Podobně jako v předchozích ročnících převládají novostavby nad rekonstrukcemi a letos činí dvě třetiny z přihlášených projektů (134), což je mírný nárůst.

Z přihlášených staveb tři čtvrtiny navrhli architekti sídlící v Praze nebo Brně. Průměrná délka realizace stavby, tedy doba od projektu po dokončení stavby, je stejně jako vloni 3 až 4 roky.

Včera jsme vám představili dvacítku staveb, spjatých s odpočinkem, relaxací a přírodou. Dnes jsme pro vás vybrali víc než šest desítek ze staveb, přihlášených do soutěže, které jsou určené k bydlení. Jsou inspirativní, ať už jde o rodinné domky, bytové domy či rezidence. Některé z nich vznikly jako novostavby, jiné jsou výsledkem úspěšné rekonstrukce. Další zajímavé stavby, které by rády uspěly v letošním ročníku soutěže, vám představíme zítra.

Dům LO

ateliér Lina Bellovičová, autor: Ing. arch. Lina Koníček Bellovičová

Ondřej miluje lesy a přírodu. Měl pozemek uprostřed lesů a přál si mít svoji chatu, do té doby žil střídavě ve městě a na jaro se vždy stěhoval na chatu svých rodičů nedaleko stavební parcely budoucího domu LO, v bývalém areálu tábora. Podmínkou bylo, aby dům byl v co největším kontaktu s přírodou, aby byl ekologický, a aby v něm byla fotokomora, kde rád tráví zimní večery. O areál, ve kterém je dům LO postaven, se Ondřej stará. Opravuje chaty a sadí stromy ve spolupráci se zahradními architekty.

Po procesu formování zadání přišel moment rozhodování o materiálu, ve kterém si během pár minut udělal klient ihned jasno sám a zadáním byl konopný beton.

Chata Polanka
Nechte se inspirovat skvosty v soutěži Česká cena za architekturu

Materiál mnoho let petrifikuje a odčerpává ze vzduchu oxid uhličitý. Má výborné izolační schopnosti, je recyklovatelný, odolný vůči škůdcům, ohni i plísním. Stavba je difuzně otevřená.

Dům LO je koncipován jako dva perforované kameny, mezi nimiž vzniká volný prostor. Vše je ukryto pod deskou. Kolem obytného prostoru se nachází 2 ložnice s koupelnou se vstupem do domu. Okna v obytném prostoru se zasouvají do předstěny v interiéru tak, aby se bezbariérově propojil interiér a exteriér. Dům je podsklepený. V suterénu, do něhož se vchází odsunovací terasou, se nachází technická místnost, společenská místnost, fotokomora a sklad. Z touhy klienta trávit venku co nejvíce času i za deště, má dům terasu schovanou pod střechou po celém svém obvodu. Střecha je přikryta zeleným kobercem, aby dům co nejlépe splýval s přírodou, a zároveň byl izolován. Dům je navržen tak, aby bylo maximálně využit jeho prostor a aby minimálně narušoval okolní přírodu svojí přítomností, postupem času by rád srostl s okolím. Bude sloužit jako rodinný dům pro rodinu s dvěma malými dětmi, později jako chata a nakonec jako dům pro dva seniory.

Rodinný dům v Liboci

Pavel Hnilička Architects+Planners, autoři: Ing. arch. Pavel Hnilička, Ing. arch. Ondřej Smetana

Návrh novostavby v historickém jádru staré Liboci nahrazuje zchátralou ruinu domem ve tvaru písmene L. Jeho uliční průčelí sleduje stopu původního domu na hraně pozemku a jasně vymezuje charakteristický prostor piazzetty v místě střetnutí ulic V domcích, Pod Hvězdou a Sbíhavá. Směrem do zahrady se dům otevírá venkovní terasou s výhledem do Libockého údolí s rybníkem a dále na Šárecká úbočí.

Nový dům je dvoupodlažní, částečně podsklepený. V prvním nadzemním podlaží, v úrovni horní zahrady, je pobytová část domu s kuchyní a obývacím prostorem, ložnicí rodičů a hostinským pokojem. Po schodišti nahoru se vystupuje do ložnic dětí. Směrem dolů se pak nachází vstupní část domu se šatnou, technickým zázemím a krytým garážovým stáním.

Villa Kořenec

atelier SMEDEK, autor: Ing. arch. František Šmédek

Atypický kulatý dům, který disponuje vířivou vanou v atriu s pohledem na širé nebe.

Dům pro bydlení v zátopové oblasti

B.R.I.X. autor: Ing. arch. Tomáš Brix

Dům pro bydlení v zátopové oblasti je založen na principu volného přízemí pro letní využití v kontaktu se zahradou a obytného zatepleného patra s vytápěním tepelným čerpadlem nebo dřevem.

Rodinné domy Tvoršovice

I. etapa, monom, autoři: Ing. arch. Michal Bernart, Ing. arch. Igor Hobza, Ing. arch. Jan Bradáč

Území, na němž se I. etapa výstavby RD rozprostírá, se nachází v krásné lokalitě v příjemně kopcovité krajině Konopišťska. Konkrétně v obci Tvoršovice blízko Benešova. Nová zástavba vstupuje do členitého, morfologicky rozmanitého rurálního prostředí s respektem a těžkým úkolem - snahou o propojení starého a nového. Nejedná se pouze o otázku urbanismu či architektury, přesah se týká i sociálních aspektů. Návrh pracuje s ověřenými principy náves - rybník - linie domů vesnického charakteru. Staré a nové v libovolném slova smyslu se na návsi spojuje a postupem času vznikne jeden sourodý celek, kdy bude zapomenuta jakákoliv stratifikace. Stavby jsou navrženy jako jednoduché, v objemu i detailu, v souladu s racionální vesnickou výstavbou i se zadáním investora, jehož záměrem je do území přilákat aktivní lidi se zájmem o přírodu a sport. Architektura je racionální, skromná s výrazným charakterem.

Burj Khalifa
Dolů se nedívejte! Nejvyšší budovy světa nejsou nic pro akrofobiky

Bohatost lze nalézt mezi prostory jednotlivých domů a v rámci veřejných i poloveřejných ploch. Hmotově i výrazově jednoduché domy s jedním nadzemním podlažím a obytným podkrovím mezi sebou utvářejí rozličné meziprostory, které jsou pojítkem mezi soukromým a veřejným. Domy samotné pevně definují tuto hranici, za níž se rozprostírají skromné privátní zahrady. Dispoziční uspořádání je řešeno racionálně a přehledně, vstupní podlaží obsahuje zázemí domu, malou pracovnu a velkorysý obývací pokoj s kuchyní a panoramatickým výhledem do zahrady s přístupem na soukromou terasu. Podkroví je věnováno ložnici s vlastní koupelnou a dvěma dětským pokojům se společným sociálním zázemím v rámci schodišťové haly. Konstrukčně jsou objekty navrženy jako zděné s betonovými prefabrikovanými stropy, krov tvoří dřevěné částečně pohledové prvky a střešní krytinu falcovaný plech.

Rezidence Kostelec

ADR, autoři: MgA. Aleš Lapka, MgA. Petr Kolář

Zadáním investora bylo vytvořit obytný komplex pro celou rodinu včetně budovy správce areálu. Součástí zadání byla kromě samotné vily také vinice a sklep pro lisování vína, sportoviště, stáje pro koně a hangár pro helikoptéru. Z původního komplexu staré cihelny se zachoval pouze komín, který se následně rozebral a staré cihly se použili na stavbu vinného sklepa.

Konceptem řešení byla nenápadnost areálu v dálkových pohledech a také dispoziční a především provozní jednoduchost. S ohledem na to, byly novostavby řešeny výrazně horizontálními hmotami. Jednotlivé objekty jsou rovnoměrně umístěny na pozemku v logickém uspořádání – domek správce u vjezdu do areálu, rodinný dům na hraně svahu, v místě s výhledem na České středohoří, na závětrné straně terénního zlomu. Mezi tyto objekty jsou osazeny ostatní novostavby jako vinice na jižním svahu, vinný sklep či tenisové a volejbalové hřiště. Stranou, v nejvyšším místě pozemku leží budova stájí a hangáru doplněné o venkovní jízdárnu a heliport.

