Poslední kapky deště spadly, když krojovaná chasa žádala „obecní vrchnost“ o svolení jít průvodem vesnicí. Žandárova salva potvrdila svolení starosty a zástup asi šedesáti masek včele s dechovou hudbou se dal do pohybu. Basa Kateřina se vezla majestátně na dřevěném voze taženém třemi soby, místy tomuto spřežení velela radostná smrtka.

Sedm zastavení u místních stavení, kde hospodyně s hospodáři hostili masopustní chasu nejen koblihami, klobásami, ale i mokem ostřejším, probíhalo vždy dosti bujaře. Maskot masopustu i slamák si dávali záležet, aby se nejen o nich, ale o celém masopustním průvodu vědělo, že jdou vesnicí.

Ze Starých Hamer přes Gruň na Visalaje.
OBRAZEM: Pojďte se projít ze Starých Hamer přes Gruň na Visalaje

Na návsí před hostincem už hrobník kopal Kateřině hrob, shromáždila se zde spousta lidí, kteří se již mohli občerstvovat v rozestavěných stáncích, a to dobrotami, které k masopustu patří – gulášem, rybími specialitami, koláči, zákusky, kávou, rybízákem, medovinou aj. pochutinami. Parodovaný smuteční obřad, kdy velebný pán s kostelníkem vyzvedli klady i zápory zemřelé, ale též připomněli, co se za ten rok událo v dědině, všichni přítomní se smíchem přijímali. Cikánkám se nepodařilo smrtku opít a pochovat do hrobu s basou – utekla kdesi za dědinu. A basa Kateřina tam nakonec ležela sama – oplakávána maškarami, ale i všemi přítomnými.

Basa byla pochována, ale mnozí se veselili venku u harmoniky, děti se točily na starém dřevěném kolotoči, kováři předváděli své řemeslo, zahradnice zase to svoje. Na sále hostince ukázal své taneční a pěvecké umění folklorní soubor Grunik a do večerních hodin hrála k poslechu i tanci cimbálová muzika Slifka. Masopustní veselí v Hodoňovicích i letos ukázalo pestrost masek, ochotu lidí a mnohdy celých rodin přijít se pobavit při dobrém programu – tentokrát na parketě folkloru a lidových tradic. Děkujeme, že jste přišli a podpořili nás. Čendaspoláci.

Text: Dajana Zápalková
Foto: Vratislav Kryl