Nová sídliště rostou i nadále. „Nová sídliště vznikají na okraji měst, případně navazují na sídliště starší. Vznikají na etapy, které jsou stavěné různými developery. Tím mají domy na nových sídlištích často vzájemně velice odlišný vzhled. Oproti socialistickým sídlištím je mezi domy výrazně méně místa, jelikož stavební pozemky jsou drahé. Vnitrobloky bývají často oplocené a chybí pokročilá občanská vybavenost jako kulturní domy či zdravotní střediska. Pod domy se nachází podzemní garáže, což je asi největší výhoda nových sídlišť,“ vysvětlil šéfredaktor.

A jak vlastně vypadá takový typický český panelák? „Dnes je to barevná krabice s hluboko vsazenými mnohakřídlými plastovými okny. Pokud má více vchodů, je každý často v jiném barevném provedení. Jedná se o takzvanou barevnou šeď. Ovšem ani před érou zateplení by se nedalo říct, že byly paneláky šedivé.

Mnohem častěji měly fasády bílé či světle okrové odstíny. Fasády byly členěné, zejména na vodorovné pruhy, prvně s pomocí skleněných tabulí mezi okny, později probarvenými meziokenními panely. Jejich spáry dobře členily velké plochy a domy měly často nápaditě řešená chodbová okna. Paneláky rozhodně nebyly všechny stejné, těmi se staly až po zateplení, kdy se skutečně zcela ztratí rozdíly mezi jednotlivými typy. A že těch typů bylo,“ podotkl Marian Lipták.

Výzva pro čtenáře:
„Prosím čtenáře o jakékoliv výkresy k panelovým domům, fotografie z výstavby panelových domů či zachycující panelové domy před zateplením. Dále prosím o vyfocení původního vybavení panelákových bytů, jako je umakartové bytové jádro nebo otočná okna. Zkrátka uvítám cokoliv k tematice paneláků. Stačí i pouhé tipy na nezateplené paneláky kdekoliv v republice,“ prosí Marian Lipták. Kontakt: marian@panelaky.info

Nejstarší panelák měl podlahové topení

Prvním panelovým domem Československa je dům typu G40 postavený ve Zlíně, tehdejším Gottwaldově, v dnešní ulici Benešovo nábřeží 3828. Odtud písmeno G, číslovka pak udává počet bytů. Prototyp byl dostavěn v roce 1952 a téhož roku se do něj stěhovali první nájemníci. Tento panelák byl ještě zdobený v duchu socialistického realismu, překvapil i některými nadčasovými řešeními, jako je podlahové vytápění. Domy G40 se rozšířily do několika měst, například v Praze z nich vzniklo první větší panelové sídliště Zelená liška, které se nachází v městské části Pankrác. Zajímavostí domů, které sídliště tvoří, jsou centrální shozy na odpadky.

Největší dům:
Dům pražského sídliště Stodůlky má čtyřicet vchodů a délku přes 600 metrů. Nachází se v ulicích Nušlova a Petržílková. Na nedalekém sídlišti Lužiny stojí další velmi dlouhý dům, a to s délkou téměř 500 metrů. Obdobně dlouhý dům lze spatřit i na ostravském sídlišti Hrabůvka. Nejvyšší panelový dům v Česku byl postaven v roce 1980 opět v Praze, tentokrát na Jižním Městě. Celkem 81 metrů vysoký dům má 23 podlaží.

Nejhezčí panelák:
Svaz českých a moravských bytových družstev pořádá od roku 2010 pro bytová družstva a společenství vlastníků jednotek soutěž o Panelák roku. Například v roce 2014 zvítězil panelový dům čp. 1301 z Píseckého předměstí v Milevsku.

Unikátní paneláky:
Rozvoj těžkého průmyslu s sebou v Kladně nesl nutnost výstavby nových obytných domů. Město bylo významnou lokalitou těžby černého uhlí a sídlem hutě Poldi. Proto bylo rozhodnuto o výstavbě reprezentativního sídliště na dosud nezastavěném území. Nové sídliště bylo nazváno Sídliště Vítězného února, přičemž součástí jeho zástavby bylo šest unikátních Rozdělovských věžáků. Kladenské Rozdělovské věžáky jsou navíc nemovitou kulturní památkou. Unikátní cihlové domy jsou vyhledávaným cílem zahraniční filmové produkce.

Další zvláštnosti podle Mariana Liptáka

Zajímavá je ostravská výstavba, která se nebála výšky. Existuje zde několik typů věžáků s výškou 16 až 17 nadpodlažních pater. V témže městě mají také paneláky uzpůsobené pro poddolované území.

Za řeč stojí také Hradec Králové, kde již koncem 50. let vyvinuli stropní panely s délkou lehce přes šest metrů. To umožnilo vytvářet lepší dispozice bytů a větší místnosti. Tyto panely se vyrábí prakticky dodnes.

V jižních Čechách se stavěly krásné panelové domy s bohatě prosklenými a zářivě bílými fasádami.

V Liberci mají paneláky s točitým schodištěm a v Olomouci věžový dům s obrovským vodojemem na střeše. Každý kout republiky nabízí nějakou panelákovou zajímavost.

Sídliště

Zde vede jednoznačně brněnské sídliště Lesná, stavěné v 60. letech. Sídliště stojí ve svažitém terénu a dlouhé deskové domy kopírují vrstevnice. Sídliště je chráněná kulturní památka, a to v tom smyslu, že ho nelze zahušťovat a měnit tak jeho povedený urbanismus.

Ostrava Poruba:
Je sídliště tak komplexní, že by klidně mohlo být samostatným městem.

Žďár nad Sázavou 3 – Stalingrad:
Místní část města Žďáru nad Sázavou bez vlastní samosprávy. Čtvrť vznikla jako obytné zázemí pro zaměstnance nově vzniklých Žďárských strojíren a sléváren založených v roce 1952. Hlavní charakter daly čtvrti cihlové domy ve stylu socialistického realismu.

Sídliště Severní Terasa v Ústí nad Labem:
Jedná se o největší soustředěnou bytovou výstavbu v Ústeckém kraji. V rámci vytvoření příznivého obytného prostředí vytvořil architekt Václav Krejčí jakýsi centrální park, který prochází celým sídlištěm. Je naplněný uměleckými výtvarnými díly, je tam umělá laguna, jezírko. Tím se snažil zútulnit obytný prostor a vytvořit ty nejpříznivější podmínky pro obyvatele.

Slovníček panelákových pojmů

  • Atika – jedná se o dílce umístěné nad posledním podlažím
  • Dilatační spára – rozděluje blok domu na několik stavebních celků
  • Kabřinec – glazovaný obklad, který se používal na exteriérech panelových domů, nejčastěji na soklech
  • Lodžie – má strop a boční stěny, nevystupuje nad půdorys domu
  • Průvětrník – větrací otvor na fasádě, který vede do spíže
  • Sypaná drť – drcené kamenivo různých typů, které bylo z estetických důvodů při výrobě panelů doslova vsypáno na vnější povrch. Váha kameniva může na jednom dílci dosahovat až 100kg.
  • Zrcadlo schodiště – označení pro prázdný prostor mezi dvěma schodišťovými rameny