Samotná prezentovaná vila je stavba monolitické formy, soustředěná na detailní vyznění materiálu. Výraznou charakteristikou realizace tohoto rodinného domu je atmosféra interiéru, intenzivní propojení s exteriérem, jednoduchost a přirozenost, pokora ke kontextu místa a k potřebám klienta. Dům je navržen jako přízemní stavba, která je dlouhá více než 100m, výrazně horizontální hmota členěná vpadlými krytými terasami, které rytmicky dělí siluetu objektu. Hmota domu je definovaná dvěma betonovými deskami – podlahou a stropem, mezi nimiž se střídá pět základních provozních celků objektu, které vymezují pět teras. Všechny prosklené stěny nabízejí překrásné výhledy do okolní krajiny. Zvláštní pozornost byla věnována také střeše, aby nabízela příjemný pohled při příletu vrtulníkem.

Rodinný dům Řepov

HOFMAN ARCHITEKTI, autor: Ing. arch. Robert Hofman

Rodinný dům na místě původního domu s velkou zahradou uprostřed malé obce je členěn na tři prostorové části: 1. hlavní obytná část s převýšenou centrální obytnou halou a centrálním schodištěm, 2.bazénová hala přímo navazující na obytnou část, 3. pracovní-technická část kterou tvoří garáž, technická místnost a malířský atelier, který navazuje přímo na bazénovou halu. Tyto tři hlavní části vzajemně vytváří prostorovou a vizuální sekvenci. Celý projekt je ve všech úrovních propojen se zahradou, do jejíž vzrostlé zeleně je začleněn na všech úrovních.

Dům v Lanškrouně

Martin Neruda Architektura, autor: Ing. arch. Martin Neruda

V místě původního řadového dvoupatrového domu ve vilové čtvrti v Lanškrouně vyrostl nový atriový přízemní dům. Klient měl přání bydlet v intenzivním kontaktu se zahradou. Dům je tvořen kaskádou obytných místností a venkovních prostor, jež kopírují terén mírně svažitého pozemku orientovaného na jih. Obytná část domu je od ulice oddělena průsvitnými polykarbonátovými objemy garáže a zahradního skladu. Mezi nimi projdeme pod betonovými přesahy střechy do atria. Život v domě se odehrává kolem atria a zahrady, ze kterých se vstupuje do vnitřních prostor. Mezi atriem a jižní zahradou je hlavní obytný prostor – srdce domu, tady se vaří a odpočívá. V létě je možné tento prostor otevřít na severní i jižní stranu a proměnit jej ve střechu spojující obě zahrady.

Kostel svatého Ducha leží se nachází v blízkosti Památníku Velké Moravy ve Starém Městě na Uherskohradišťsku.
Kostel na Slovácku se vymyká zažitým představám. Jeho design má hlubší symboliku

Objemy jednotlivých místností domu jsou terasovitě usazeny v terénu, celý dům i jeho konstrukce kaskádovitě klesá. Zalamované železobetonové stropní desky mají velkorysé přesahy, které chrání před sluncem i deštěm a zároveň vytváří příjemná místa na hraně domu a zahrady. Ve stavbě jsou použity přírodní materiály a tlumené barvy v kontrastu s materiály v surové podobě. Betonové stropy, překlady a parapety jsou v pokojích vyváženy jasanovými příčkami, dubovou nebo sametově růžovou litou podlahou a jemně zelenými závěsy. Ze zahrady můžeme vidět beton, vápnem zatřené cihly z původního zbouraného domu, béžové dřevěné rámy oken, polykarbonát i ocelové sloupy. V budoucnu snad stěny zarostou zelení, ocelové sloupy zreznou, na betonech se objeví patina a za polykarbonátem siluety uskladněných věcí. Atriový dům sroste se zahradou a promění se v malou obytnou krajinu.

Viladům Suchdol

DESTYL ateliér, autoři: Ing. arch. Martin Poledníček, Ing. arch. Jakub Sedlák, Ing. arch. Anna Línková, Ing. arch. Petr Levý, Stanislav Janíček

Menší developerský projekt viladomu s pěti bytovými jednotkami byl realizován na samém okraji Prahy. I přes požadavek investora na maximální vytěžení pozemku respektuje třípodlažní objekt okolní zástavbu. Umístění domu je dáno stavební čarou hlavních hmot okolních domů, před kterou předstupuje, stejně jako v případě ostatních domů v ulici, pouze přístavek se schodištěm. Navzdory stísněným podmínkám daným velikostí parcely a okolní zástavbou se podařilo každému z bytů zajistit nadstandard v podobě vlastní předzahrádky, lodžie či střešní terasy. Parkovací stání pro obyvatele je zajištěno podzemní garáží. Na fasádách se objevují dva materiály. Samotný dům je bíle omítnut. Hmota přístavku, ve kterém se nachází schodiště s výtahem, je obložena dřevem.

Rozšíření lodžií panelového domu

re:architekti studio, autoři: Ing. arch. David Pavlišta, MgA. Ondřej Synek, Ing. arch. Jan Vlach, Ing. arch. Jiří Žid, Ing. arch. Michal Kuzemenský

Paní Ditrychová je předsedkyní SVJ. S podporou dalších členů výboru chtěla zlepšit kvalitu bydlení svého a svých sousedů. Začali jsme studií s nádechem developmentu (střešní nástavba, komplexní rekonstrukce, doplnění výtahu, rozšíření lodžií). Po střetu s realitou SVJ, několika odvolání, desítkách hodin schůzí a prezentací jsme skončili se subtilním zásahem, který však zásadně zvyšuje užitnou i tržní hodnotu všech bytů. Lodžie obtížně využitelné hloubky 1,1 m jsme pomocí konzolové konstrukce rozšířili na cca 2 m. Každý byt má nyní jednu souvislou lodžii namísto dvou menších.

Vlastníci jednotek si sami volili z možností snížení parapetů, přímého vstupu na zahradu, materiálu podlahy lodžie. S výjimkou vybourání parapetů některých bytů zůstává původní konstrukce nedotčena. Konzoly z ocelových svařenců jsou navrženy tak, aby tvořily statickou sanaci citlivých spojů panelových dílců. Konzoly jsou opatřeny protipožárním nástřikem, ostatní ocelové konstrukce jsou žárově zinkované. Stropy nad rozšířenou částí jsou ocelobetonové, podlahu tvoří modřínová či dřevoplastová prkna, dle přání majitele bytu. Konstrukce umožňuje dodatečné osazení zasklení.

Vila s krytým bazénem

Ing. arch. Petr Dobrovolný, Ph.D., autor: Ing. arch. Petr Dobrovolný, Ph.D.

Soubor navržený na rozlehlé parcele sestává z rodinného domu s krytým bazénem a doplňujících objektů garáží a altánu. Budovy jsou umístěny na mírném návrší v těžišti pozemku. Příjezd je ze západní strany z veřejné komunikace. Příjezdová komunikace plynule stoupá pod úhlem ca. 6 % a dělí se na příjezd ke garážím umístěným v úrovni 1.PP a příjezd k hlavnímu vchodu v úrovni 1.NP. Střecha garáží s dlažbou a kamennou poprsní tvoří nástupní prostor před hlavním vchodem.

Rodinný dům s kolmým křídlem krytého bazénu vymezují na jižní straně polootevřené nádvoří s dřevěnou palubou a volně stojícím objektem altánu. Kompozici doplňuje koupací jezero o výměře ca. 280 m², které je těsně přisazeno k jihozápadnímu nároží domu a k palubě s altánem.

Hmotové řešení rodinného domu vychází z provozního členění: obytná část je řešena jako dvoupodlažní hranol s charakterem masivní kamenné stavby, ke kterému je kolmo přisazeno přízemní křídlo krytého bazénu obložené kovovými kazetami. Garáž a suterén vytvářejí z východní strany podnož hmotové kompozice a mají charakter masivní kamenné stavby. Pozemek byl vysvahován směrem od zastavěného návrší a pojednán ve stylu anglické zahrady s rozsáhlou květnatou loukou ve střední části a vzrostlou obvodovou zelení. Objekt byl navržen v nízkoenergetickém standardu. Je vybaven řízeným větráním s rekuperací tepla. Vytápění vnitřního bazénu a obytné části zajišťují dvě samostatná geotermální tepelná čerpadla. Díky výtahu jsou všechny místnosti domu bezbariérově přístupné.

