VYBERTE SI REGION

Zámek si koupili za cizí miliony

Hnojník – Když v polovině loňského roku změnil zchátralý zámek v Hnojníku svého majitele, tvrdil zástupce firmy AAron House, že společnost sleduje dlouhodobý záměr a že v pozadí žádný jiný investor není. Redakce nyní získala informace, které to jednoznačně vyvracejí. Navíc naznačují, že lidé kolem českotěšínské firmy se pohybovali na hraně zákona.

13.4.2009
SDÍLEJ:

Zchátralý zámek v Hnojníku. Foto: Deník/Marek Cholewa

Firmě AAron House, za kterou jedná Jaroslav Rodzenák, patřil zámek jen necelý rok. V polovině letošního března se totiž majitelkou nemovitosti stala 64letá důchodkyně Jaroslava Krejčí. Jenže podle Libora Bendy, který ji zastupuje, měla žena památku získat už mnohem dříve.

Benda redakci sdělil, že Jaroslava Krejčí byla v kontaktu s Rodzenákovým společníkem už před rokem. „Koncem března 2008 mu převedla peníze na nákup zámečku Hnojník. Ty však nebyly použity dle původní dohody. Paní Krejčí se měla stát majitelkou už tehdy, ale peníze byly zčásti použity na nákup zámečku pro AAron House a zbylou část si měli oba dva mezi sebou rozdělit, a to bez vědomí paní Krejčí,“ řekl Libor Benda. „K tomu však nedošlo a společníci se mezi sebou z tohoto důvodu pohádali. Podotýkám, že šlo o několik milionů,“ upozornil Benda.

Dodal, že Jaroslava Krejčí se s Rodzenákem sešla až v říjnu 2008, a to proto, že „jí pan Rodzenák podepisoval po půl roce uznání závazku a termín splacení dluhu za firmu AAron House.“

Frýdecko-místecký deník už na konci března informoval, že velmi podobná verze událostí koluje i mezi radními v Hnojníku. Jaroslav Rodzenák to ale označil za spekulace, za nimiž vidí snahu o poškození svého jména. „Není a nebyla to pravda, je to zřejmé i z kupních smluv. Vždyť je to snadno dohledatelné,“ řekl redakci. Tvrdil, že jde o „zlobu a závist,“ která vychází z jednoho zdroje - z obce. Na dotaz, zda je s Jaroslavou Krejčí v kontaktu, navíc Rodzenák řekl: „Občas ano. Všechno je v pořádku, žádnou řevnivost mezi sebou nemáme.“ - přečtěte si také: V Hnojníku se mluví o podvodu. Nesmysl, říká Rodzenák

Libor Benda vidí vztahy mezi hlavními aktéry o poznání dramatičtěji. „Paní Krejčí si nepřeje uvádět výši částky, ale jak jsem uvedl, šlo o několik milionů korun, které poskytla na celkovou údajnou koupi celé nemovitosti, a ty byly podvodně rozděleny. Z jedné části na koupi zámečku pro AAron House a z druhé části pro vlastní obohacení. Zůstala tedy po dobu jednoho roku bez svých peněz i bez nemovitosti v Hnojníku,“ zdůraznil Benda.

Podle něj se Krejčí stala majitelkou památky a přilehlých pozemků po zhruba třech týdnech vyhrocených jednání. Uvedl, že to bylo na základě řádné kupní smlouvy a následného zapsání v katastru nemovitostí ke konci března 2009. „Touto kupní smlouvou zároveň pominul dluh ve výši několika milionů korun, které měl AAron House vůči paní Krejčí,“ vysvětlil zástupce současné majitelky zámku.

