SERIÁL: Dřevěný kostel sv. Antonína na Prašivé

Kostel pochází z roku 1640. Jeho vznik je spojen s jednou z nejzajímavějších beskydských legend téměř dobrodužného obsahu. Majitel frýdeckého panství Jiří z Oppersdorfu se zde při lovu, právě v okamžiku kdy osaměl, střetl s jelenem. Stačil jej poranit, nikoli zabít. A tak došlo k nebývalé situaci. Rozlícený jelen se rozběhl proti svému lovci tisknoucímu se k nejbližšímu stromu. Jen náhodou se pak strnulý hrabě ocitl pouze uvězněný uprostřed jeleního paroží, které zvíře do stromu zaklínilo. Když jej polomrtvého a vyčerpaného konečně našli a vysvobodili jiní lovci, rozhodl se hrabě, údajně z vděčnosti k Bohu za svou záchranu, vystavět na Prašivé kostelík.

Jeho budova se dochovala v téměř stejné podobě až dodnes, a to přesto, že byl znatelně poškozen při přechodu fronty na konci druhé světové války. Z historických pohlednic lze však vyčíst přece jen jednu vizuální změnu. Původní celodřevěná věžička lucernovitého tvaru byla nahrazena současnou kvadratickou zastřešenou kovovým jehlancem. Kostel prošel v posledních letech generální opravou šindelového opláštění, a to jak na všech stěnách, tak na celé střešní krytině. Z hlediska církevního dění je živým poutním místem s pravidelnými bohoslužbami. K nejnavštěvo­vanějším patří obřady při poutích u příležitostí svátku patrona (sv. Antonína Paduánského) v polovině června, při setkáních biskupa s mládeží – počátkem července a tradiční mše konané poslední den v roce.

Místo neodmyslitelně dotváří i zmíněná chata, která byla postavena Podbeskydskou jednotou slezskou v roce 1921 a má tak již téměř devadesátiletou tradici. Fotografie jejich hlavních činovníků z dob organizace výstavby (Jana Valečka a Františka Olšáka) jsou dodnes součástí výzdoby interiéru chaty. K ní patří i legendární a především dětmi obdivovaná vycpanina medvěda.

Mezi zajímavosti výstupu k chatě z Vyšních Lhot patří, zejména po vydatných deštích nebo při jarním tání, také divoká horská bystřina – potok Hlisník. Setkat se s ním můžeme především v levotočivé zatáčce zhruba jeden kilometr před samotnou chatou, kde protíná asfaltovou cestu. Za kostelem je nově zřízená startovací rampa pro paraglidisty. Na temeni Prašivé (při cestě na Kotař) se otevírají zajímavé výhledy do rovin průmyslové krajiny s Žermanickou a Těrlickou přehradou, Dětmarovickou elektrárnou, Třineckými železárnami a městy Havířov nebo Český Těšín. Masiv této hory je i zajímavým rozvodím. Pramení zde řeky Lučina a Stonávka a díky potoku Hlisník tady zasahuje i povodí řeky Morávky.

Sportovně nejzajímavější túrou na Prašivou je jistě cyklistický výlet. Přestože výjezd z Vyšních Lhot je relativně krátký (asi 4 kilometry), závěrečné dvoukilometrové stoupání vyžaduje náročný fyzický výkon.

S určitou nadsázkou lze říci, že kostel a chata na Prašivé jsou ve slezské části Moravskoslezských Beskyd tím, co v jeho moravské části představuje kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti. To platí i díky silné romantické až mystické atmosféře, která za příznivých podmínek nastává při západech slunce nebo před bouřkou, či za jinak dramatických povětrnostních podmínek.

Výlet na Prašivou je vhodné spojit s návštěvou Morávky nebo Komorní Lhotky, kde se nachází celá řada dalších přírodních a historických zajímavosti nebo jiných turistických atraktivit. Nechybí ani možnosti občerstvení, stravování a ubytování.

Příští týden se dočtete o dřevěném kostelíku a jeho okolí v Kunčicích pod Ondřejníkem.

MIROSLAV LYSEK