Zůstat u nich by ale znamenalo ochudit se o krásu kaplí a některých zvoniček, jejichž ucelené identifikování a zjišťování souvisejících faktů a zajímavosti stále probíhá. Právě v této části problematiky může být i dobře informovaný zájemce občas příjemně zaskočen doposud neznámou drobnou dřevěnou stavbou. Snad největší koncentrace dřevěných kapli a zvoniček, navíc architektonický velmi zdařilých, se nachází v okolí Radhoště.

Na úpatí Radhoště a sousedního Velkého Javorníku si můžeme prohlédnout dvě malé dřevěné kapličky. Jsou osazeny dřevěnou rozsohou se zvonkem, a proto jsou někdy zařazovány nesprávně mezi zvoničky spolu s ostatními vizuálně podobnými stavbami v okolí. Na rozdíl od nich je však v jejich interiéru instalován oltář a další sakrální inventář, především sochy nebo obrazy jejich patronů. Kromě funkce zvonění, tak mohou sloužit i k malým církevním obřadům.

Kaple pod Velkým Javorníkem je zasvěcena P. Marii Růžencové. Její symbolickou architektonickou zvláštnosti je cibulovitá nadstavba nad zakončením jehlancové střechy a několikabarevné zdobení vstupních dveří, oken ve stěnách kaple i vikýřků prolamujících jehlancovou střechu. Téměř sestersky k ní působí kaple ve Frenštátě pod Radhoštěm, místní částí Kopaná, která rovněž představuje citlivý a odpovědný přístup jejich budovatelů. Je zasvěcena hned třem patronům – sv. Cyrilu a Metodějovi a sv. Václavovi. Obě kaple pocházejí ze 40. let dvacátého století. Kaple ve Frenštátě pod Radhoštěm je dokonce prohlášená za kulturní památku.

Podobné stavby, avšak s výlučným posláním zvoničky, bez dalšího vybavení, se nachází na několika místech Trojanovic. Všechny pocházejí z druhé poloviny dvacátého století. Tři z nich dokonce z období před rokem 1989. Nejstarší ze 60. let, s bohatým často barevně řešeným zdobením, byla postavena na Bystrém. Další – pod Radhoštěm – je ze 70. let a ze stejného období je i prostší zvonička v sedle Pindula.

Než výčet uzavřeme, nelze zapomenout na nejmladší z nich. V roce 1998 byla dokončena a vysvěcena nová zvonička v Trojanovicích, části Karlovice, v areálu Památníku bratří Strnadelů a Jana Knébla.

Koncentrace podobně vyhlížejících staveb charakteru lidové církevní architektury je pro Trojanovice a jeho nejbližší okolí charakteristická. Možná právě proto se odpůrci prolomení těžebních kvót, které se týkají blízké budoucnosti i vesnic pod Radhoštěm, rozhodli jako symbol výrazu svého postoje postavit další zvoničku. Zvoničku, která by měla podle jejich přání odzvonit těmto snahám.

Poznání hned několika míst roztroušených po kraji, často mimo dosah veřejných spojů, předurčuje způsob dopravy – osobním automobilem nebo v jarních až podzimních měsících na kole. Právě druhá forma putování s možnosti hodnotného sportovního výkonu při výjezdu po Knížecí cestě z Trojanovic na Pustevny o to více umocní krásu putování za poznáním pro mnohé možná doposud neznámého kouzla drobné dřevěné církevní architektury.

Příští týden se dočtete o polodřevěných kostelech a jejich okolí v Rybím a Štramberku – Támovicích.

MIROSLAV LYSEK