VYBERTE SI REGION

Vzhůru k řekám! Přichází svátek pstruhařů

ČR /GRAFIKA/ - V sobotu 16. dubnazačíná sezona lovu ryb na pstruhových vodách. Břehy českých, moravských i slezských toků obsadí tisíce natěšených rybářů.

15.4.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

Sezona lovu lososovitých ryb na pstruhových vodách, kdy rybáři vyrážejí především na pstruhy a siveny, začíná každoročně v polovině dubna. V Česku rybaření propadlo přes tři sta tisíc lidí – čtvrt milionu jich registruje jen Český rybářský svaz. „Necelá desetina chytá na pstruhových vodách,“ doplnil jeho jednatel Jan Štípek.

V Moravském rybářském svazu je o 180 tisíc rybářů méně a na pstruhových vodách jich loví jen tři a půl tisíce.

Voda už je čistší

S čím rybáři problém nemají, je čistota vody. „Čističky jsou dnes už v každém malém městě, takže kvalita vody se výrazně zlepšila. Ubylo i zemědělského znečištění, protože se nepoužívá tolik chemických přípravků,“ říká Jan Štípek. S čistotou vody problémy nemají ani na Moravě.

Český rybářský svaz eviduje 1629 rybářských revírů, z toho je s délkou téměř šest tisíc kilometrů 443 pstruhových. Pstruzi obecní se budou lovit do 31. srpna, na pstruhových vodách ale sezona skončí až 30. listopadu. Do té doby se mohou lovit ještě lipani, pstruzi duhoví a siveni.

#nahled|http://g.denik.cz/1/e6/grafika_pstruzi_rybolov_muskareni_privlac_denik-hp_top.jpg|http://g.denik.cz/1/e6/grafika_pstruzi_rybolov_muskareni_privlac.jpg|Vzhůru k řekám! Přichází svátek pstruhařů.#

TIP NA VÍKEND

Dolní Benešov: Rybáři zkusí své štěstí při soutěži
Rybářský klub Kamenec v Dolním Benešově pořádá 16. dubna své tradiční Jarní rybářské závody. Ty se uskuteční od sedmi hodin v areálu Kamenec. Zájemci si mohou zakoupit povolenku v předprodeji, a to v pátek 15. dubna od 16 do 18 hodin v rybářské baště na Kamenci. Nejlepší rybáře nečekají jen zajímavé ceny, ale i možnost navíc vyhrát v tombole kapry nebo štiky.

Vražední kormoráni


Popisek k foto: Kormorán likviduje malé i velké ryby. Ty, které není schopen spolknout, prostě jen vyžere a nechá na břehu. Autor: Jaromír Kulhánek

Loni se podle statistik Českého rybářského svazu vylovilo přes 73 tisíc kusů pstruha duhového a téměř 33,5 tisíc pstruha obecného. Letošní očekávání nejsou nijak velká. Chytat bude co, ale množství ryb se přes zimu výrazně snížilo.

Mohou za to především rybožraví ptáci kormoráni, kteří v zimě nezamrzlé pstruhové potoky a řeky vzali útokem. „Na pstruhových revírech jsou v poslední době značné problémy s množstvím ryb, pstruh obecný a lipan rychle mizí. Zejména u lipana máme obavy, že se kvůli kormoránovi stane ohroženým druhem,“ řekl Jan Štípek.

Že kormoráni napadli revíry a sežrali, co se dalo, potvrzuje i Rudolf Milerski, předseda Moravského rybářského svazu. „Do pstruhových vod investujeme hodně. Dokážeme něco obnovit, ale přírodní populace byla zdecimována,“ dodal. Do vodních toků jsou ryby vysazovány na podzim a na jaře. Většina na podzim vysazených ryb však zimu kvůli kormoránům nepřežila.

