VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Varhany v hodoňovické kapli mají bohatou historii

Baška-Hodoňovice – Zdeněk Hromádka je uznávaným varhanářským odborníkem nejenom u nás ale také v řadě evropských zemí. Za dobu své více než třicetileté praxe prošlo jeho rukama téměř tisícovka varhan, které nesou pečeť jeho práce.

4.12.2009
SDÍLEJ:

U varhan v hodoňovické kapli se sešli varhanář Zdeněk Hromádka a varhaník Adolf Kolčář z Hodoňovic (vpravo).Foto: archiv OÚ Baška

V hodoňovické kapli Panny Marie se u varhan nedávno sešly dvě osobnosti, pro které jsou varhany náplní jejich života. Spolu s vynikajícím varhanářem, který má také jednu ze svých dílen v dnes již zrušeném Husově domě v Bašce, byl zde dnes již osmaosmdesátiletý hodoňovický Adolf Kolčář, který prakticky od svých chlapeckých let až do dnešních dnů byl varhaníkem nejenom ve zdejším kostelíku, ale také v Bašce, Skalici, Místku i ve frýdeckém poutním chrámu a určitě i v mnoha dalších místech.

Také varhany v hodoňovické kapli mají svou bohatou historii. V roce 1874 je postavil Karel Neusser – syn vynikajícího novojičínského varhanáře Jana Neussera. Varhany postavil jako jedny ze svých prvních pro potřeby klášterní kaple sv. Karla Boromejského ve Frýdlantu nad Ostravicí. V roce 1986, za působení místeckého děkana Jana Vdolečka, byly tyto varhany přemístěny do hodoňovické kaple. Zde byly opraveny firmou Igra z České Lípy a ve zdejší kapli jsou dodnes. A jak připomenul Zdeněk Hromádka, zajímavé na těchto varhanách jsou i malé rozměry jejich pedálových kláves. Zřejmě je Karel Neusser stavěl pro malé nožky řadových sester.

Adolf Kolčář v tomto kostelíku nejenom hrával na varhany, ale nejednou na kůru u zdejších varhan řídil chrámový a později Lašský smíšený pěvecký sbor. A k historii přemístění varhan z kaple ve Frýdlantu nad Ostravicí připomenul: „Pravděpodobně hlavním důvodem nebyl špatný stav zdejších varhan firmy Tuček ale snaha, aby frýdlantská kaple v domově důchodců již varhany neměla.“ Na přemístění a opravě varhan se tehdy podílel také Zdeněk Hromádka. V jeho pečlivě vedené archivu se můžeme dočíst, že opravu těchto vzácných varhan tehdy provedli Vladimír Tomek, Jiří Němeček a Josef Zadina z České Lípy. O tom, že stavitelem varhan je skutečně Karel Neusser, dokazuje nejenom jeho podpis mezi ventily manuálové vzdušnice varhan, ale i dochované útržky novin z tehdejší doby, které se při opravě varhan nalezly .

„Otec a syn Johann a Karel Neusserovi byli známí a dnes neprávem pozapomenutí stavitelé varhan. Podíleli se na postavení a opravách i dalších varhan v našem kraji. Johann Neusser v roce 1835 opravoval varhany pro frýdecký poutní kostel Panny Marie. Zdejší varhany jsou původní prací varhanáře z Andělské Hory v Jeseníkách Josefa Sebastiana Staudingera, který tyto varhany postavil v letech 1763 až 1765. Johann Neusser také postavil v roce 1834 za 680 zlatých varhany pro frýdecký farní kostel sv. Jana Křtitele. V roce 1852 Johann Neusser zcela přestavěl varhany ve farním kostele Nanebevzetí Panny Marie v Novém Jičíně. S varhanami Johanna Neussera se můžeme také setkat v kostele Panny Marie v Ženklavě. Nejstarší dochovaný nástroj Johana Neussera z roku 1836 se nachází v kapli Neposkvrněného početí v Bordovicích. Prací jeho syna Karla Neussera jsou například varhany v kostele Všech Svatých ve Vlčovicích,“ uvedl Zdeněk Hromádka.

Neméně zajímavá byla i připomínka sbormistra Adolfa Kolčáře o tom, že počátkem devadesátých let byla snaha tyto varhany nahradit novými elektrofonickými. „Jsem rád, že se tak nestalo. Snad jsem k tomu přispěl tak trochu i já, že tyto varhany, které jsou pečlivě udržovány a jsou chloubou naší hodoňovické kaple, slouží dodnes,“ uzavřel Kolčář.

FRANTIŠEK VANÍČEK

4.12.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tatrováckou techniku využívalo několik hodně rychlých aut.
AUTOMIX.CZ
68

OBRAZEM: Tyhle české sporťáky uměly i přes 300 km/h. A měly motory z tatrovek

Ilustrační foto.

Chodce na dálnici u Třanovic srazil náklaďák

Třinec stoupá v žebříčku přívětivých měst

Po vítězství a zisku titulu Město pro byznys v Moravskoslezském kraji se Třinec stal šestým nejpřívětivějším městem pro podnikání v rámci České republiky.

Kemp Lučina projde modernizací

Areál kempu Lučina čeká proměna.

Postavičky Igráčka zaplnily výstavní síň muzea v Třinci

Velkou výstavní síň Muzea Třineckých železáren a města Třince zaplnily postavičky Igráčků. Hračky, která provází české děti už čtyři desetiletí, a kterou lze najít v pestré škále rolí.

Lidem ve městě vadí brlohy bezdomovců

Magistrát ve Frýdku-Místku eviduje stížnosti obyvatel na odložené matrace a věci v zákoutích domů a místech zarostlých stromy a keři poblíž panelákové nebo rodinné zástavby. Nazývají je „brlohy". Ve většině případů je zakládají lidé, kteří žijí na ulici.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies