje také obava o zdraví či život blízkého člověka. V některých případech to však již hraničí se zneužíváním systému zdravotní péče.

Můžete uvést konkrétní případ?

Setkali jsme se třeba s podnikatelem, který požadoval, aby za ním domů okamžitě přijela posádka rychlé lékařské pomoci, protože má teplotu 38° C, rýmu a kašel. Když mu operátorka vysvětlila, že naše posádka je určena pacientům, kteří jsou v ohrožení života a aby se obrátil na svého praktického lékaře, muž odvětil, že žádného nemá. Trval na příjezdu záchranky s tím, že si výjezd klidně zaplatí. Když mu operátorka vysvětlila, že to opravdu nelze a že ve vozidle nejsou k dispozici léky na jeho onemocnění a lékař rychlé lékařské pomoci nevypisuje ani recepty, vůbec to nedokázal pochopit a s křikem zavěsil. Setkáváme se však i se zjevnými zneužitími – po příjezdu na místo tam pacient prostě není a lidé v okolí o ničem nevědí. Nebo na udané adrese bydlí někdo úplně jiný a záchranku si nevolal…

Stalo se, že jste k případu přijeli pozdě?

V rámci Ostravy je průměrný dojezdový čas našich posádek asi osm minut. Patnáctiminutovou hranici jsme tu vloni dodrželi ve čtyřiadevadesáti procentech událostí, k nimž jsme vyjížděli. Ve zbývajících šesti procentech je však kromě ostravských sanitek započítán i provoz ostravského vrtulníku letecké záchranné služby. Ten často zasahuje na periferiích našeho kraje, a proto doba jeho letu k pacientovi někdy limit překročí. V těchto případech ale na místo vysíláme obvykle zároveň i nejbližší pozemní posádku, která bývá na místě dříve a v rámci limitu. Skutečné procento událostí, k nimž jsme přijeli na území Ostravy později, je tedy nižší, pohybuje se okolo čtyř procent.

Co bývá nejčastější příčinou pozdějšího příjezdu?

Může k tomu dojít například v situaci, kdy jsou právě všechna vozidla vytížena, a několik minut trvá, než se podaří uvolnit a vyslat posádku k dalšímu pacientovi. V těchto případech pochopitelně operátorky rozlišují, o jakou událost se jedná. Pokud pacient doma upadl a má poraněný kotník, je možné, aby k němu sanitka dorazila o něco později. Jedná-li se však o bezvědomí, či třeba dopravní nehodu, tam je priorita samozřejmě absolutní. Také se může stát, že jsou v terénu nejbližší posádky, které by ke konkrétní události vyjely, a musí být tudíž vyslána posádka třeba z druhého konce Ostravy, která se musí probít městským provozem. Je pravděpodobné, že čas dojezdu bude prodloužen. Zdržení mohou zapříčinit také uzavírky silnic a městské zácpy.

Máte za poslední dva roky „na krku“ nějakou žalobu v souvislosti s pozdějším příjezdem?

Nemáme.

Existuje v kraji, popřípadě v Ostravě nějaké „hluché“ místo, kam mají záchranáři komplikovanější příjezd?

Vyloženě hluché místo ne, náš kraj je, pokud jde o dostupnost pomoci, obsloužen velmi dobře. Máme ale několik lokalit, které jsou na hranici patnáctiminutové dostupnosti. Jedná se vesměs o menší a odlehlé vesnice. Kraj je výjezdovými stanovišti pokryt dostatečně, v současné době se plánuje otevření dalších dvou stanovišť, a to v Nošovicích a ve Vrbně pod Pradědem. Komplikace někdy nastávají v hůře dostupném terénu, horských oblastech Jeseníků a Beskyd, a v zimě, kdy je příjezd na místo limitován stavem a sjízdností silnic. Spolupracujeme s Horskou službou, často pak zasahuje také náš vrtulník.

A v Ostravě?

Tady je komplikovanější zásah v areálech velkých firem, kde záchranářům v orientaci pomáhají členové ostrahy objektu nebo značení jednotlivých sektorů areálu.

Jak je to s vybavením, máte dost sanitek, aut a další techniky?

Sanitní vozidla jsou pravidelně obměňována, stejně jako další záchranářská technika. Posledních dvanáct nových sanitek jsme převzali v lednu. Také na letošní rok je plánován nákup deseti dalších vozidel.