Stavení s červenou pumpou

DESTYL ateliér, autoři: Ing. arch. Martin Poledníček, Ing. arch. Anna Línková, Ing. Radek Eis, Stanislav Janíček

Klienti vlastnili dům v malé vesnici s výhledem na Říp a velkým jabloňovým sadem, kam se jezdili o víkendech rekreovat. Místo jim přirostlo k srdci a rozhodli se, že dům z gruntu opraví a z Prahy se sem přestěhují natrvalo. Zadáním bylo zrekonstruovat dům tak, aby v co největší možné míře splňoval technologické i estetické požadavky současné doby a zároveň byl zachován vesnický charakter budovy a její kouzlo. Během odhalování původních konstrukcí i v průběhu bouracích prací se opakovaně naráželo na velice špatný stav budovy.

The Quay House je oficiálně nejmenším domem ve Velké Británii. Jedná se budovu ze 16. století stojící na nábřeží ve městě Conwy.
Domečky pro panenky? Kdepak, tyto neuvěřitelné budovy skutečně existují

Rozsah plánované rekonstrukce stále narůstal a s mírnou nadsázkou nám zůstala pouze původní červená pumpa. Nakonec byl tedy dům postaven od základu znovu. Byl zachován tvar a dispozice původního objektu a podařilo se i zrealizovat klenby přesně tak, jak byly v původním stavení. Dům je stejně jako původní objekt omítnut, zachovány jsou i šambrány kolem oken. Nově vybudovaná část, kde se nachází hlavní vstup, je obložena kamenem. Jde o vzor opuky, která se v dané lokalitě těžila. Na střechu této části a na vikýře je použit falcovaný plech v antracitovém odstínu. Stejně jako v interiéru se zde uplatňuje princip vyváženého kombinování dobových prvků s těmi moderními.

Obytný soubor - Speicher 1826

deskarchitekti, autoři: Ing. arch. Jakub Děnge, Ing. arch. Martin Kačírek

V areálu původních stavebnin, v místě bývalé historické obilnice z roku 1826, v ochranném pásmu městské památkové rezervace města Mikulova, vznikl obytný soubor Speicher 1826.

Zastavěním pozemku lichoběžníkového tvaru došlo k přirozenému doplnění proluky a dotvoření městského bloku. Při své jihozápadní hranici přiléhá navrhovaný objekt ke štítům stávajících sousedních domů. Ze zbývajících stran je areál obklopený veřejným prostranstvím, chodníky, komunikacemi či zelení. Dům se společným suterénem je v nadzemní části rozdělen na tři samostatné bytové domy, mezi nimiž vzniká prostor vnitrobloku – upravený parter s předzahrádkami a terasami přízemních bytů a parkovou plochou.

Architektura nadzemní části vychází z tradičního stavitelství, domy orientované do ulic jsou se sedlovými střechami a pavlačemi, vnitřní středový objekt má však půdorys nepravidelného pětiúhelníku se střechou složenou ze tří šikmých rovin s mírným sklonem a vnitřní plochou střechou ve tvaru trojúhelníku. Hmota tohoto domu je krystalická, čímž dynamicky vybočuje z jinak pravidelné geometrie bloku a současně definuje celý záměr.

V celém komplexu se nachází 59 bytů, v suterénu 73 parkovacích stání. Suterén je přístupný z každého nadzemního objektu. Vjezd do podzemního parkoviště je jednosměrnou rampou při jižním okraji areálu, výjezd je řešený při severním okraji objektu. Celý objekt je realizovaný ze systému ztraceného bednění Velox, je zateplený, se světlými omítanými fasádami. Pavlače jsou zakryty dřevěnými plaňkami.

Dům pro vlastní rodinu

ATELIER KOSNAR, autor: Ing. arch. Václav Kosnar

Jedná se o stavbu vlastního rodinného domu.

Atypický a poměrně nevhodně orientovaný pozemek užší stranou na jih a zároveň do ulice jsme se snažili proměnit v benefit. Vznikl tak prosklený štít a dům získal nejen „tvář“ ale i dostatek slunce v interiéru. Kompozici objektu tvoří dvě jednoduché hmoty. Přízemní s plochou střechou a patrová se sedlovou střechou vytváří společně tvar písmene T.

Tvarosloví domu zohledňuje tradici venkovského stavení se sedlovou střechou. Dům je opláštěn sibiřským modřínem a hliníkovým antracitovým plechem. Základní koncept návrhu interiéru byl tvořen již ve fázi navrhování celého domu. Hlavní obytný prostor je svou podélnou osou v části kuchyně a jídelny zcela symetrický. Dubový jídelní stůl je umístěn mezi dvě velká okna orientovaná na východ a západ. Krb vyrobený podle našeho návrhu díky své subtilnosti velmi decentně odděluje prostor jídelny od obývacího pokoje. Významným prvkem obýváku je schodiště. Klikatou schodnici doplňuje pilíř podpírající strop. Na pilíř, stejně jako podhled v kuchyni, jsme nanesli dekorativní barvu v zemitém odstínu. Modřínové latě, kterými je obložena téměř celá fasáda domu, jsou ve stejném rastru zopakovány na stěně dětského pokoje a v ložnici. Interiér snoubí přírodní materiály, kov a sklo. Držím se hesla „v jednoduchosti je krása“. Náš byt je ve své podstatě kombinací dřeva (převážně dubového) a bílé.

Vila s Fontánou

Mjölk architekti, autoři: Ing. arch. Jan Mach, Ing. arch. Jan Vondrák

Pachy jsou vjemy. Pokud se jedná o pachy příjemné, můžeme je nazývat vůněmi. Tyto vjemy lze získat pomocí čichových receptorů. Spojení několika specifických vůní dělá to, čemu se říká vůně domova. Pro Grétu byla s domovem od malička spojená vůně zkaramelizovaného cukru a ovocných šťáv, která se prolínala odérem čerstvě zalitých kytek v zimní zahradě, kde se také ovocné koláče servírovaly. V neposlední řadě byla součástí vůně domova zatuchlina starého papíru průvodcovských knížek snad z celého světa. Ty tiše a bez hnutí snad desítky let spočívaly v knihovně v obýváku a připomínaly cesty tehdy ještě mladých rodičů do dnes již neexistujících států.

Flow House

PLATFORMA ARCHITEKTI, autoři: Ing. arch. David Průša, Ing. arch. Katarína Srnová

1/ Přání budoucí paní domu o vytvoření absolutního venkovního intimního prostoru, bez nezvaných pohledů z okolí. Nazvali jsme jej oázou klidu.

2/ genius loci – plynoucí svažitý terén s výhledem na protější kopce a lesy.

Stodola slouží jako prázdninový domek nebo útočiště pro různé oslavy
Projekt, který překvapí: Ze stodoly bez pole úžasným letním sídlem

Jak dosáhnout výhledů ze všech prostorů domu na malebné kopce, využít terénu s eliminací výkopových prací a především, jak vytvořit absolutní soukromí, které umožní bez ostychu užívat dům uvnitř i venku? Tyto atributy determinovaly jasný, čistý a jednoduchý koncept atriového domu na platformě, kopírující plynule svažitý terén. Plynoucí dům v plynoucím terénu - FLOW HOUSE. Z náročného požadavku vznikl velmi jednoduchý, čistý a přehledný dům. Jednopodlažní objekt se prolamuje spolu s terénem a otvírá prostor pro výhledy z klidové i společenské části domu. Toto zalomení vytváří opticky dvě podlaží, a zároveň ponechává dojem jednopodlažního, prostorově pestrého tělesa. K místní komunikaci je dům navržen jako protihluková stěna, poměrně zasunuta pod úroveň cesty. Celý dům je s klesáním otevřen do zahrady v západní části a vytváří tak intimní, před okolím skrytý a chráněný, klidný obytný prostor. Hlavní hmotu domu tvoří tři křídla, vytvářející písmeno U. Tato jsou spojena krytou terasou, která dotváří navržené atrium – oázu klidu. Z horní části domu i ze spodní části terasy se nabízí stejný výhled do zahrady plné stromů i na protilehlé kopce.

Vila CH

TREF-A, Ing. arch. Zdeněk Trefil, autor: Ing. arch. Zdeněk Trefil

Vila je situována na severní straně na severozápad se svažujícího pozemku o výměře cca 2.500 m2. Lokalita nabízí nádherné výhledy jak na západ ležící panorama Valašského Meziříčí, tak i na beskydské vrcholy, včetně na východě ležícího hřebenu Radhoště. Hlavní vstup a příjezd k domu je na severní straně pozemku. Dům je koncipován jako třípodlažní s nástupem v suterénním podlaží, přes obytné 2.NP až po ložnicové 3.NP s prosklenou vyhlídkou v rámci schodišťového prostoru. Budova je z větší části postavena v cihelné technologii s vnějším kontaktním zateplením, vodorovné konstrukce pak v monolitickém ŽB. Prostorový koncept je variací na „raumplan“. Všechny hlavní obytné místnosti ve 2.NP jsou prosklením orientovány na jižní stranu, ložnice pak nabízí odlišnou orientací svých okenních otvorů rozmanitost výhledů od východu na západ.

Novostavba rodinného domu

Urban Čelikovský Architekti, autoři: Ing. arch. Lukáš Urban, Ing. arch. Martin Čelikovský

Původní stavení se zahradou bylo odstraněno, a pozemek byl rozdělen pro dva rodinné domy. Od ulice vzdálenější parcela s novým atriovým domem se uzavírá do sebe a je z veřejného prostoru prakticky neviditelná. Mírná svažitost terénu vedla k myšlence oddělit klidovou zónu ložnice a pokojů třemi schody od obytného prostoru, což zvětšuje světlou výšku tam, kde je to nejvíc žádoucí. Křivka monolitického kšiltu vytváří napětí a zároveň změkčuje jinak velmi racionální pravoúhlý půdorys. Obytný prostor je z jedné strany zcela prosklen. Zahrada se tak stává jeho nedílnou součástí a její význam bude časem sílit. Koncept do sebe uzavřeného prostoru je zopakován prostřednictvím ložnice s vlastním patiem.

Dům ve dvoře

IGLOO ARCHITEKTI, autoři: Ing. arch. Igor Šimon, Ing. arch. Jan Pačka

Zadáním byl návrh přístavby rodinného domu ve vnitřním dvoře historického měšťanského domu v centru Nového Města na Moravě s využitím pro občasné bydlení čtyřčlenné rodiny s předpokladem budoucího využití pro trvalé bydlení. Návrh vychází z geometrie pozemku, jeho orientace vůči světovým stranám a také kontextu zástavby vnitřních dvorů v dané lokalitě. Proto byla pro stavbu zvolena poloha podél severovýchodní hraniční zdi v „proluce“ mezi stávajícím objektem původních chlévů a stodolou na jihovýchodní straně parcely v místě, které již v minulosti bylo zastavěno hospodářskými objekty. Toto osazení domu je výhodné také z hlediska oslunění obytných místností a teras. Stavba respektuje stávající trasy pohybu ve dvorové části, průjezdy a vstupy do stávajících objektů, resp. do dvora.

Hlavním architektonickým konceptem návrhu je symbióza a pocitové splynutí nové přístavby se stávající strukturou staveb, avšak současným, moderním přístupem a architektonickými detaily, nikoliv kopírováním historických forem. Základní materiálové řešení návrhu vychází z tradičních a místně používaných materiálů – dřevo, ocel, hlazená, režně bílá omítka, kámen, sklo. Přístavba je zastřešena pultovou střechou, spádovanou do dvora a je omítnuta bílou hlazenou omítkou. Vzhledem k výraznějšímu spádování terénu ve dvoře je přístavba rozdělena do několika výškových úrovní, což umožňuje zmenšovat a členit hmotu domu, která se tak přirozeně přizpůsobuje morfologii terénu a snižuje ve směru spádu. Tímto principem je dům v prostoru vnitřního dvoru vnímán objemově menší. Vstupní část je řešena jako prosklený přízemní „krček“ spojující stávající objekt chlévů a novou přístavbu.

DOM Y

GRAU architects, autoři: Ing. arch. Andrej Olah, Ing. arch. Filip Marčák, Ing. arch. Matej Kurajda

Rodinný dům se nachází na Moravě blízko hráze řeky, v klidné zóně s typickou zástavbou rodinných domů. Požadavky budoucích obyvatel byly podnětem pro návrh jednopodlažního domu. Pro potřeby uspořádání dispozic a nároky klienta stavba svojí velikostí zabírá dva pozemky. Vytváříme členitý dům, přičemž střecha záměrně zůstává kompaktní. V různé míře překrývá átria a zároveň částečně vynechává plošnou formu. Světlíky vpouštíme do domu světlo a vytváříme tak dynamicky se měnící element. Dům si zakládá na atmosféře a zákoutích mezi ním a zahradou.

Dům pro Vysočinu

Radek Hadrbolec architects, autor: Radek Hadrbolec

Pozemek se nachází na okraji vesnice, kolem pole, lesy, rybníky a kopce. Dům je tvarově lapidární. Jednoduchá banální stodola - osvědčený kvádr se sedlovou střechou. Pro drsný kraj staletí osvědčené řešení. Umístěním podél severovýchodní hranice pozemku není zahrada domem rozdělena, celek zůstává zachován. Z domu na jih je vidět většina zahrady.

Zikmundovu vilu obklopuje zahrada o výměře téměř 9 000 m2.
Zikmundova vila jako vila Tugendhat. Nevstoupí do ní každý, kdo přijde

Jsou použity klasické materiály kámen, sklo, dřevo, černý kov. Fasáda je kamenná. Kolem tepelně izolačního keramického zdiva je 180mm kamenná přizdívka se 40mm provětrávanou vzduchovou mezerou. Všechen kámen byl použit z okolních polí tak, jako kdysi. Kovová ostění a nadpraží odkazují na současnost. Dům příčně protíná krytá terasa - průchod - průjezd, přístřešek pro auto, který slouží zároveň jako vstup do domu, vstup do skladu, výlez na terasu. Z obou stran uzavíratelnými posuvnými vraty „do stodoly“ se jednoduše dá měnit využití. Jednoduchý prvek vytváří zajímavý průhled do zahrady a funguje jako exteriér a interiér zároveň, další místnost. Díky vratům se tak i minimalizuje počet oken a dveří na fasádě. Krytá terasa obezděná kamenem v horku chladí, akumuluje teplo přes den, večer pak z kamene teplo sálá. Velké prosklené plochy k jihu propojují obývací halu se zahradou. Hala se otvírá přes 2 podlaží do podkroví. Interiéru dominuje kamenná štítová zeď. Stejný kámen z polí použit i na venkovních zpevněných plochách. Stropy jsou trámové dřevěné. Dispozice jednoduchá úsporná, odpady napojeny na jedinou stoupačku.

Nulový dům Zbraslav

3AE, autor: Ing. arch. Lukáš Pejsar

Každá stavba má své výzvy. Zde se spojila technická náročnost s velmi strmým a skalnatým terénem. K tomu byl celý dům koncipován jako dům chytrý (který se sám učí) a dům pasivní (B2) s nulovou bilancí spotřeby energie (tzv. nulový dům) a s nulovou či zápornou uhlíkovou stopou při výstavbě. Materiály na stavbu byly primárně vybírány ze znovuobnovitelných zdrojů. Nadto bylo samozřejmě třeba vytvořit klientovi dům dle jeho představ. Stavba je dvoupodlažní v konfiguraci 5+kk s třemi terasami a několika kaskádami v terénu. Hlavní dominantou je obývací pokoj, otevřený dvěma prosklenými stěnami do okolní zeleně.Hlavním stavebním materiálem je masivní dřevěný CLT panel Novatop, kombinovaný s dřevěnými prvky těžkého skeletu. Dřevěné stěny jsou nosné a zároveň pohledové v interiéru.

Rodinný dům v sadu

Med Pavlík architekti, autoři: Ing. arch. Tomáš Med, Ph.D., Ing. arch. Lukáš Pavlík, Ing. arch. Michal Bílek

Investoři tohoto domu bydleli ve vkusně zrekonstruovaném rozlehlém venkovském domě na okraji města. Nový dům je životní změnou. V pečlivých diskuzích jsme společně hledali minimální prostor pro pohodlný život jejich rodiny. Důležitější než výměra místností je život v sepětí se starým ovocným sadem. Dům pracuje s konceptem rastru předsazené dřevěné konstrukce, kam jsou vloženy objemy ložnic a obytného prostoru. Jejich vzájemný průnik pak vytváří vstup do domu, komunikační uzel. Důležitost obytného prostoru (srdce domu) je zvýrazněna vysunutím této hmoty z rastru a užitím sedlové střechy s mírně vyoseným hřebenem. Do obytného prostoru je slunce vpuštěno skrze dvě velká okna na západní a jižní straně, kde obytný parapet umožňuje lenošit i v zimních měsících.

Tato okna tvoří v kombinaci s oknem do kuchyně charakteristickou vstupní „tvář“ domu. Krytá terasa na východě pak propojuje zahradu s domem. Dřevěná konstrukce rastru spojuje dům a hospodářský objekt do jednoho celku, může i obrůst zelení a nechat dům plně splynout s okolní zahradou. Základním konstrukčním principem je „two-by-four“ konstrukce, opláštěná zevnitř kombinací masivních dřevěných biodesek a sádrovláknitých desek. Jsou užity dřevovláknité tepelné izolace. Šikmá střecha je provedena jako dvouplášťová s foliovou hydroizolací a povrchem z prken identických s fasádním obkladem. Plochá část střechy je provedena jako jednoplášťová. Vnější stínění oken je screenovými roletami.

Vila Hrázní

Atelier RAW, autoři: doc. Ing. arch. Tomáš Rusín, doc. Ing. arch. Ivan Wahla

Vila je situována na západním svahu brněnské přehrady s krásným výhledem na její vodní plochu. Ze tří stran je obklopena stávajícími zahradami a lesem. Podél spodní, západní strany pozemku vede veřejná komunikace. Vila je razantní přestavbou původní mírně funkcionalizující vily, která pravděpodobně měla spojitost se stavbou hráze brněnské přehrady, neboť například příjezdová cesta byla vydlážděna kostkami používanými pro testování pevnosti betonu. Samotný dům je koncentrován do podoby jednoduchého kubusu s centrální vstupní halou, procházející napříč objektem a jedním středním schodištěm propojujícím všechny tři patra domu. V přízemí se nachází kromě vstupní haly, technického a hygienického zázemí i velkorysý obytný prostor, otvírající se širokou prosklenou stěnou směrem na terasu s výhledem na přehradu a lesní horizonty na západě.

Impozantní výhled je umocněn použitím maximálně subtilních okenních posuvných profilů, ukotvených do velkoformátové travertinové dlažby. Těžištěm obytného prostoru jsou kachlová kamna v podobě výrazného hranolu se zaoblenými hranami v tmavě červené lesklé barvě. Z obývacího prostoru vede do patra travertinem obložené schodiště se sofistikovanou linií madla z bílého masivního mramoru, umístěného na plné stěně zábradlí. Průmět křivky schodiště do spodní podpůrné stěny pak vytváří až barokizující momenty a překvapivé světelné kompozice. V patře jsou z centrální haly s kruhovým světlíkem umožněny vstupy do čtyř ložnic a dvou koupelen. V podzemním podlaží jsou umístěny technické a společenské prostory v návaznosti na terén a dřevěnou terasu s vazbou na příčně umístěný venkovní bazén. V zahradě byly ponechány některé původní dřeviny a dosázeny ovocným sadem.

Bytový dům Šumavská

Atelier RAW, autoři: doc. Ing. arch. Ivan Wahla, doc. Ing. arch. Tomáš Rusín

Bytový dům Šumavská stojí v klidné části Králova Pole. Severní fasádou je orientován směrem k areálu Univerzity obrany, který tvoří komplex budov z 19. století, a druhou, jižní fasádou obrácen do zeleného vnitrobloku. Dům má sedm nadzemních podlaží a dvě komunikační jádra. Na patře každé sekce jsou navrženy tři byty různých velikostí, z nichž každý má směrem do vnitrobloku prostornou hlubokou terasu. Francouzská okna na terasu jsou vždy přes celou šířku místnosti. Ložnice větších bytů jsou orientovány na sever a mají půlkruhový balkon. Byty mají prostorné vnitřní haly, velké pokoje i koupelny a komory. V přízemí jsou k dispozici dvě pronajímatelné obchodní jednotky. Pod domem jsou navrženy garáže s vjezdem z ulice Šumavské.

Domek není velký, ale všechno je promyšleno do nejmenšího detailu
Malý, ale šikovný. Dům z překližky je plný vychytávek

Součástí domu je i vnitřní dvůr s parkovou úpravou, sloužící k rekreaci obyvatel domu. Materiály použité při stavbě domu jsou vybírány v kombinacích přírodních kamenů, skla, kvalitních keramických dlažeb a obkladů, hliníkových oken, kvalitních podlah a dveří a nadstandardních zařizovacích předmětů. Fasáda domu směrem do ulice Šumavské je traktována půlkruhovými balkony, které celému domu dávají nautický výraz a výtvarný akcent. Na fasádě domu je použit travertin, a to na špaletách oken a na obkladu parteru. Jižní terasy mají zábradlí z mléčných skel, umožňujících dostatečný průnik světla při zachování vysoké míry intimity.

Bytový dům Spolková v Brně

Atelier RAW, autoři: doc. Ing. arch. Tomáš Rusín, doc. Ing. arch. Ivan Wahla

Bytový dům Spolková v Brně stojí v proluce navazující na bývalý Dělnický dům. Ten byl realizován ve dvou časových úsecích, a to uliční již neexistující část v letech 1897 a dvorní, zcela zdevastovaná část v letech 1929 podle projektu arch. Göttlichera. Komplex nebyl předchozími vlastníky udržován po dobu posledních cca 30 let, což se podepsalo fatálně na stavu jeho stavební substance. Nový bytový dům je první etapou zástavby proluky. Dům má sedm nadzemních podlaží a dvě komunikační jádra opatřená schodištěm a výtahem. V každém z pater jsou navrženy čtyři byty různých velikostí. Každý byt má směrem na jižní stranu do vnitrobloku balkon. Ložnice větších bytů jsou orientovány na sever a jsou opatřeny úzkým průběžným balkonem.

V přízemí jsou k dispozici tři pronajímatelné jednotky s možností využití pro služby nebo ateliéry. Každý byt má v podzemním podlaží stání. Vjezd do podzemních garáží je navržen pomocí jednopruhové rampy z ulice Spolkové. Součástí domu je i ozeleněný vnitřní dvůr, přístupný ze vstupních hal prvního nadzemního podlaží, sloužící k rekreaci obyvatel domu. Uliční fasáda domu je opatřena pravidelným rastrem francouzských oken, střídajících se s vertikálním zasklením schodišť. Po délce fasády jsou v patrech navrženy průběžné úzké balkony. Fasáda je obložena červenými cihelnými pásky, ukončenými bílými špaletami kolem oken. Sedmé patro je ustoupené. Směrem na jih do vnitrobloku je navržena jednoduchá fasáda s balkony opatřená bílou omítkou.

Vstupní haly jsou obloženy keramickým obkladem navozující optický klam. Po dostavbě druhé etapy vznikne komplex s širokou nabídkou bytů v klidném prostředí, přinášející do již existující ulice novou kvalitu bydlení a života.

Rodinný dům Lhotka

SOA architekti, autoři: Ing. Štefan Šulek, Ing. Jaroslav Richter

Cílem bylo vytvořit dům s vlastní identitou, který nebude ve významovém ani prostorovém konfliktu se stávající zástavbou. Objekty domu tvoří svébytný miniurbanismus. Budova dotváří uliční čáru, členěna je podle funkčního využití na dílčí stavební hmoty, které se měřítkem přibližují stavbám v okolí. Tvář domu z ulice určují výškově dominantní dvoupodlažní hmoty spojené v jeden celek na půdoryse čtverce. Centrální dřevěný objekt slouží jako chodba a jídelna. Výraz stavby je podpořený tradičním materiálovým řešením a elementárním členěním fasád.

