Zdroj: Deník

Nový stavební zákon naše země potřebuje hlavně jako impuls k tomu, aby skutečně došlo ke změně v přístupu k povolování staveb. Pokud totiž trochu pohrdlivě mluvíme o tom, že je to tu „jako na Bálkáně“, tedy tak trochu na divoko a bez vlády práva, minimálně ve stavebním řízení si budeme moci gratulovat, až se bude podobat tomu, s jakým máme zkušenosti ze Srbska. Stavíme také v Polsku a v Maďarsku, všude máme stavební povolení do roka a byty tam i díky tomu můžeme prodávat za 55 až 65 tisíc za metr čtvereční, tedy polovinu aktuálních cen v Praze.

Ve všech těchto zemích podáváme žádost o stavební povolení elektronicky, všechna vyjádření si opatřuje sám stavební úřad, lhůty jsou jasně dané a především dodržované. V řádu týdnů, maximálně měsíců bývá vše vyřízeno. Žádný hon stavebníka za razítky se tam nekoná. Když letíme z Bělehradu zpět do Prahy, máme obvykle pocit, že se nevracíme z Balkánu, ale za chvíli v něm přistaneme. Zdá se, že všechny tyto principy nový stavební zákon, který mají poslanci v úterý šanci přijmout, obsahuje.

Pokud ale chceme dosáhnout skutečnou změnu, je třeba velmi dobře postavit nové struktury, které budou v rámci nového stavebního zákona fungovat. Není možné, aby Nejvyšší stavební úřad řídil nějaký kariérní úředník s klasickým úřednickým přístupem. Je třeba do fungování nové stavební správy vnést drive, který je běžný v byznysu. Je tedy třeba najít člověka, který má zkušenosti se státní správou a zároveň má zkušenosti z byznysu a schopnost vést a motivovat lidi. Je toho totiž moc, co je třeba změnit v hlavách úředníků a všech subjektů, které mají s povolováním staveb, co do činění.

Marcela Fialková je ředitelka strategie mezinárodního developera UDI Group

Nový stavební zákon je především velká příležitost změnit to, co jsme sami vlastní vinou zničili. Sami jsme dopustili, že stát se stal drábem, který úkoluje stavebníka a sám nemá žádné povinnosti. Ale stát je tu od toho, aby sloužil. Ano, jistě, a také proto, aby zajistil ochranu veřejných zájmů. Ale to se děje stejně kvalitně jako u nás, nebo dokonce kvalitněji, ve všech zemích, kde působíme. Přitom to ale neznamená, že jsme jako investor před úřadem v roli podřízeného prosebníka, který musí vykonávat neskutečné množství zbytečných úkonů a dokládat neskutečné množství zcela zbytečných dokumentů jen proto, aby byl úředník krytý, a i přesto čeká na povolení stavby, která splňuje všechny požadavky zákona třeba sedm nebo taky deset let. V zahraničí, kde máme více než 80 procent aktivit, je přístup státu k investorům zcela jiný. Nikdo nám nehází klacky pod nohy. Pokud splníte to, co zákon a územní plán požaduje, máte zkrátka právo stavět. Investor přináší peníze, které chce investovat v místě. A to místní obvykle oceňují.

I my, stejně jako v okolních zemích, které nás dávno předběhly, potřebujeme zmodernizovat zemi, postavit dálnice a vysokorychlostní tratě, potřebujeme mít připravené smysluplné projekty, které z dotací EU posunou naši ekonomiku na vyšší úroveň, potřebujeme velké množství bytů pro lidi, kteří přicházejí za prací do měst. Nemůžeme přece žít jen z toho, co nám zanechaly generace před námi. Nepromarněme tedy tu velkou šanci na změnu, kterou nám změna stavebního zákona nabízí!

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.