Vážně však: Měnit po třech dnech zásadní rozhodnutí ohledně roušek je špatné. A „špatné“ je tady asi dosti slabé slovo. Soudný člověk si totiž může vybrat jen ze dvou možností.
Ta první: Ministr zdravotnictví a jeho rádci jsou ustrašení ňoumové. Bezdůvodně chtěli omezovat lidi (a hlavně děti). Proč? Řídí se nějakými podivnými tabulkami, ne očima a rozumem.
Ta druhá: Epidemiologové navrhli rozumná opatření, jak chránit ty nejohroženější před virem, o němž dosud mnoho nevíme. Občanům se to nezamlouvalo. Zakročil autoritářský premiér. Uděláme to, jak chtějí lidi. Po volbách uvidíme, že.

Měl by se Petr Nečas, osvobozený soudem, vrátit zpět do vládního sídla?

Která z těchto možností je horší těžko říct. Každopádně však vláda vyhlíží jako sbor nerozhodných kašpárků. Dobrá pověst, kterou si vysloužila rázným zásahem proti šíření covidu v březnu, je vepsí.
Proč se Babiš a Vojtěch neporadili před tím, než byla ohlášena pondělní opatření o rouškách ve školách a obchodech? Nepochopitelné.

Vládní chaos nutně povede k tomu, že lidé nebudou respektovat nic. Příběh o vzorné protikoronavirové zemi je pohřben. Občan se musí vrátit k obvyklému postoji: Na politiky ani úředníky se spoléhat nemohu. I před covidem se musím chránit sám.