Budova je provozně i objemově rozdělena do čtyř bloků. Ze vstupní haly nebo garáže se vstupuje do chodby, která objekt rozděluje do dvou částí. Za obsluhující částí při ulici je umístěna pracovna s výhledem do zeleně a v zadní části směrem do zahrady kuchyň s přímou vazbou na terasu a zimní zahradu s bazénem. Obývací pokoj v severozápadní části domu je vizuálně propojen s kuchyní. Ve druhém patře je umístěna klidová zóna. Hlavní ložnice s vlastní koupelnou a šatnou směrem do zahrady, ostatní dětské pokoje s jednou sdílenou koupelnou a šatnou. Suterénu domu dominuje společenská místnost doplněná dalšími servisními prostory domu.

Podlahy a stropy jsou z monolitického železobetonu, obvodové a vnitřní stěny vyzdívané z vápenopískových cihel. Chodba a jídelna jsou zastřešeny konstrukcí z lepených dřevěných vazníků.

Byty Panský dvůr

Ing. arch. Jiří Kolomazník, autoři: Ing. arch. Jiří Kolomazník, Ing. arch. Tomáš Růžička

Byty Panský dvůr se nachází uprostřed místní části Vícemilice, součásti Bučovic. Uzavřený areál brownfieldu po zemědělské výrobě byl územním plánem určen k transformaci. Objekty jsou organizovány v návaznosti na nově navrženou ulici, která ústí do původních sjezdů. Jejich využitím a trasováním ulice navržené domy logicky navazují na okolní urbanistickou strukturu. Původní brownfield se nově stává prostupným územím pomyslného centra obce. V areálu je navrženo celkem 6 bytových domů čtyř typů. Dům A je navržen v „proluce“ v částečně oddělené části parcely. Objekty B a C vytváří spolu s objektem D prostupný blok. Objekty B a C se opakují a jsou v rámci bloku vůči sobě uspořádané diagonálně. Vnitřní prostor bloku je vyplněn soukromými zahrádkami majitelů bytů v přízemí těchto objektů.

Blok je prostupný dvěma příčně orientovanými chodníky. Severněji orientovaný chodník vytváří zalomenou pěší spojnici s menším veřejným prostranstvím – odpočinkovým koutem se stromem, lavičkami a pískovištěm v srdci soukromých zahrádek. Druhý chodník podél severní fasády objektu D vytváří hlavní pěší komunikační spojnici mezi areálem a zastávkou MHD. Tento rozšířený chodník s krajinářskou úpravou, lavičkami k sezení slouží k potkávání obyvatel nejen areálu Bytů Panský dvůr, ale i ostatních obyvatel Vícemilic. Všechny objekty jsou navrženy jako kompozice pravoúhelných kvádrů. Všechny střechy jsou sedlové, symetrické s úhlem 40°, který vychází z typického sklonu střech okolní zástavby. Zvolená základní hmota je odpovědí na tradiční způsob stavění v místě.

Zahradní město

Ing. arch. Petr Davídek, autoři: Ing. arch. Petr Davídek

Ing. arch. Petr Davídek

Obytný soubor 3 bytových domů a 17 rodinných domů včetně technické infrastruktury a parkových ploch.

Vila Košťál osada Baba

JRA Jaroušek Rochová architekti, autoři: Ing. arch. Magdalena Rochová, Ing. arch. Radek Jaroušek

Navrhli jsme rekonstrukci vily Košťál postavené v rámci osady Baba, která byla vybudována jako příklad funkcionalistické architektury v Čechách ztvárňující idee bydlení 30.let 20.století. Dům byl navržen architektem Františkem Kerhartem a byl postaven mezi roky 1933 a 1934 pro rodinu Jana Košťála. Dům a zahrada byly před rekonstrukcí ve velmi špatném stavu. Při návrhu jsme se snažili o co nejcitlivější přístup, respektovaní návrhu architekta Františka Kerharta a myšlenek funkcionalismu. Při navrhování rekonstrukce jsme měli tři hlavní záměry - propojit dům se zahradou, výrazně neměnit hmotu domu a fasády, zachovat při výměně oken jejich subtilnost, pro tyto domy typické, bohužel při rekonstrukcích vytrácejících se.

Konstrukce domu má netradiční podobu – je to podlouhlý bumerang kopírující tvar výklenku skály.
Moderní dům je jako zkamenělina ve vápencové stěně

Při studiu v archivech, jsme našli víc verzí původních plánu, díky kterým jsme si byli jisti našimi úpravami. Východní rozlehlá zahrada s terasami nebyla v kontaktu s obytnou částí, nově jsme ji tedy propojili se zahradou velkým oknem. Terénní nerovnosti hlavně před domem v jižní části pozemku a kvalita východních teras v úrovni obytného patra byly nevyhovující. Upravili jsme jižní část zahrady a propojili s domem, vzniklo tak polozapuštěné patio s vodním prvkem a schodištěm do východní části zahrady. Navrhli jsme drobnou úpravu hmoty domu ve velikosti střešní části původní prádelny se sluneční terasou.

Prádelnu jsme mírně rozšířili, tím mohla vzniknout ložnice s výhledy na Prahu. Původní stav dispozic byl v některých částech interiéru poznamenán zásahy a rozdělováním na více bytů z let minulých. Dispozice jsme vyčistili, strukturu využití pater a pozice schodiště jsme zachovali. Díky konstrukčnímu systému domu jsme hlavní obytné patro celé propojili. V interiéru jsme chtěli materiálově zachovat čistotu, jednoduchost a funkcionalistický duch domu.

Dům propojen se zelení

Iveta Langerová architekti, autor: Ing. arch. Iveta Langerová

Dům byl postaven více jak před sto lety a vlivem jednolivých generací na domě vznikaly neblahé stavební úpravy a přílepky. Cílem rekonstrukce bylo vrátit domu původní obrysy s nádechem součané doby v čistě minimalistických líniích a detailech. Charakter místa se tak promítá do architektonické koncepce domu a jeho tvaru.

Hlavní myšlenkou bylo vytvořit logické propojení domu a okolního prostoru ve všech úrovních pozemku, odstranit nefunkční plochy a využít potenciálu lokality “pozváním” přilehlé zeleně do interiéru domu. Pro dosažení zmíněného konceptu došlo k odstranění střechy s různými nástavbami a vytvoření původního sedlového tvaru, přesunutí garáže, jež rozdělovala spodní zahradu na 2 nelogické celky a přistavění jídelny s kuchyní, která díky své zelené střeše navazuje na horní zahradu a umožňuje tak přístup do domu. V přízemí domu se nachází vstup, kde je vytvořena vstupní hala s novou pozicí schodiště. Dále je zde soukromá pracovna/pokoj pro hosty, technická místnost se vstupem do původního sklepa, koupelna a WC.

Chodba vstupního prostoru je zakončena krbem, jako symbolem tepla “srdce domu”, kde se nachází velkorysý obytný prostor. Na opačném konci osy krbu je průhled do zeleně u vstupu. Obytná část je orientovaní na jih a díky velkému prosklení se otvírá přírodnímu parku, kde vytváří nekonečně měnící se obraz. Kuchyň s jídelnou umístěna na sever je doplněna o světlík a další velké prosklení s výhledem do intimního atria s posezením, které tak vzniká zapuštěné mezi okolní zástavbou. Při výstupu po schodech do patra domu je prosklení na upoutávající zeleň horní zahrady. V patře domu se nachází soukromá část s dětskými pokojemi a koupelnou, dále ložnice s přímým výstupem na zahradu, vlastní šatnou a en suite.

Obytný soubor Na Hvězdárně Třebešín

Podlipný Sladký architekti, autoři: Ing. arch. Luděk Podlipný, Ing. Martin Sladký

Urbanistické řešení reaguje na tvar a orientaci pozemku protáhlého obdélníku ve směru V-Z. Obytný soubor s 66 byty je rozdělen do 3 základních hmot, které spolu vzájemně vytvářejí polouzavřený parkově upravený prostor komunitní zahrady orientovaný na jih. Součástí zahrady je altán „hvězdárna“ se zázemím pro obyvatele a vyhlídkovou terasou – pozorovatelnou. Na severní straně pozemku je veřejně přístupná areálová komunikace se vstupy do domů a parkovací stání. Na západní straně je navržena solitérní věž s 6 NP , která vytváří dominantu obytného souboru. Na věž navazuje, ve směru západ-východ, dlouhá hmota s 3+1 NP se 4 schodišťovými sekcemi.

Obytný areál na východní straně uzavírá menší kolmá hmota s 3+1 NP. Schodišťové sekce jsou propojeny polozapuštěným suterénním podlažím s garážemi. Domy působí jednoduchým, hladkým a kompaktním dojmem. Dominantní dlouhá hmota je pohledově rytmizována do 4 menších „věží“ vytvořením střešních teras ve 3 a 4.NP. Střešní terasy ve 4.NP jsou navrženy a dimenzovány tak, aby poskytovaly dostatečné soukromí a zároveň umožňují i realizaci doplňujících konstrukcí a staveb. Materiálové řešení je velmi jednoduché, aby vyniklo hmotové řešení domů a kvalita jeho detailů. Je použita hladká omítka v teplém šedém odstínu, terasy a niky polozapuštěných balkónů v bílé hladké omítce, v kombinaci s přírodní barevností dřevěných oken.

Zábradlí balkónů a teras je navrženo z perforovaného plechu. Dojem z areálu doplňuje návrh parterových detailů – dlažba komunikace a vstupů, opěrné zdi z gabionů, a pohledového betonu, lavičky u vstupů, vstupní branky. Návrh zeleně je proveden s důrazem na funkčnost a jednoduchou údržbu.

Rodinný dům Antea

Jsme k světu, autoři: Ing. arch. Jakub Mareš, Ing. arch. Michaela Bartáková

Rodinný dům v Křimicích provází zajímavý příběh a omezení ze kterých nakonec celý návrh vznikl. Dům zdědila lékařka Aneta po své babičce a měla jednoznačný cíl dům zrekonstruovat a bydlet v něm. Dvojdům leží v zahradě Lobkowiczu a kvůli legislativnímu omezení bylo možné pouze přidat vikýř a rozšířit terasu. Je součástí staršího dvojdomku, řešená část tvoří příhodnější na východ orientovanou polovinu. Starý domek plošně nevyhovuje současným a budoucím nárokům uživatelů, střecha je nově nastavena o předstupující jižní vikýř pro vložení nových dvou podkrovních pokojů a o severní přístavek pro prostor vstupu a pracovny a rozšířené koupelny. Směrem na jihovýchod do zahrady jsou po obvodě vytvořeny nové francouzské vstupní dveře vedoucí na terasu kolem domu. Zahrada domu je již kolem plotu obrostlá stromy a keři a poskytuje uživatelům pohodlné soukromí od okolí.

Rekonstrukce a nástavba vily Wellnerova

studio PAB, autor: Mgr. Ing. arch. Jan Pospíšil

Tématem projektu byla rekonstrukce a nástavba vily z 30tých let 20. století. Stavitelem i stavebníkem současně byl Ing. Hublík. Dle prof. Zatloukala byl dům realizován podle návrhu Bohuslava Fuchse. Teorie se opírá zejména o analogii s Fuchsovým domem v Mariánských Horách. Přímé důkazy k tomu však zatím, navzdory úsilí, nebyly dohledány. Jednoznačně se jednalo o kvalitní příklad dobové architektury. V devadesátých letech prošel dům výraznou rekonstrukcí, byl dispozičně upraven, doplněn o velkou terasu, upraveny byly i tvary a členění oken, provedeno bylo zateplení s výrazným nátěrem na modro. Záměrem úprav bylo navrátit domu atmosféru 30ých let a pro potřeby velké rodiny navýšit jeho kapacitu.

Hlavní hmotě až po římsu byl vrácen původní vzhled, monumentální terasa byla odstraněna a nahrazena subtilnější. Na střeše objektu bylo nastavěno jedno ustoupené podlaží. Nová hmota respektuje základní geometrický princip původního domu a rovněž vychází z jeho tektonické logiky. Svým detailem je přiznaně současná. Od spodní části je vizuálně oddělena souvislým skleněným pásem. Barevně je sjednocena s domem, oproti hladkému štuku spodních podlaží jde o pomyslný stupeň dále, je zde aplikována broušená omítka. Hmota je záměrně převýšena, hlavní prostor ve 3np nabízí dramatické zvýšení světlé výšky v obslužných prostorách je převýšeném prostoru situováno technické zázemí. Původní garáž v rovině s oplocením byla odstraněna a nově posunuta na úroveň domu.

Hmota garáže stupňovitě ustupuje a tak, aby působila v zahradě co nejmenší hmotou. Všechny stupně teras jsou opatřeny zelenou střechou a přirozeněji tak navazují na zahradu. Garáž je přístupná skleněným krčkem a za sebou ukrývá část wellness a strojovnu technologií.

Rodinný dům ve Slivenci

Apropos Architects, autoři: Ing. arch. Michal Gabaš, Ing.arch. Eva Gabaš Rosenová

Dům pro rodinu s dvěma dětmi a jednou lodičkou.

Pozemek se vzrostlými borovicemi a třešněmi v blízkosti barrandovských funkcionalistických vil si žádal o jednoduchý harmonický koncept. Racionálně formovaná hmota domu reaguje na sousední zástavbu a maximálně využívá východo-západní orientaci parcely.

Unikátní dům stojí v Novém Městě na Moravě
Architektonický skvost: Nový dům ideálně zapadl mezi budovy ze 16. století

Dům je jako loď zakotven v optimální poloze uprostřed sadu, na parcele, která využívá východní a západní slunce a usměrňuje pohledy z interéru do vegetací bujícího pozemku. Základní objem domu (12 x 9 x 6.5 m) je umístěn ve 2/3 hloubky pozemku na vzdálenějším konci od ulice Ve Smrčině a je dále tvarován odebíráním (krytý vstup a terasa rodičů) a přidáváním hmoty (střešní terasa). Tímto principem je dosaženo elegantního, členitého tvaru, který je jako socha formován dle potřeb svých uživatelů a zároveň je ve své podstatě blízký jednoduchému, energeticky úspornému a hmotově kompaktnímu kvádru. Fasáda domu je pojednána šedou omítkou s různou hrubostí a metalickým nátěrem, která dům usazuje do zeleně a zároveň jeho hmotu zjemňuje a odlehčuje.

Vykouslé niky a ostění teras jsou naopak pojednány světlými tóny omítky nebo dřevěného obkladu a pomáhají tak prosvětlit kouty domu. Hrubozrnná omítka s metalickým nátěrem v kontrastu se stínícími prvky z hladkého pohledového betonu propůjčuje domu krásnou měnící se strukturu.

Monochromatická barevnost omítek domu a relativní jednoduchost fasád ctí tradici nedalekých barrandovských funkcionalistických vil a naopak nechává uživatelům volnou ruku při výběru a zařízení barevnosti interiéru. Střešní chrliče z pohledového betonu odvodňují ploché střechy a při pohledu z interiéru je voda stékající po řetezech živelným obrazem přírody. Komín krbu, který svým tvarem evokuje komín parníku, připomíná lodní zálibu investora.

Rodinný dům ve Střešovicích

Abtsmolen, autoři: Ing. arch. Juraj Smoleň, Ing. arch. Štěpán Abt

Projekt vily vznikal původně jako rekonstrukce stávajícího domu na parcele. Po několikaměsíční práci byl projekt rekonstrukce zastaven. Klientem bylo rozhodnuto dům zbourat a započít práce na novostavbě. Vznikla kompaktní hmota, inspirovaná tradicí funkcionalistických domů, které je možné nalézt i v nejbližším okolí. Zpracování detailů odpovídá standardům tohoto typu bydlení – hlazená přírodní vápenná omítka, měděné oplechování ostění oken a výrazné kamenné prvky z božanovského pískovce.

Rodinný dům v Zelenči

20-20-ARCHITEKTI, autoři: Ing. arch. Pavel Marek, Ing. arch. Zdeněk Rychtařík

Dům na polygonálním půdorysu s asymetrickou sedlovou střechou je tvarován v reakci na spád pozemku. V horní severní části je dům široký a nízký a směrem k jihu se zužuje a zvyšuje. Postupně graduje do převýšeného štítu. Aby byl tvar a koncept maximálně čitelný, je dům pojednán monomateriálově – potažen vlnitým plechem. Je do něj vyřezáno pouze několik velkorysých otvorů směrem k západu a jihu, kam se dům otvírá i výhledem. Na opačných stranách jsou zdánlivě nahodile rozházena drobná podélná okna do podružných místností.

