Poblíž kulturního domu Trisia tak za 1,2 milionu korun vznikne dětské hřiště Pastelka, půl milionu dostane hřiště na Slezské ulici a zbývajících 115 tisíc korun tvoří příspěvek pro fotbalové hřiště TJ Oldřichovice.

„Já jsem rád, že po zabrání bývalého hřiště vzniká nové, to v každém případě ano. Ale připadá mi trošku nefér, že ty Oldřichovice už jsme uspokojovali minimálně dva až tři roky za sebou – a nebyly tam malé částky,“ řekl Martin Sikora. - přečtěte si také: Nejvyšší částku získala škola v Neborech

Plošné přerozdělování peněz neprošlo

Dodal, že finanční výbor, v němž zasedá, navrhuje v podstatě plošné rozdělování peněz školským zařízením, které jsou v nejhorším stavu. Jejich pořadí by určoval odbor školství. Sikora si myslí, že pokud by takový systém začal fungovat, za pět až šest let by hřiště byla v „úplně jiném stavu“ než nyní. S tím starostka Věra Palkovská nesouhlasí. Problémy hřišť, které nesplňují normy a u nichž může hrozit nebezpečí, podle ní řeší odbor školství, a to společně s řediteli škol a školek. „Okamžitě je to havárie. Ten systém je tam daný,“ pravila. Myšlenku plošného rozdělování výtěžku odmítla s tím, že nemá smysl. „Některá hřiště stojí sedm, osm milionů. Když škole přidělíme 200 tisíc, tak je to jak rozplynutí kapky v moři,“ poznamenala. Sikora řekl, že by mělo jít o kombinované financování z výtěžku a dalších zdrojů, jenže podle Palkovské není nutné měnit dosavadní systém, zejména proto, že Třinec získává dotace na školy, hřiště či lesopark. „Spolufinancování není tak jednoduché, jak se tady jeví, protože jsou jasně daná pravidla,“ uvedla.

Za investici do oldřichovického hřiště se přimlouval místostarosta Ivo Kantor. „Žádné kulturní zařízení tam není, celé sportovní dění je na tom hřišti. My v podstatě víme, že ze všech investic, které tady schvalujeme, je tato investice využita nejefektivněji,“ myslí si Kantor. Odhadl, že každých sto tisíc korun, které město do hřiště vloží, členové tělovýchovné jednoty „vlastní invencí“ zhodnotí až trojnásobně. „Na tom areálu to je určitě vidět,“ řekl.

Šéfka finančního výboru Jana Kantorová navrhla, aby se schválil pouze příspěvek na revitalizaci hřiště Pastelka. „Zbývající částku 615 tisíc korun výbor navrhuje znovu projednat, aby byly ještě zváženy možnosti přerozdělení této částky i dalším subjektům, které předložily žádosti,“ uvedla. Původní návrh ovšem odhlasovalo 21 z 27 zastupitelů.

Počty provozovatelů neklesají

Výherní hrací automaty v Třinci momentálně provozuje 18 firem. Šéfka třineckého ekonomického odboru Michaela Mitrengová ve středu redakci řekla, že počet provozovatelů oproti minulým rokům neklesá. „Naopak žádostí, kdy se automaty povolují vesměs na tři měsíce nebo půl roku, je trochu víc,“ uvedla. Podle ní je zřejmé, že lidé, kteří jsou na automatech závislí, hrají bez ohledu na krizi a finanční situaci. „Je to pro ně droga,“ připomněla.

Výtěžek, který podnikatelé odvádějí městu, se počítá z šesti procent všech vsazených peněz, provozovatelé si však mohou odečíst řadu položek – mimo jiné vyplacené výhry hráčům, poplatky nebo náklady, které s provozováním automatů souvisí. Šestiprocentní sazba se týká provozovatelů, u nichž lidé vsadili částku do 50 milionů korun. Tuto sumu podle Mitrengové v Třinci nepřekročil nikdo.

Deník již dříve informoval, že celková částka, která se ve městě v souvislosti s hazardem ročně „protočí“, je odhadována na 60 až 100 milionů korun.- více ZDE

Marosz: Povolování omezit

„To je varovný signál. Není to o tom, že se máme lépe, ale o tom, že těch automatů je hodně a že na nich hraje zřejmě i čím dál tím víc lidí. Na to se nabalují další problémy, což je nebezpečí, které bychom neměli podcenit,“ řekl k letošnímu výtěžku Rudolf Marosz, hospodář Farního sboru Slezské církve evangelické v Třinci.

Muž, který zasedá v komisi prevence kriminality i v komisi pro sociálně-právní ochranu dětí, dlouhodobě upozorňuje, že vstřícnost k provozovatelům přístrojů ve městě nemůže přinést nic dobrého. „Je mi trošku smutno, že se povolují další, automatů a heren opravdu přibývá,“ poznamenal. „Já věřím, že bude vůle zastupitelů to nějak omezit,“ uvedl.

Třinec je sice známý jako město s nejnižší kriminalitou v republice, i zde jsou ale desítky či spíše stovky dětí, které žijí v rodinách notorických hráčů čili gamblerů. Přestože to kritici současného stavu neříkají nahlas, rozdělení výtěžku právě na dětská hřiště považují za nešťastné a trochu populistické.

Tématu se bude v úterý 16. června věnovat příloha Frýdecko-místeckého a třineckého deníku