Před 95 lety se totiž v našem městě začaly šachy hrát organizovaně. První nám dnes známý šachový kroužek ve Frýdku byl totiž ustaven 21. listopadu 1925. Zpráva z tisku zněla doslova takto: „Šachisté. Ustavující schůzi šachového kroužku ve Frýdku (s okolím) konáme v sobotu 21. listopadu t.r. o 20. hodině v „Radhošti“. Zveme k účasti všechny hráče šachu. Začátečníky i pokročilé. Přípravný výbor.“ O týden později pak začal první turnaj, hrálo se každou sobotu od sedmi hodin večer v kavárně Radhošť. Jak už to tak bývá, o aktivitách tohoto typu se bohužel do dnešní doby dochovalo jen málo informací, s určitostí dokonce nedokážeme určit ani jméno iniciátora vzniku kroužku a předsedy. Na základě několika docela přesvědčivých indicií se však domníváme, že jím byl farář českobratrské církve Alexandr Winkler. Frýdecký šachový kroužek ukončil svou činnost na počátku roku 1931.

Už od podzimu 1930 ale v Místku působil nový šachový klub. K jeho činnosti máme nepoměrně více informací, můžeme dokonce podrobně sledovat někdy úspěšné, někdy méně úspěšné tažení jeho družstva v soutěžích moravskoslezské šachové župy. Svůj vlastní klubový přebor pořádali místečtí šachisté v kavárně Avion, kde se odehrálo i několik skutečně zajímavých simultánních partií s tehdejšími hvězdami šachu – s československým mezinárodním šachovým mistrem Janem Foltysem a mezinárodním velmistrem Salo Flohrem. Místecký šachový klub ukončil svou činnost v roce 1951.

Na památku zesnulých lidé zapalují svíčky, 2. listopadu 2020 ve Frýdku-Místku. Centrální hřbitov ve Frýdku.
OBRAZEM: Pondělní Dušičky. Lidé ve Frýdku-Místku uctili zesnulé covid necovid

Na konci 30. let se začala psát historie šachového oddílu v Karlově huti. Vznikl zřejmě v roce 1938, ale první dva roky nevyvíjel téměř žádnou činnost. Až v roce 1941 začal vážně konkurovat místeckým šachistům a plně se zapojil do meziklubovních soutěží. Na jaře roku 1941 se také hrálo 1. mistrovství Frýdku-Místku v šachu. Hlavní soutěže se zúčastnilo 14 hráčů, kteří hráli systémem každý s každým. Jednotlivá klání se odehrávala v Národním domě v Místku a v Závodním hotelu Karlovy huti. Turnaj vyhrál místecký hráč Šmiřák, ale za pozornost z hlediska přesahu do československé šachové historie stojí i druhý v pořadí ing. Ilja Mikan z Karlovy huti, pozdější významný šachový teoretik a publicista.

V padesátých letech byly šachy zařazeny do tělovýchovy a staly se masovým sportem. Oddíly vyrůstaly doslova jako houby po dešti. Ve Frýdku-Místku víme o dvou. Vedle šachistů z Karlovy huti, nyní po přejmenování z Baníku Stalingrad, později po dalším přejmenování pak z oddílu Válcoven plechu, se ještě místečtí hráči sdružovali v oddíle Tatran Místek, o kterém máme ale bohužel jen matné povědomí, protože se nám k němu nedochovaly až na nějaké střípky žádné materiály. Je to škoda, byl to „zřejmě slušnej oddíl“, v roce 1959 a 1960 skončil v krajském přeboru na třetím místě.

Je to ale oddíl z Válcoven plechu, od něhož vede přímá vývojová linie k dnešní Beskydské šachové škole, založené roku 1993. Během devadesátých let se podle mnohých stal Frýdek-Místek hlavním městem šachu v České republice. Mládežnická družstva tehdy zcela dominovala ve svých kategoriích a, musíme zaklepat, daří se jim stále velmi dobře. Beskydská šachová škola ale nesdružuje pouze děti a dorostence, dospělý šach reprezentuje především družstvo hrající naši nejvyšší šachovou soutěž – extraligu.

95 let organizovaného šachu nyní zastihlo místní hráče v poněkud omezeném režimu, ale není důvod si myslet, že za pět let tu stovku neoslaví opravdu s velkou parádou.

Tomáš Adamec