Ve stejném principu jsou na východní straně střechy umístěna střešní okna prosvětlující hlubokou dispozici. Dispozičně je dům rozdělen na dvě části, přední dvoupodlažní a zadní jednopodlažní, vzájemně posunuté o polovinu podlaží. Do objektu se vstupuje z východu v místě schodiště. V spodní úrovni přední části je umístěna garáž a technické zázemí domu, v patře pak pokoj pro hosty s vlastní koupelnou. V zadní části je umístěn velkorysý obytný prostor s dvěma ložnicemi a zázemím. Mezi obytné místnosti je vklíněna krytá terasa s venkovní kuchyní a prosklenou střechou.

Dům u rybníka

NOVÝ architekti, autoři: Ing. arch. Jindřich Nový, Ing. et Ing. arch. Markéta Strnková

Koncept domu je utvářen harmonií s místem, jeho topografií, výhledem, zahradou a soukromím. Dům nepracuje jenom s vnitřní koncepcí, ale také s okolím. Těží z danosti místa, z jeho svažitosti směřující k hladině rybníku a panoramatického výhledu. Z ulice je viditelný objem vstupu a garáže. Obytná část je osazena níže a směrem k ulici působí jako kamenná zídka. Dotváří uliční prostor, chrání soukromí obytné části a zahrady, zároveň nebrání výhledu na horizont. Dům tak přes své podélné prostorové uspořádání tvoří minimální barieru. Obytná část navazuje na úroveň zahrady a panoramatický výhled na rybník a horizont obce. Poskytuje maximální propojení se zahradou. Krytá terasa se rozkládá po celé délce objektu.

Hloubka terasy tak vytváří venkovní pobytový prostor a pomáhá stínit interiér. Vstupní hala slouží jako šatna a pomocí pásového okna se otvírá k výhledu. Po schodech se schází přímo do středu obytného prostoru. Vítá nás panoramatický výhled na rybník. Obytný prostor, terasa a zahrada se stávají jedním celkem. Ze společenského centra domu se do obou stran větví klidové části. Jedna sloučí pro ložnici a její zázemí včetně koupelny a šatny. Druhá část pro dětské pokoje a jejich zázemí. Zahrada přechází pomocí umělých výškových teras až do domu.

Bazén je osazen na nižší úrovni a nabízí ničím nerušený výhled z horní terasy. Prolnutí interiéru a exteriéru je podpořeno v rovině materiálové a konstrukční. Nosná dřevěná stropní konstrukce spodní soukromé části je obnažena, stává se součástí interiéru a její plynulý přechod do zastřešení terasy dovršuje spojení interiéru a exteriéru. Hranice se ztrácí. Odpočinek a příroda je všudy přítomná.

Rodinný dům Dolní Kounice

New Work, autoři: MgA. Svatopluk Sládeček, Jaroslav Matoušek, Petra Bitaudeau Vašková

Novostavba RD doplňuje stávající souvislou zástavbu řadových domů v Jiráskově ulici v Dolních Kounicích. Zvláštnost pozice je dána sousedstvím potoka - strouhy - voda zde teče jen část roku, který přerušuje návaznost na objekt ze západní strany. V místě stával přízemní dům s klenutým sklepem. Dům byl odstraněn, sklep zůstal zachován a nad ním byla postavena nová stavba Novostavba respektuje uliční čáru zástavby a původního zbouraného objektu. Oproti němu je kratší o 2,5 m (až o 3,5 m v zahradní části). V návrhu byl zohledněn charakter okolní zástavby, stavba na ni navazuje šikmou částí střechy i celkovým měřítkem hmoty. Střecha se výškově přizpůsobuje římsou i hřebenem střechy. V polovině stavby směrem k vodnímu toku je šikmina střechy ukončena a stavba je zakončena nárožím s plochou střechou.

Tímto architektonickým prvkem je ohraničen začátek bloku staveb. Dům je dvoupodlažní, zastřešený z části plochou a z části sedlovou střechou s hřebenem podélným k ose silnice. Vchod do domu je přes zádveří. Navazuje na vstupní chodbu, ze které se vchází do hlavního obytného prostoru, který je otevřený a propojuje kuchyni, jídelnu a obývací pokoj. Za zádveřím je technická místnost a wc. Z hlavního obytného prostoru v přízemí je přístup na zahradu. Do 2.NP se vystupuje po křivočarém schodišti, které je vloženo mezi kuchyňskou a pobytovou část přízemí. Z chodby se vstupuje do tří ložnic a koupelny. Hlavní nosná konstrukce stavby je hrázděná dřevěná. Z důvodů požární bezpečnosti i z kontextuálních důvodů se dřevo pohledově neuplatňuje na opláštění stavby. Fasáda je z bílé jemnozrnné silikátové omítky. Okna a dveře jsou šedé barvy. Okolo objektu je oplocení z pozinkovaného pletiva upevněného na ocelové sloupky.

Bytový dům Rezidence Michelangelova

Podlipný Sladký architekti, autoři: ing. arch. Luděk Podlipný, ing. Martin Sladký

Pozemek se nachází uprostřed zástavby bytových domů z 60.let minulého století. Na pozemku původně stála kotelna na uhlí, která vytápěla okolní domy. Později ztratila svoji funkci. Navržený bytový dům s 29 byty a 2 obchodními jednotkami má 6 nadzemních podlažích a jedno podzemní podlaží. Dům se přimyká k sousednímu bytovému domu a směrem k nižším objektům na protější straně ulice výškově sestupuje. Podél komunikace jsou navržena venkovní parkovací stání, parter je doplněn stromy a okrasnou zelení. Ve vnitrobloku je navržena parková plocha s dřevěným altánem. Bytový dům je objemově i materiálově rozdělen do dvou hmot. Vyšší šestipodlažní i nižší čtyřpodlažní sedí na společném parteru, ve kterém je umístěno parkování a nebytové prostory. Vyšší hmota se tektonicky přiklání k okolní zástavbě, působí stabilně, „těžce“, nižší hmota je naopak „odlehčena“ lodžiemi a většími okenními otvory. Výrazným prvkem v 6.NP jsou nárožní terasy doplněné rámovou konstrukcí s pergolou.

Fasády domu jsou řešeny dvěma typy broušených a jemnozrnných omítek. Zábradlí lodžií a teras je řešeno jako poloprůhledné z jeklových profilů, doplněné svislými lamelami, zábradlí u teras jsou doplněna plechovými květníky. Rastrový motiv u ocelového zábradlí se dále uplatňuje na fasádě parteru, která je navržena z trapézového plechu. Autoři návrhu se inspirovali dílem Michelangela, jeho fragmenty jsou pak použity jako citace v detailu společných prostor např. na skleněném obkladu u hlavního vstupu do objektu nebo jako označení pater.

Átriový dům ve svahu

PRO-STORY, autor: Ing. arch. Jiří Zábran

Rodinný dům ve svahu na Bílé Hoře v Plzni je kompoziční hrou sedlových střech. Základní archetypální tvar je rozvíjen a vrstven ve všech prostorových osách. Výsledkem je átriový dům s provozem pro velkou rodinu a samostatným ateliérem. Navržené místnosti maximálně využívají prostorové řešení sedlových střech v interiéru. Nástupní patro je zapuštěné ve svahu a je z železobetonu. Vedle stupu je také garáž, ale je maximálně skrytá za kovovým obkladem, aby první dojem od vstupu nebyla vrata do garáže, ale vlastní dům nad ní. Ten je již plnotučná dřevostavba se sedlovými střechami a proskleným výhledem na město. Ve výhledu se také uplatňují haly, které mají podobný tvar střech a jsou volnou inspirací pro návrh domu.

Chrustenice – dům ve svahu

autor: studio reaktor

Chrustenice, novostavba rodinného domu. Nejkrásnějším momentem celého pozemku je výhled na Loděnický potok se strání porostlou listnatými stromy. Svažitý pozemek umožnil dvoupatrový dům zasadit hmotově do terénu tak, aby byl přístupný z obou úrovní. Tvar domu je obdélníkový s šikmou střechou orientovanou hřeben po vrstevnici. Příjezdová cesta pod svahem je zakončena parkovacím přístřeškem pro 2 auta. K domu je z jižní části přistavena lehká terasa s grilovacím místem. Příchodovou cestou se propleteme skrze gabiony ke vstupu do domu. Do interiéru vstupujeme uprostřed celkové dispozice. Každé patro disp