Šetření kolem kácení potrvá do května

Krátce před vlastnickou změnou se v památkově chráněném zámeckém parku ve velkém kácely stromy. Zástupci obce a České inspekce životního prostředí (ČIŽP) říkají, že bez povolení. Lidé z ostravské pobočky ČIŽP se v parku objevili 18. března – při místním šetření napočítali 222 pokácených kusů převážně vzrostlých listnatých dřevin. - více ZDE

Ve stejný den se na obecním úřadu zjistilo, že k tomu nebylo vydáno povolení. Kácení, které prý bylo nutné provést do konce března s ohledem na období vegetačního klidu, údajně souviselo se záměrem firmy AAron House navrátit parku jeho původní podobu. Jaroslava Krejčí, s níž byl Rodzenák prokazatelně v kontaktu, přitom o ničem nevěděla. „Ano, paní Krejčí je vykácením stromů silně rozrušena. Nebyla o tom dopředu informována a dozvěděla se to až z médií. Nechápe postup pana Rodzenáka a vůbec nechce spekulovat o tom, proč tomu tak bylo,“ řekl na dotaz redakce Libor Benda. „Nejvíce ji mrzí, že se tak stalo pravděpodobně nezákonně, bez vědomí obce a patřičných povolení k vykácení, což jistě prokáže, nebo vyvrátí kontrola inspekce životního prostředí.“

Rodzenák tvrdí, že stromů bylo jen 117. „Inspekce pracuje se špatnými čísly,“ řekl. Myslí si, že pokud někdo stromy v parku kácel už dříve, českotěšínské firmy se to netýká. Redakce ovšem minulý týden zjistila, že inspekce na oznámeném počtu stromů nic nemění. Šetření se uzavře zřejmě v květnu, že bylo kácení protiprávní, už ale téměř hraničí s jistotou – ve hře je tedy pokuta. V obci se spekuluje, že i při střízlivých odhadech muselo jít o stromy za statisíce korun.

Dotace, či další investor?

Libor Benda redakci řekl, že odhady nákladů na opravu památky se zatím pohybují mezi 30 až 40 miliony korun. Zámek je zároveň opět nabídnut k prodeji, a to zájemcům, kteří by chtěli a mohli investovat ihned. „Tyto peníze nemáme, pokusíme se na to získat dotace,“ uvedl Benda s tím, že se začíná zpracovávat projekt. „Vložené peníze byly investičním záměrem. Zvažujeme různé varianty provozování nemovitosti. V případě, že by to bylo neadekvátní, je zámek nabídnut k prodeji, aby běžely obě varianty současně. Opravu zámek potřebuje urychleně,“ ví zástupce Jaroslavy Krejčí. O státních dotacích hovořil i Jaroslav Rodzenák už loni v říjnu. Tehdy tvrdil, že firma AAron House na zámku zřídí restauraci, luxusní byty a galerii. „Je to program na záchranu architektonického dědictví. Projekt ale není získáním dotace podmíněn,“ uvedl. - více ZDE

Také loni se hovořilo o částce zhruba 25 milionů korun. Vůbec nejvyšší sumy ale padaly před třemi lety, kdy se o záchrannou akci marně snažilo celé Sdružení obcí povodí Stonávky. Plánovalo, že památku odkoupí a během let i s původními interiéry opraví. O dalším využití objektu měli lidé hlasovat v místním referendu. Jenže veřejná sbírka, kterou sdružení vyhlásilo, měla prakticky nulovou odezvu. „Sbírka byla pro neúspěch ukončena. Vybralo se dva nebo tři tisíce korun,“ vysvětlil radní Tomáš Peterek. Obec Hnojník, která chtěla zámek využít pro obřadní či výstavní síň, hovořila o rekonstrukci za astronomických sto milionů korun.

Podvodník nechal zámek zcela zchátrat

Zkázu hnojnického zámku si lidé spojují zejména se švýcarským podnikatelem s pochybnou pověstí. Jürg Debrunner měl na opravy řadu let, jenže neudělal nic. Hnojnickou nemovitost získal v roce 2000 prostřednictvím firmy Fleet Wood. O dva roky později na zámku vznikl televizní snímek Kobova garáž. Produkční Marcela Rovnaníková si ho totiž vybrala kvůli celkovému nepořádku a pavučinám. Když pak Kobovu garáž vysílala televize, vedení obce už vědělo, že je zle. - přehled událostí kolem hnojnického zámku v letech 2000 až 2008 najdete ZDE

Debrunner byl nakonec ve své vlasti odsouzen k pěti letům vězení za údajnou zpronevěru, muži je připisována škoda 15 milionů švýcarských franků. Zámek v Hnojníku až loni v květnu získala firma AAron House. Jak se ukázalo, ani tento investor si s vedením obce do náruče nepadl.

Na zámku nocoval také Tomáš Garrigue Masaryk

Zámek v Hnojníku postavil v 18. století Karel Václav Bees z Chrostiny. Původně barokní zámeček byl v 19. století přestavěn ve stylu slezského empíru podle projektu známého vídeňského architekta Josefa Korhäussela, který mimo jiné projektoval také přestavbu zámku v Lednici. V tu dobu vznikl u zámku také stylový park s plastikami. Ještě koncem zmíněného století se zámek zvětšil o druhé patro.

Příslušníci šlechtického rodu Beesů dosahovali kariéry v různých úřadech těšínského knížectví a v Hnojníku se udrželi i po rozpadu rakousko-uherské monarchie. Až do roku 1923 jim patřila většina půdy v obci, v pozemkové reformě však byla část polí rozdělena mezi drobné zemědělce.

Potomci rodiny Beesů pobývali na svém panství až do roku 1945. Jejich ostatky spočívají na místním katolickém hřbitově v rodinné hrobce, kterou si nechali postavit. Vedle členů rodiny je zde pochován i vrchní sluha Johann Palla, kterému se této pocty dostalo za dlouholeté věrné služby.

V noci z 5. na 6. července 1930 na zámku přenocoval první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk v rámci své návštěvy Těšínska. Na druhý den odtud odjel do Třince, Českého Těšína, Fryštátu, Karviné, Orlové a Bohumína. Jeho podpis se zachoval v kronice obce. Po druhé světové válce došlo k vyvlastnění zámku. Rodina Beesů se přestěhovala do Ostravy. Depozitář byl v roce 1949 převezen na hrad Šternberk, některé další památky podlehly zubu času, jiné byly rozkradeny. Zámeček zprvu spravoval tehdejší místní národní výbor a poté byl prodán státnímu statku. 3. května 1958 byl zařazen na seznam kulturních památek.

PETRA NOVOSADOVÁ

Autor: Marek Cholewa

Místo události:
13.4.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Manažer Pavel Marek po letech skončil v hokejovém Třinci

Dlouholetý generální ředitel a sportovní manažer hokejistů Třince Pavel Marek ve funkci skončil. Jde o jeden z důsledků aféry, která se o víkendu rozhořela mezi trenérem Vladimírem Kýhosem a útočníkem Jiřím Polanským. Dozorčí rada klubu na Markovo místo jmenovala dosavadního manažera mládeže a bývalého útočníka Jana Peterka.

Primátor: Cena pozemků byla předem daná

Frýdek-Místek - Dříve byli straničtí kolegové v sociální demokracii. Později spolu pár týdnů seděli v radě a ve vedení města, ale už každý za jiný politický subjekt. Vztah mezi současným a bývalým primátorem Michalem Pobuckým a Radimem Vrbatou asi nebyl minimálně po rozpadu koalice ideální, vyostřil se ale na pondělním jednání zastupitelů.

Devatero originálních adventních trhů

S blížícími se Vánocemi zaplavují náměstí evropských měst stánky s rozmanitými vánočními dárky, dekoracemi i místními specialitami. Ne všechny adventní trhy ale nabízejí tu samou atmosféru. Vánoční atmosféra se dá zažít i za polárním kruhem, pod zemí či na vodě, zjistil hotelový vyhledávač trivago.cz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies