ČR má nejlepší turistické trasy na světě. Jejich značení ovšem není jen o štětci

Na všechny své propriety měl můj společník hezké dřevěné nosítko, ve kterém nechyběly další nezbytnosti – škrabátko na kůru, jemný drátěný kartáč a nůžky na větve. A v batohu s sebou nesl ještě pilku! Přiznám se, že to mě dost udivilo, a tak jsem se dozvěděla, že v rámci obnovy značek je třeba sem tam odstranit nějakou tu větev nebo nálet, které značku zakrývají. Dnes se značky totiž především obnovují, i když občas je třeba vyznačit nějakou novou trasu nebo odbočku k zajímavému místu nebo objektu.

Útěchová značka, ta je moje

O značení turistických tras se v České republice stará právě Klub českých turistů. Značení pěších tras se věnuje víc než 1700 dobrovolníků v téměř stovce značkařských obvodů, nad kterými jsou krajské komise značení. Ty rozhodují o tom, kde budou vyznačeny nové trasy, a určují, na kterých úsecích je v daném roce potřeba obnovit staré značení. Každá pěší trasa se přitom obnovuje každé tři roky. A dnes už taky nejde jen o značení turistických tras pro pěší, přidaly se i trasy cyklistické a lyžařské.

Lázně zažily obří propad návštěvníků. Zachraňují je Češi

Jak tak šlapeme, koukám, kde je další značka, i když jdeme po rovině a vlastně není kam uhnout. „Potřebujete utěšit?“ vytrhnou mě z pátrání po značce slova pana Přílepka… Když se nad jeho poznámkou pozastavím, uvádí ji hned na pravou míru: „Hledáte značku útěchovou. Dobře víme, že spousta výletníků miluje objevování značek, takže se jimi i na rovné cestě, která vede až na obzor, chce kochat. A tak se maximálně po 250 metrech maluje další značka, které říkáme útěchová,“ směje se pan Přílepek.

Při značení platí mnoho pravidel, která je třeba dodržet. Například každá křižovatka či rozcestí musejí být označené tak, aby nebyl turista na pochybách, jak má pokračovat v cestě. Když trasa odbočuje z cesty vyššího řádu na nižší – třeba ze silnice na polní cestu – pak by těsně před křižovatkou měla být šipka, která ukazuje směr, za odbočkou pak následuje alespoň jedna značka. „Na křižovatce stejných typů cest šipka být nemusí,“ dodává pan Přílepek, „ale hned za odbočkou je třeba namalovat značky dvě – první říkáme naváděcí, druhé potvrzovací.“

Hezky podle šablony

Během našeho povídání jsme došli na takovou podivnou křižovatku, kde se stýká několik vyšlapaných cest, jedno z míst, která neznalého turistu můžou zmást. Bylo to na okraji lesa. Pan Přílepek se rozhlédl a prohlásil, že tady skutečně jedna značka chybí. „Sice, pokud popojdete kousek dál, už červenou značku vidíte, ale ještě jednu, která bude viditelnější, namalujeme.“ A pustil se do díla.

V tu chvíli jsem pochopila, k čemu má škrabku i kartáč – kůru stromu je třeba trochu zbrousit, kartáčem ohladit a očistit od prachu. Pak už se maluje. Nejprve pan Přílepek přiložil na kmen šablonu, podle které značku nakreslil: „Značka je velká 10x10 centimetrů, mezi bílými pruhy a barevným uprostřed je půlcentimetrová mezera,“ poučil mě.

Jedno z nejkrásnějších přírodních koupališť v ČR. Forbes ocenil jemnický biotop

Doposud jsem si totiž myslela, že se značky stříkají přes šablonu sprejem – vždyť jsou tak pravidelné! „Vůbec ne,“ řekl mi můj průvodce, „sprej není trvanlivý, barva by stékala, a hlavně by se u toho udělala spousta nepořádku.“

Dílo je hotovo a my šlapeme dál. Na nejasnou křižovatku, na které se stýká červená značka s modrou, ovšem rozcestníky z ní nejsou vidět, protože jsou za rohem. Sem by se nějaká ta šipka či značka hodila, ale je tady drátěný plot, na který by byl problém ji aplikovat. Nemluvě o tom, že vždy je třeba souhlas majitele lesa či budovy, kde se značky realizují. Kousek dál už maluju značku sama – modrou, na místě, které jsem si sama vybrala, protože jsem právě tady kdysi zabloudila. A pak už otáčíme svoje kroky směrem zpět.

Práce ve dvou

Zajímá mě ještě, zda bych se mohla ke značkařům přidat. „Značí se ve dvojicích. Pokud má někdo zájem, musí absolvovat nejméně dva dny značkařské praxe v terénu, kdy se učí, co a jak. Teprve pak může vyrazit značit ve dvojici s vedoucím značkařem, který musí mít za sebou poměrně složité školení a zkoušky,“ dozvídám se.

A jestli vás práce v terénu neláká, ale značky vám nejsou lhostejné, tak pokud najdete místo, kde je značení nejasné nebo poškozené či trasa neprůchodná, stačí vyplnit formulář na webu www.turistickeznaceni.cz a značkaři KČT už značení opraví nebo doplní.