Vážně však: Měnit po třech dnech zásadní rozhodnutí ohledně roušek je špatné. A „špatné“ je tady asi dosti slabé slovo. Soudný člověk si totiž může vybrat jen ze dvou možností.
Ta první: Ministr zdravotnictví a jeho rádci jsou ustrašení ňoumové. Bezdůvodně chtěli omezovat lidi (a hlavně děti). Proč? Řídí se nějakými podivnými tabulkami, ne očima a rozumem.
Ta druhá: Epidemiologové navrhli rozumná opatření, jak chránit ty nejohroženější před virem, o němž dosud mnoho nevíme. Občanům se to nezamlouvalo. Zakročil autoritářský premiér. Uděláme to, jak chtějí lidi. Po volbách uvidíme, že.
Která z těchto možností je horší těžko říct. Každopádně však vláda vyhlíží jako sbor nerozhodných kašpárků. Dobrá pověst, kterou si vysloužila rázným zásahem proti šíření covidu v březnu, je vepsí.
Proč se Babiš a Vojtěch neporadili před tím, než byla ohlášena pondělní opatření o rouškách ve školách a obchodech? Nepochopitelné.
Vládní chaos nutně povede k tomu, že lidé nebudou respektovat nic. Příběh o vzorné protikoronavirové zemi je pohřben. Občan se musí vrátit k obvyklému postoji: Na politiky ani úředníky se spoléhat nemohu. I před covidem se musím chránit sám.