Kliknutím zvětšítePartyzánům se podařilo na dvou místech přerušit napájecí kabel a vystřiženou část odnesli, aby zdrželi možnou opravu. V posledních dnech okupace skupina „Jiskra“ spolupracovala s Rudou armádou a škodila německým jednotkám zejména na úsecích Kunčičky – Baška a Brušperk – Krmelín.
Již od začátku ledna 1945 se Němci připravovali na obranu Frýdku a Místku a okolních obcí a prováděli dalekosáhlá vojenská opatření. Snažili se zabezpečit ústupovou cestu na Přerov a přes Beskydy na Rožnov. Na křižovatkách cest stavěli dřevěné zábrany proti tankům z hluboce zapuštěných kůlů a kolem Frýdku a Místku nechali kopat hluboké protitankové příkopy. Další příkopy byly vyhloubeny na Bruzovské ulici, podél Střelniční ulice, za Slezskou ulicí a v Místku u kasáren.
V lese na Štandlu postavili 12 bunkrů, zákopy byly vykopány i u cesty na Příbor a ve Sviadnově byl opevněn statek rolníka Volného. Dokud mohli, Místečané chodili na Štandl, kde pozorovali dva obrovité krátery o průměru 9 a 12 metrů, které vyhloubily americké bomby svržené při velikém náletu na Moravskou Ostravu 29. srpna 1944. Mezitím město stále častěji začali ostřelovat sovětští průzkumní letci - 5. března 1945 poprvé postřelovali domky na Frýdlantské ulici v Místku, v jejichž okolí byly nacistické protitankové kulomety. V dalších dnech tříštivé letecké pumy poškozovaly různé tovární i civilní objekty v městě.
Po úspěšném osvobození Ostravy na konci dubna začaly jednotky Rudé armády postupovat ve směru na Hrabovou, Kunčice, Vratimov, Paskov, Lískovec a Frýdek. Velením bojových akcí byl pověřen velitel 4. ukrajinského frontu armádní generál A. I. Jeremenko, bojů se zúčastnily také jednotky 1. gardové armády s velitelem generálplukovníkem A. A. Grečkem. Ze Slovenska ze směru od Turzovky útočilo vojsko 18. armády generálporučíka A. I. Gastiloviče. Od konce dubna až do pozdního večera 1. května přes město ustupovaly kolony vysílených nacistických jednotek, vozů s raněnými i s proviantem, polních kuchyní i stád koní a uloupeného hovězího dobytka. Utíkali i civilní Němci.
Německé jednotky v Bašce
Dne 1. května 1945 ustupující německé jednotky obsazovaly Bašku, také nacisté přivedli 300 sovětských zajatců a umístili je do objektů místní cihelny „Cihelia“. V odpoledních hodinách 2. května z „Cihelie“ začali odvážet uskladněnou munici a odváděly sovětské zajatce, kteří byli ještě schopni chůze. Někteří sovětští zajatci utekli do polí nebo se snažili schovat u místních obyvatel. Němečtí vojáci urychleně opouštěli obec a upustili, podle podání Bedřicha Fišera, od záměru postřílet skupinu bašťanských mužů pro výstrahu. Už 1. května se podařilo osvobodit Vratimov, sovětské tanky pronikly k paskovskému nádraží a k velkostatku v Řepištích. 2. května postupovaly jednotky Rudé armády směrem na Frýdek, boje se přenesly na katastr obcí Paskov, Řepiště a Lískovec. Část sovětských vojáků obsadila dolní konec Sedlišť.
V Lískovci u Frýdku odstraňovala skupina občanů 2. května silniční překážky, aby uvolnila cestu pro sovětské tanky. Tanky přijížděly ze směru od Řepišť. Od Lískovce postupoval silnější oddíl sovětských vojáků okrajem Frýdeckého lesa k Panským Novým Dvorům a na západní okraj Dobré. První skupina 31 sovětských vojáků se svým velitelem majorem Kuchrowskim postupovala k Mariánskému chrámu ve Frýdku, kde se objevila 7. hodiny ráno.
Připojili se k nim dobrovolníci z řad místních obyvatel, kteří se ozbrojili ukořistěnými německými zbraněmi. Další útok byl veden Hlubokou ulicí, na frýdecký zámek, po dnešní Masarykově třídě směrem k Panským Novým Dvorům a do Starého Města. Kolem 10. hodiny bylo obsazeno frýdecké vlakové nádraží, přeplněné německými vojenskými transporty. Podařilo se zastavit nacistický vlakový vojenský transport, který přijížděl od Dobré, a bojovníci z řad občanů získali další velké množství zbraní. Na nádraží v Dobré Němci výbuchem zničili 26 lokomotiv.
Prudké boje byly vedeny ve směru na Místek, kde se Němci zakopali v místeckých sadech a snažili se zničit explozí železný most přes řeku Ostravici. Boje si vyžádaly hodně padlých. Miloslav Chasák, sedmnáctiletý učeň se v palbě připlazil k mostu a přestřihl dráty vedoucí k náložím a zabránil tak odpálení mostu. Byl vážně raněn a německý voják ho na místě ubil pažbou pušky. V Landsbergrově továrně, poblíž cesty na Příbor, nacističtí pyrotechnici vyhodili do vzduchu zásoby munice. Továrna tím byla zcela zničena. Město se postupně měnilo v trosky. Hořela Baška, bojovalo se i ve Starém Městě. Ke Sviadnovu se stahovali Němci od Paskova, Staříče a z Místku. Po 15. hodině Němci útočili na Frýdek ze směru od Sedlišť. Na Bruzovské hořely německé těžké tanky.
Místek se ocitl v kleštích
V Bašce a Dobré se Němci rozhodli vybudovat obranu, aby umožnili svým jednotkám provést ústup na Frýdlant a Frenštát. Stěžejním místem bojů se stala právě Baška. Boje ve Frýdku pokračovaly 3. května a také celou noc z 3. na 4. května, Místek se ocitl v kleštích. Němci prchali, kudy se dalo, někteří se zuřivě bránili. Fanatici z Volkssturmu stříleli ze zálohy po českém obyvatelstvu. V 15.30 hod. prchali z Místku poslední nacisté směrem k Příboru po poslední volné cestě. Rudoarmějci mezitím pronikli do Sviadnova a osvobodili Staříč.
Ovšem v Bašce se stále bojovalo, o střed obce byla svedena v noci z 3. na 4. května prudká tanková bitva. Němci mezitím stahovali k Frýdku 3 divize včetně těžkých děl a tanků. Krátce před 14. hodinou 3. května do Bašky přišel průzkum Rudé armády (2 samopalníci a 1 samopalnice). Vzápětí přijel první tank T-34 a postupně dorazilo 70 Rudoarmějců. Československé prapory zavlály na Sokolovně, na Panském kopci a ve vesnici. Velitel skupiny Wehrmachtu požádal o posily a pohrozil vypálením obce a postřílením mužů. Němečtí vojáci se zformovali v Baheníku a s podporou jednoho tanku zaútočili na Bašku ve směru od hřbitova.
Zároveň zatočili ve směru od Kunčiček, vyhodili do vzduchu most přes Ostravici a výstřelem z děla vážně poškodili poštovní úřad. Rudoarmějci drželi jižní okraj obce a čekali na posily, které nepřicházely, nakonec se museli stáhnout východním směrem a zastavili se na linii římskokatolický kostel – dům občana Škubala. Němečtí vojáci vnikli do centra obce a vyháněli lidi z domů, brali muže jako rukojmí a odváděli je k výslechu do Frýdlantu nad Ostravicí. Jako první začal hořet chlév rolníka Volného, od něj se požár přenesl i na obytné stavení, hořel dům Petra Sanytra, obecní dům, hořely domy Josefa Chromjaka a Josefa Rečka.
Teprve ráno 3. května dostala skupina 70 sovětských vojáků posilu, přijely také tanky T 34. Mezi pátou a sedmou hodinou nastal klid, střelba ustala. Občané bydlící u hlavní cesty z Bašky do Starého Města utíkali na kopec Baštici. Lidé se schovávali ve sklepeních, panovala beznaděj, strach, počasí bylo nevlídné – občas pršelo a padal sníh. Po sedmé hodině začala prudká střelba, Němci vnikli do kostela a z věže ostřelovali křižovatku cest u Husova sboru a další místa. Hořela usedlost Aloise Nováka na Skotni, hořelo u Alberta Škapy, do večera vyhořela usedlost Františka Břežka, uhořel i dobytek a drůbež. Vyhořel výměnek Faldyny, rozstřílen byl dům Roberta Uherka, zcela shořela jeho stodola. Německé tanky Tygr útočily na Dřevěný kopec, kde se zakopali Rudoarmějci, střelba pustošila Skotňu. Bojovalo se i následující den 4. května, střelba utichla jen na malou chvíli ráno. Němci doposud v Bašce přišli o 5 tanků a 143 mužů. Na Kimlově zahradě u č. p. 63 dostal tank T 34 přímý zásah průrazným granátem do zásobníků munice. Tank explodoval, zahynuli 2 sovětští tankisté a mladá řidička tanku.
Nejtěžší oběti
Sovětské velení rozhodlo šetřit životy vojáků a nařídilo stažení jednotek z Bašky o 3 km a obec začali ostřelovat z gardových minometů (raketometů) BM-13 a BM-8 (tzv. kaťuší) ve směru od Kamence ve Starém Městě. Baterie kaťuší byly tvořeny 4 raketomety, 3 baterie tvořily prapor. Na Bašku dopadly desítky raket, odpalovaných ze vzdálenosti až 5 400 m, o ráži 132 mm, hmotnosti 42 kg, které nesly 4,9 kg trinitrotoluenu. Útok na Bašku byl zahájen v 23 hodin 4. května a trval do 3 hodin ráno v sobotu 5. května, kdy byli němečtí vojáci z Bašky konečně vytlačeni. Následující den 6. května občané pohřbili 20 padlých rudoarmějců a 9 obyvatel Bašky.
Pohřbu se zúčastnila celá obec, pouze 8 lehce raněných a 4 těžce ranění občané chyběli. Baška byla z více než poloviny poškozena dělostřelbou a palbou z raketometů. Kromě zničených domů bylo dalších 38 vážně poškozeno, 55 lehce, vypáleno bylo 15 budov. Velmi poškozena byla škola, pošta, Sokolovna a římskokatolický kostel. Všichni padlí Němci byli z Bašky odvezeni s výjimkou posledních 26, kteří zemřeli v noci z 4. na 5. května. Ti byli pohřbeni na místním hřbitově. Jsou mezi nimi i 2 vlasovci, které Rudoarmějci zastřelili pod Panským kopcem. Všech 20 zajatých mužů, odvedených k výslechu do Frýdlantu nad Ostravicí, se nakonec vrátilo domů bez újmy.
Společný pohřeb padlých občanů a osvoboditelů se konal ve Frýdku-Místku 7. května 1945.Na frýdeckém náměstí se shromáždily davy, aby se poklonily jejich památce. Celkem padlo 50 občanů z Frýdku, Lískovce, Starého Města, Panských Nových Dvorů, Místku a Sviadnova. V bojích zahynulo také několik desítek sovětských vojáků a důstojníků. Po válce byly jejich hroby exhumovány a z okresů Frýdek, Místek, Český Těšín, Fryštát a Nový Jičín bylo na společné pohřebiště na frýdeckém hřbitově převezeno 966 sovětských vojáků a 75 důstojníků. Na komunálním hřbitově ve Frýdku-Místku byl v roce 1946 vybudován společný památník exhumovaným a přemístěných ostatků sovětských vojáků a důstojníků.
Od 19. května byli internováni v pracovních táborech bývalé Neumannovy textilky ve Frýdku a Czajanek v Místku, matky s dětmi byly v „útulku“ v bývalé textilce Josefa Munka ve Frýdku. Mladé Němky byly znásilňovány, majetek bohatých Němců byl rozkraden. V Místku bylo „internační středisko“ v domě č. p. 16 na náměstí (dnes „U staré Herty“). Do začátku června tam za nevysvětlených okolností zemřelo 19 osob. V místeckém lese Hliník v hliníku Elzerovy cihelny bylo stráží RG dne 10. června 1945 postříleno blíže neupřesněné množství Němců, podle místecké kroniky 10 osob, prý pro údajné podezření z připravovaného útěku.
Mezi zastřelenými byl i Čech – známý architekt Jaro Čermák, který bydlel v Místku na Palackého třídě v č. p. 68. Podle jeho projektu byla např. postavena turistická chata na vrcholu Prašivé. Obviňován byl z kolaborace s Němci, pravděpodobně však dobře věděl o místeckých udavačích Gestapa, a proto byl zlikvidován. Další oběti: Jan Burschik (správně Hans Burschik), Rudolf Glohs (správně Hermann Glass), Josef Hrachovec (Josef Hrachowetz), Ondřej Jarczok, Jan Nowak (Johann Nowak), Štěpán Scheuer (německé prameny A. Scheuer), Ludvík Slováček (německé prameny J. Slowatschek), Alois Spondler (správně Alois Sponder), Viktor Stefan – nepřesná a počeštěná transkripce pochází z archívu StB. Patrně jsou v jámě pohřbeni ještě další – podle německých pramenů byl v Hliníku zastřelen také Erich Werlik a pohřben by zde měl být také otec Antona Tilla z Frýdku.
Za obsáhlý text děkujeme historikovi Jaromírovi Poláškovi
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