Mluvčí Územního svazu Českého rybářského svazu Moravskoslezského kraje Libor Kocinec říká: „Výjimka znamená určitý posun po dlouhých jednáních, ale její omezenost neumožňuje celoplošný zásah v našich rybích revírech. S podobným problémem se potýkají kolegové v dalších částech republiky.

Jak Deník informoval již koncem března,Krajský úřad Ostrava sice udělil pro Územní svaz Rybářského svazu Ostrava počátkem letošního roku výjimku – povolení k regulaci stavu kormoránů, což normálním jazykem znamená jejich odstřel, ale po nátlaku ochránců přírody jsou v ní zakotvena přísná pravidla a striktní opatření, která nedovolují účinněji snižovat stav tohoto ptačího druhu.

Výjimka se ve skutečnosti týká pouze odstřelu v lokalitách řek a říček na Třinecku, Karvinsku a Ostravsku. V ostatních rybářských revírech si kormoráni mohou dál v klidu vychutnávat pocit bezpečí - více zde Odstřel povolen, piráti se ale dál cítí v bezpečí

Mluvčí Územního svazu Českého rybářského svazu Moravskoslezského kraje Libor Kocinec říká: „Výjimka znamená určitý posun po dlouhých jednáních, ale její omezenost neumožňuje celoplošný zásah v našich rybích revírech." Rybáři vetřelce považují za dokonalou katastrofu pro celou rybí populaci, protože opeřenci, kteří spíš patří do přímořských oblastí, systematicky devastují naše vodní toky i rybníky. Kormorány rybáři nazývají ptačími piráty.

*Akční rádius kormoránů je až 30 kilometrů. V sousedním Polsku a na Slovensku je už delší dobu jejich počet regulován povoleným odstřelem. Podobné je to i v případě rybářů, respektive myslivců, na jihu Moravy. Není divu, že se kormoráni přestěhovali na sever Moravy, kde získali bezpečný azyl.


„Nejenže kormoráni loví ryby ve velkém, ale jejich přítomnost škodí i okolní přírodě. V místech, kde se slétávají, jsou stromy a keře pokryty jejich bílým trusem a ten je hubí. Naše krajina v minulosti dost utrpěla následky těžby uhlí a průmyslovými exhalacemi a teď se k tomu všemu přidali opeřenci, kterým opravdu nemůžu přijít na jméno. Třeba v roce 2009 jsme prováděli záchranný odlov ryb elektroagretágem na Olši v okolí Třineckých železáren. Vylovili jsme celkem devět druhů ryb, mezi nimiž byly zákonem chráněné ouklejka pruhovaná, střevle, mřenky, pstruzi, lipani, jeleci, ostroretky, parmy nebo plotice. O rok později byly výsledky úděsné! Loni jsme na stejném úseku vylovili pouze ostroretky a parmy! Ostatní druhy ryb z tohoto úseku úplně zmizely! Přidal bych další fakt pro ornitology a ochranáře přírody. V roce 2009 hnízdily v tomto úseku řeky minimálně tři páry ledňáčků říčních. Chodil jsem je pozorovat. Loni jsem nezahlédnul ani jednoho ptáčka. Proč? Odstěhovali se, protože už se nemají čím živit. Všechnu živou potravu dokázali spořádat kormoráni!“ dodal Libor Kocinec.

Rybáři se jednoznačně shodují, že některé rybí druhy jsou zcela ohroženy a mohou úplně vyhynout. Typickým příkladem jsou lipani a pstruzi. Ti přežívají v našich řekách jen díky umělému chovu. Pokud kormoráni vyloví určitý druh ryb pod únosnou hranici, ten se nedokáže z tohoto šoku vzpamatovat a dál rozmnožovat.

Počty jsou velice jednoduché
Počet kormoránů nelze přesně určit, protože jejich sčítání provádějí dobrovolníci a ti podchycují pouze lokality podle vlastního výběru.

