Na krádeži se podle obžaloby podílelo pět mužů. Tři z nich v pondělí potrestal frýdecko-místecký soud. Dvaatřicetiletý Libor Zamarski z Českého Těšína, který celou akci vymyslel, dostal roční podmínku. Stejný trest si podle soudu zaslouží i Vladimír Bocek, jenž byl souzen v nepřítomnosti.

Čtyřicetiletý provozovatel výkupny šrotu Petr Cagášek, který za materiál mužům zaplatil sto tisíc korun, vyvázl s desetiměsíční podmínkou.

Projednávání případu se o několik měsíců zdrželo kvůli tomu, že soudce, který původně dostal případ na starosti, zjistil, že Zamarski byl jeho spolužákem na základní škole. Aby předešel jakýmkoliv pochybnostem, z procesu sám sebe vyloučil. Kauzu na přelomu roku převzal jeho kolega.

Nákladní vůz Liaz i s návěsem zmizel z rampy u nádraží ČD v Třinci v noci na 25. února loňského roku. Poté, co zloději vylomili zámek u kabiny řidiče, s kamionem odjeli do Stonavy, kde Cagášek náklad vyložil. Jednalo se o třináct svitků drátu o celkové hmotnosti 26 212 kilogramů.

Muži chtěli Cagáškovi prodat i návěs. Když to provozovatel sběrny odmítl, vůz odstavili v Havířově-Životicích.

"Přijeli jsme tam a vylomili zámek. Odvezli jsme to do Stonavy, kde se náklad vyložil. Pak jsme si rozdělili peníze," řekl v pondělí u soudu Zamarski, jenž před událostí pracoval jako řidič v dopravě Třineckých železáren. Tvrdí, že muži vůz bez problémů nastartovali, protože klíčky byly údajně ve voze. "Liazku jsem neotvíral, čekal jsem v autě vedle nádraží," řekl Zamarski. Za volantem kamionu seděl nejdříve Bocek. "Odešla mu spojka, zřejmě proto, že nikdy předtím kamion neřídil. Tak jsem pak chvíli řídil já," uvedl Zamarski. Cagáška kontaktoval o několik dní dříve. Ptal se jej, zda by neměl zájem o dvacet tun železného šrotu. Podle státního zástupce muži dokonce prozradil, že to bude "černota."

S tím ale Cagášek nesouhlasí. "Původ toho drátu jsme neřešili. Dohoda byla, že přijedou kolem čtvrté až šesté hodiny odpoledne. Za bílého dne by mi to podezřelé nebylo. Kdybych věděl, že přijedou o půlnoci, tak bych měl pochybnosti," řekl soudci. Na otázku, zda v noci běžně vykupuje podobné množství materiálu, u něhož si není jist jeho původem, prohlásil: "Takový případ jsem měl jeden a stojím tu před vámi."

Ke karvinské výkupně kovů je problematický příjezd. Cagášek proto muže upozornil, že s kamionem budou muset přijet do Stonavy, aby mohl náklad složit u svého domu. "Měl jsem vysokozdvižný vozík. Bylo to třináct svitků, jeden měl kolem dvou tun. Nakonec se ukázalo, že je toho trochu víc. Zpracoval jsem vše - část se rozstříhala, část polisovala. Zamarskému jsem předal 80 tisíc, víc jsem ten den u sebe neměl. Celkem dostal 104 tisíc," řekl Cagášek. Drát zpracovával šest týdnů. Nákup do účetnictví firmy nezahrnul, vše označil za svou soukromou aktivitu. "Dal jsem to ale do skladových zásob firmy. Z každého kila jsem měl padesátník."

Zamarski s Bockem byli odsouzeni za krádež a neoprávněné užívání cizí věci. Cagášek, jehož žalobce vinil jako spolupachatele krádeže, podle soudu spáchal jen trestný čin podílnictví. „Neprokázalo se, že by se s obžalovaným Zamarským domluvil na odcizení konkrétního kamionu,“ řekl soudce. Z původní škody 342 tisíc korun zbývá trojici uhradit zhruba 150 tisíc korun.

Vinu zbylých dvou obžalovaných soud posoudí samostatně.