Třičtvrtě kilometru od komína stojí ve Frýdku na vyvýšeném místě historická památka, bazilika Navštívení Panny Marie. A tak primátor Frýdku-Místku Petr Korč z bourání komína vytvořil „událost“. V článcích na Novinkách a ve Frýdecko-místeckém a třineckém deníku je citován: „Obrovský komín v bývalém areálu textilky Slezan na Hálkově ulici vznikl v sedmdesátých letech minulého století. Podařilo se nám dohledat, že byl postaven tak, aby z hlavních vjezdů do města od Ostravy a Olomouce baziliku zakrýval.“
Článek v Deníku záležitost ještě více nafoukl, a to propojením s blížícím se výročím 21. srpna: „Komunistický symbol stojící v areálu bývalé Lembergerovy továrny v Hálkově ulici nechá zdemolovat jeho nový majitel. Zakladatel společnosti Marlenka Gevorg Avetisjan odstraní komín na vlastní náklady 21. srpna. V den, kdy uplyne 55 let od okupace vojsky Varšavské smlouvy v srpnu roku 1968. Bazilika Navštívení Panny Marie ve Frýdku už nebude schovaná za ohyzdným nefunkčním komínem, který byl záměrně tehdejším komunistickým režimem vybudován tak, aby překážel pohledu na úchvatnou památku pro přijíždějící do města jak z Ostravy, tak z Olomouce.“ Což je názorný příklad použití „oslího můstku“.
A jen pro pořádek, od 21. srpna 1968 to letos nebude 55 let, jak se v perexu článku uvádí, ale už let 56. Když jsem pana primátora požádal o odkaz na to dohledání, couvnul: „Probíral jsem stavbu slezanského komínku s mnoha pamětníky a exaktní dokument jako byl např. zvací dopis sovětských vojsk z roku 1968 už se dohledat nepodaří.“ Požádal jsem tedy jeho osobně i redakce Novinek a Deníku o opravu zveřejněné dezinformace, zatím bezvýsledně. Nicméně, Deník mi aspoň nabídl zveřejnění tohoto polemického článku.
Na webu města Frýdku-Místku se tedy stále uvádí, i když už bez „dohledání“, toto: „Bazilika Navštívení Panny Marie ve Frýdku už nebude schovaná za komínem. Vysoký továrenský komín brání v pohledu na chrám od minulého režimu. Byl postaven záměrně jako překážka ve výhledu pro přijíždějící do města od Ostravy i Olomouce. Jeho demolice začne 21. srpna 2024.“ Tvrzení o záměrnosti obhajuje (ovšem zvláštním způsobem) i náměstek primátora Jiří Kajzar, který mi k této věci napsal: "Není proto divu, že po tom všem, čím si to město prošlo, nikdo nevěří, že komín na Hálkové tak bezvadně zaclání výhledu na Baziliku M. náhodně". Takže, doklad, důkaz není třeba, stačí jen (ideologicky správné!) tvrzení. Nikdo nevěří…
Mimochodem, to nikoho nezajímá takový „detail“, kam se měl komín pro tehdy stavěnou novou kotelnu Slezanu umístit, když ne hned vedle ní, v areálu fabriky? Teď k samotnému „zakrývání“. Text v článcích doplnila působivá, teleobjektivem pořízená fotografie částečného překrytí komína a baziliky. Je k vidění i na oficiálním webu města. Snímek byl pořízen z vyvýšeného místa na nájezdu od současné dálnice D56 na dnešní ulici 17. listopadu. Osobně na něm sice nevidím ani zakrytí baziliky komínem, ani její schování za komínem, jak je citováno výše, ale jen částečné překrytí obou objektů. Ale budiž, i takový pohled se opravdu nemusí každému líbit. Pikantní na věci ovšem je, že tento nájezd ještě k datu výstavby komína neexistoval a místo pořízení snímku tak nemá nic společného s tehdejšími příjezdovými cestami od Ostravy a Olomouce (Příbora). Ze stále existující původní příjezdové cesty od Ostravy (ulice Ostravská) se takový snímek získat nedá, a z ulice Příborská rovněž ne. Takže, co se týče tvrzení o „zakrývání z hlavních vjezdů do města od Ostravy a Olomouce“, je to dezinformace jak vyšitá!
Co k tomu všemu říct? Co tak třeba požádat o názor (či dokonce o zákrok?) pana plukovníka Foltýna. Ten nebo jeho lidé by se měli v dezinformacích vyznat nejlíp. Ale když ony jsou přece dezinformace a dezinformace, že. Ty špatné je třeba potírat, ty správné nechat působit! Je to jen pro dobro občanů, přeci. Tak jednoduché to je.
A úplně na závěr. Napadá mě hypotetická úvaha, jak by to asi vypadalo, kdyby byl komín v lepším stavu a místo zbourání byl přece jen využit pro vyhlídkovou věž? Soudím, že i přes určitě výraznější „zastiňovací“ efekt oproti současnému komínu by taková nástavba panu primátorovi asi nevadila. A že by ji spíše uvítal jako novou, výraznou dominantu Frýdku-Místku. S tím, že by na ni třeba šlo získat i dotaci z EU.
Nic proti zbourání nepotřebného továrního komína, a zároveň také velký dík panu Avetisjanovi, že se snaží zachránit budovu Lembergerovy textilky jako památku na někdejší rozsáhlý textilní průmysl ve Frýdku-Místku! Ale ten ideologický humbuk kolem skutečně nebyl potřebný.
Josef Kuběna
(*Články v této rubrice nemusejí nutně vyjadřovat názor redakce Deníku - pozn. red.)
