Už samotný kostel je perlou dřevěné církevní architektury v celém regionu srovnatelnou snad jen z kostelem v Třinci-Gutech. Byl postaven na místě svého pravděpodobně již zchátralého předchůdce v roce 1638. Až na věž, která byla zcela rekonstruována v polovině 19. století, si uchoval svou původní podobu. K ní patří především podsíň – takzvaná sobota, která dříve sloužila věřícím jako útočiště před nepřízní počasí. Další z příkladů krásy dřevěných kostelů, který vyniká obzvláště v Sedlištích, jsou tvarově náročná kopulovitá zakončení věží. Za pozoruhodný je možno považovat i kovový praporec na konci střechy chrámové lodě, který připomíná rok postavení kostela

Před vchodem se nachází ve formě malého dřevěného kříže s trnovou korunou a nápisem Obec Sedliště obětem komunismu připomenutí období od konce 40. do konce 80. let minulého století. Kolem celého kostela, v místě starého hřbitova, je možno vstoupit díky koncentraci desítek kusů starých litinových křížů do jakéhosi ojedinělého skanzenu této formy náhrobku – především z 19. a počátku 20. století.

Zajímavou součásti areálu jsou i dvě kamenné sakrální sochy za kostelem. Jde o sv. Jana Nepomuckého a P. Marii Frýdeckou. Nedaleko (jen asi 200 metrů ve směru na Bruzovice) se nalevo od cesty nachází další kamenná socha opět zpodobňující P. Marii Frýdeckou. V sousedství kostela je v budově bývalé školy zajímavá expozice Lašského muzea navazující na dlouhodobou tradici „Lašského národopisného sdružení Sedlišťané“ a připomínající zdejší život ke konci 19 a v prvé polovině 20. století.

V celých Sedlištích je řada dalších menších památek církevního charakteru – kapliček nebo křížů. Nejpozoruhodnější z nich, která se nachází zároveň jen několik set metrů od kostela při hlavní cestě ve směru na Frýdek-Místek, je dřevěný kříž. Na místě tradičního spodobnění ukřižovaného Krista má umístěno srdce. Byl postaven na paměť místnímu rodákovi Františku Mojžíškovi v roce 1846, naposled byl renovován v roce 2000.

Ve stejném směru na Frýdek-Místek se po dalších 400 metrech nachází výletiště Bezručova vyhlídka. Krásný panoramatický výhled na Beskydy začíná od hor v Polsku a pokračuje přes Čantoryji, Javorový, Lysou horu a další vrcholy až po Štramberskou pahorkatinu. Za jasného počasí – ve směru na západ – můžeme dokonce vidět i Jeseníky s Pradědem a Petrovými kameny. Od roku 1928 patří k tomuto místu rovněž památník Osvobozené půdy – kameninový pluh na podstavci obsahujícím kameny z významných nedalekých slezský a moravských míst – Čantoryje, Hrčavy, Smrku, Palkovic a dalších. Novodobě dotváří atmosféru místa i tři sochy akademického sochaře Emila Adamce.

Ať už návštěvník přijede autobusem z Frýdku-Místku, Havířova, Ostravy a nebo po vlastní ose, určitě mu stojí za to nakonec navštívit i stylovou restauraci Lašská Jizba. Může v ní zakoupit několik druhů suvenýru a vybrat si v nabídce mimo jiné také z desítek variant úprav místní speciality – bramborových placků.

Příští týden se dočtete o dřevěném kostelíku ve Vyšních Lhotách na Prašivé.

MIROSLAV LYSEK