V létě na sebe strhne pozornost Jupiter a Saturn
Pro začátek zůstaneme v naší Sluneční soustavě. V čase prázdnin naši pozornost jistě upoutají dvě největší planety Jupiter a Saturn. Na obloze budou obě během léta nápadně blízko u sebe a zároveň nedaleko stříbřitého pásu Mléčné dráhy. Taková situace znovu nastane až v roce 2079. Už malý dalekohled nám nabídne pohled na tanec čtyř Galileovských měsíčků Jupiteru či rozsáhlý systém prstenců kolem Saturnu. A to vše na pozadí obrovského množství hvězd naší Galaxie.

Srpen ve znamení meteorického roje Perseid
Noc z pátku 12. na sobotu 13. srpna již tradičně patří Slzám svatého Vavřince, tedy maximu meteorického roje Perseid. Radost z pozorování nám ale bohužel opět pokazí Měsíc. Ten sice bude těsně po poslední čtvrti, ale zároveň to znamená, že bude svítit na obloze po celý optimální čas pro pozorování.

Prstencová planetární mlhovina M57
Léto ale nabízí i krásné pohledy do vzdáleného vesmíru. Oblíbenou zastávkou při prohlídkách oblohy bývá souhvězdí Lyry. V něm nás, mimo dvojhvězdu Epsilon Lyrae, jistě zaujme i planetární mlhovina M57, která má podle svého tvaru název Prstencová.

V souhvězdí Herkula zaujme hvězdokupa M13
Pozornost si zaslouží i snad nejkrásnější kulová hvězdokupa severní oblohy M13, kterou nalezneme v sousedním souhvězdí Herkula. Již malý dalekohled nám ji ukáže jako kulatou mlhavou skvrnku zjasňující se ke středu. V přístroji s průměrem objektivu okolo 10 centimetrů již můžeme spatřit i nejjasnější stálice hvězdokupy. Ve skutečnosti se jedná o společenství stovek tisíc hvězd, které jsou soustředěny v prostoru o průměru přibližně dvě stě světelných roků.

Letní noci nám nabízí spoustu zajímavých námětů k pozorování, takže nezbývá, než si přát, aby nám vycházelo počasí.


Martin Leskovjan, Hvězdárna Vsetín (Muzeum regionu Valašsko)