Karavaning jako životní styl. Manželé si staví vlastní obytný vůz
/FOTOGALERIE/ Děti jsou odrostlé i samostatné, roky pomalu a jistě přibývají a Karin s Lumírem dostávají pocit, že si větší komfort prostě zaslouží. Proto letos přes týden pracují a o víkendech vrážejí nemalou část výdělků do svého projektu.
„Stavíme si vlastní obytňák. Pořídili jsme dodávkový Fiat Ducato, jenž si předěláváme podle svého. Už má markýzu, střešní okna, solární panely,“ popisuje šestačtyřicetiletá Karin. Původem z Budišova nad Budišovkou, kde v dětství poznává kouzlo pobytu v přírodě, přespává na výletech pod širákem, později vede turistický oddíl.
„Spousta karavanistů tak začínala. Stanování, přívěsy a nakonec své obytná auta,“ pokračuje Karin žijící teď v Hlučíně s partnerem Lumírem (57). Za sebou mají několik sezon s Bobíkem, dvacet let starým přívěsem Hobby pro čtyři. Tahají ho nejprve za Citroenem C4 Picasso, pak za Volkswagenem Touran. Kempují v Česku, ale i Chorvatsku.
Karavaning jako životní styl
„Davy lidí fakt nemusíme. Ale karavaning je jako životní styl a jeho vyznavači jsou super lidé, kteří si rozumí i pomáhají. Proto jsme si užili srazu ve Strážnici nebo kempování v oblíbených přeplněných Pasohlávkách,“ konstatuje Karin. Jejím osobním tipem je nicméně klidné, takřka rodinné, stanoviště Pisak v Paklenici u chorvatského pobřeží.
COVID-19 letošní plány Kariny a Lumíra vzhledem k práci na jejich projektu nenarušuje. „Ale celá situace karavaning ovlivňuje. Máme tady boom v zaplněnosti kempů i pořizování obytňáků. Lidé, co se bojí do ciziny, konečně poznávají více tu naši českou zemičku,“ líčí cestovatelka. A mimochodem členka české Asociace kempování a karavaningu.
Stavbu vlastního obytného auta Karin zatím představovat nehodlá, má být překvapením především pro podobně zaměřené. „Chceme ale vyjet v září rehabilitovat těla po náročné přestavbě do thermálů Pápa v Maďarsku. A nenecháme si ujít sraz s kamarády v kempu v Radslavicích na Hané,“ dodává žena, která má prý „šíleně toulavé boty“.
Ostravskému klubu táhne na padesátku
V lednu uplyne půlstoletí od vzniku druhého nejstaršího sdružení milovníků campingu a caravaningu v tuzemsku – Caravan Clubu Ostrava. „Základající členové, kteří jsou dnes v pokročilém věku, byli lidé zprvu jen stavějící vlastní obytné přívěsy. Teprve později přešli na starší tovární,“ popisuje jeden ze členů, Zdeněk Vacka s tím, že dnes mají svou základnu na Podolánkách v Beskydech. S tradičními akcemi je to ale letos horší – a může za to opět čínská nákaza. „Koronavirus se vším zamával. Těšili jsme se na národní sraz na Stříbrném rybníce u Hradce Králové či na Dahlia Rallye v Polsku. Obojí bylo zrušeno,“ poznamenává Vacka. Caravan Club Ostrava podle něj každopádně zaslouží omlazení. „Zveme mladé, aby se připojili. Odměnou jim bude pohoda, veselí a zábava,“ říká.