Podle posledního sčítání v roce 2009 se jich v našem kraji uhnízdilo zhruba 340. Největším ohrožením se však stávají tažná hejna přezimujících ptáků, kterých se na celé území České republiky dokáže slétnout až 15 tisíc kusů. Podle ornitologů zkonzumuje denně kormoráni jedinec téměř 1 kilogram rybího masa. Přestože jsou kormoráni velmi dobrými lovci, některé ryby pouze poraní a ty pak uhynou. Predátoři je pro jejich velkou váhu nebo rozměr nedokáží udržet v zobáku a spolknout. Někdy totiž zaútočí i na kusy v délce 50 centimetrů a pro ryby se dokáží potápět až do hloubky dvaceti metrů. Pokud by jeden kormorán odlovil v průměru pouze půl kilogramu rybího masa a tuto váhu znásobíme průměrným počtem ptáků, jak ho uvádějí ornitologové, což je 12 500 kusů, spotřeba by činila 6 250 kilogramů ryb denně! Kormoráni přezimují na území ČR asi 100 dní, čímž se naše výpočty dostávají k závratné sumě 625 tisíc kilogramů

„Jako příklad může sloužit statistika Moravskoslezského územního svazu rybářů, který hospodaří na 181 hektarech chovných rybníků. Jejich roční výlov představuje okolo 205 tun rybího masa. Pokud bychom počet kormoránů odhadovaný ornitology trojnásobně snížili, neměly by na severní Moravě být v chovech žádné ryby,“ vypočítává Libor Kocinec. „V řekách Olše nebo Moravice mohou kormoráni rybí populaci zcela zlikvidovat,“ do­dal.

*Stát na doporučení Evropské unie přiznává náhrady škody způsobené kormorány a dalšími predátory (například vydry). Ministerstvo životního prostřední ČR vidí celou záležitost zcela jinak a doporučilo vzniklé škody neproplácet. A protože je metodický pokyn ministerstva pro krajské úředníky závazný, náhrady dostávají pouze ty spolky, které ryby chovají pro přímou spotřebu – takzvaní produkční rybáři.

Celou kauzu kormoránů a rybářů loni projednával Nejvyšší soud ČR, který sice názory rybářů o regulovaném odstřelu potvrdil, ale verdikt současně zdůvodnil, že za skutečnou škodu mohou být považovány i náklady, které uživatel rybářského revíru ze svého majetku vynaložil zbytečně (např. které musel použít na náhradu stavu vyvolaného škodnou událostí – opětovné zarybnění revíru). Ministerstvo životního prostředí ČR prozatím nevydalo potřebný metodický pokyn a tak nadále diskriminuje uživatele rybářských revírů.

KATEŘINA CIBOROVÁ
TOMÁŠ MACHÁLEK

15.4.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Koledy spojí Česko, zpívat se bude i v regionu

Šest písní, desítky měst a obcí, tisíce lidí. Tak Česko už několik let vždy v prosinci zpívá společně koledy. Regionální Deníky si daly i letos za cíl stmelit celou republiku prostřednictvím vánočních koled. Projekt Česko zpívá koledy se uskuteční už ve středu, vypukne v 18 hodin.

Nové semafory, fasády i okna. Město ví, jak bude hospodařit

Zastupitelé ve Frýdku-Místku schválili návrh rozpočtu na rok 2017. Město bude hospodařit s částkou ve výši 1,295 miliardy korun, což je v porovnání s konečnou výší rozpočtu na tento rok zhruba o 109 milionů korun méně. Hlavním důvodem jsou rozdíly v přijatých dotacích.

Nové centrum v Ostravě bude pomáhat věřitelům OKD a Vítkovic

V Ostravě začalo fungovat poradenské Centrum pro restrukturalizaci firem. Bude pomáhat věřitelům velkých společností OKD a firem ze strojírenského holdingu Vítkovice Machinery Group, kteří se dostali do potíží kvůli insolvenci svých odběratelů, ale i všem firmám, které chtějí řešit své problémy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies