V tomto nelichotivém období byl v České republice už oficiálně vyhlášen takzvaný Protektorát Čechy a Morava. Na Frýdecko–Místecko však nacistická armáda vtrhla již 14. března ve večerních hodinách.

Po zdolání statečného odporu českých vojáků 3. praporu 8. pěšího pluku slezského v místeckých Czajankových kasárnách následovalo obsazování dalších měst a obcí, které se nevyhnulo ani Bašce, Kunčičkám u Bašky a Hodoňovicím.

Vpadli do Bašky

V nevlídný večer v úterý 14. března, kdy se ručičky hodin blížily k jednadvacáté hodině, vpadly do Bašky první skupiny německých okupačních vojsk. Část přicházejících vojsk byla ubytována v místní škole, další pak v některých hostincích a v soukromých bytech.

Přijetí v rodinách bylo rozdílné, někde vojáky dokonce hostili a nechávali spát v peřinách, ale u většiny obyvatel se setkali s nezájmem, strachem a apatií. Vojáci jezdeckého vojska se ubytovávali na statcích, protože tam měli snadnou možnost zajistit si pro své koně krmení. Nepochodili však u pana Josefa Kulhánka, který je nejen odmítl ubytovat, ale vojáky nazval zloději a vetřelci. Samozřejmě, že byl Němci zatčen a uvězněn, teprve na přímluvu starosty obce Františka Karáska a dalších občanů byl po několika dnech propuštěn na svobodu.

Němci se rovněž snažili občanům dokazovat, že jim chtějí pomoci. Možná, že bychom ještě dnes mohli někde objevit zažloutlou fotografii dětí, jak stojí u vojenských polních kuchyní a čekají na jídlo. Tyto fotografie pak posílali němečtí vojáci domů s tím, jaká je u nás bída a hlad.
Podle nich teprve zavedení Protektorátu Čechy a Morava přineslo obyvatelům naší země pořádek a blahobyt. Neřekli však již, že v důsledku nového kurzu české koruny k německé marce (10 Kč - 1 RM) mohli u nás němečtí vojáci velmi výhodně nakupovat, nejenom pro sebe, ale i pro své rodiny v Německu. Pobyt německých vojsk v Bašce skončil asi po čtrnácti dnech, mnozí si oddechli, ale neuvědomili si, že je to jen počátek strastiplných let, které je čekají.

Kunčičky u Bašky měly nový název

Obsazení naší vlasti německými vojsky přináší i zásadní zlom v životě občanů Kunčiček u Bašky. Prvním zatčeným je kunčický občan pan Jindřich Měrka (č. p. 74), československý úředník policejního ředitelství v Ostravě, který byl okamžitě po příchodu Němců nejen zbaven funkce, ale již 17. května 1939 je gestapem zatčen a po několika týdnech věznění v Ostravě je transportován do koncentračního tábora Buchenwald. Zde je v nelidských podmínkách vězněn po celou dobu války. Tábor byl osvobozen až 11. dubna 1945 americkou armádou.Další zatčenou byla Helena Urbančíková (č. p. 44), která byla po několik měsíců vězněna a týrána v opavské věznici. Propustili ji nakonec 4. října 1939.

Německá okupační moc poněmčuje název ryze české obce názvem Klein-Kuncendorf bei Freidberg. Na škole je nápis Schule a všechna označení živností a obchodů musí mít německo- české nápisy.

Po celou dobu roku 1939 i v následujících válečných letech zůstal starostou obce Karel Fajkus.

Hodoňovice měl zachránit Hitler

Březen 1939 byl smutným měsícem nejen v celé zemi, ale také v Hodoňovicích. Dne 14. března se někteří hodoňovičtí občané zúčastnili misijních obřadů v místeckém kostele. Během nich vběhli do kostela čeští vojáci místecké posádky se vzrušenými výkřiky: „Německé vojsko obsazuje Místek.“ Hodoňovičtí občané, kteří se pak vraceli pěšky domů, byli na cestě zastavováni německými vojáky, kteří po nich žádali občanské průkazy.

Během večera se roznesla obcí smutná zpráva o zabírání našich krajů německým vojskem, mnozí z lidí měli slzy v očích. Do rána 15. března byly také Hodoňovice obsazeny. Před hostincem stálo velké dělo a na pozemku p. Šmída (č. p. 23) druhé. Němci z Místku roznášeli po obci letáky, ve kterých stálo, že nás velkoněmecká říše osvobodila a její vůdce Adolf Hitler nás bere pod svou ochranu. Dosavadní starosta František Juřica byl ihned odvolán ze své funkce, na jeho místo byl jmenován nejstarší člen zastupitelstva, komunista Miloslav Merta, který se však funkce okamžitě vzdal.

Do měsíce byl bez volby jmenován starostou Leopold Pavlas, místní rolník, který zůstal starostou Hodoňovic po celou dobu druhé světové války.

FRANTIŠEK VANÍČEK