Kliknutím zvětšítePřed necelým rokem k nám do náhradního domácího ubytování organizace Jménem psa, z. s. doputovali dva menší pejsci z málo podnětného prostředí. Dvě vzájemně propojené psí dušičky, které zbyly v domě po vystěhování majitelů. Mladý zrzavý Bodík a patnáctiletá baculatá křížená Jack Russellice Leontýnka.
Na první pohled bylo jasné, že nás čeká spousta práce, u každého z nich z jiných důvodů. Je to ale práce, která má velký smysl a přináší nakonec šťastný pocit i nám, když vidíme jednotlivé pokroky či se rozplýváme nad fotkami z nových domovů.
Bodík byl ustrašený pejsek, bál se snad všeho. Jediný, od koho se nehnul, byla Leontýnka. Učil se tedy při ní chodit na vodítku, zvykat si na svět kolem sebe, na to, že má spoustu zvuků, chutí, vůní…také lidí a zvířat, a že nejsou všichni jen zlí.
Leontýnka při příchodu k nám: patnáctiletá psí holčička.
Leontýnka na tom ve svých letech byla hůře zdravotně: stará kýla jí způsobovala potíže s močovým měchýřem. Uvažovalo se o operaci, nakonec ale veterináři usoudili, že by to bylo příliš velké riziko, a byla zvolena léčba konzervativní. Psí holčička dostala antibiotika, granule pro ledvinovou dietu, a i psychicky se postupně velmi zlepšila. Milovala procházky a mazlení - ani jednoho se jí v minulém domově příliš nedostávalo.
Časem se však ukázalo, jak rozdílní oba drobci jsou. Bodík Leontýnku strážil na každém kroku, to on byl závislý na ní. Zároveň bylo stále více vidět, jak moc rád by se rozběhl do celého širého světa, nechal naplno projevit své mládí, vytancoval se do sytosti. Babička Leontýnka mu však už nestačila. Na procházkách i celkově v životě se Bodík musel držet zpátky, aby s ním Leontýnka zvládala srovnat krok. Bylo stále jasnější, že pokud Bodík překoná svou závislost, měli by odejít do nového domova každý zvlášť.
Bodík je moc krásný pes.
Tak se nakonec také stalo a Bodík byl připraven jet domů. Když jsme viděli fotky z nového domova, zdálo se nám, že lepší rodinu jsme pro něj ani vybrat nemohli. Bodík nám posílá fotky, jak se válí v peřinách ve vtipných pózách, měl spoustu práce se zdobením vánočního stromečku, a vůbec zažívá nebe na zemi. Když na nás ta malá zrzavá lištička kouká z peřin těma svýma hnědýma očima, zdá se nám, že ho zažíváme s ním.
U Leontýnky jsme byli připraveni poskytnout jí zázemí a lásku navždy, jestli si ji pro vysoký věk a zdravotní potíže nikdo nevybere k adopci. Stal se však zázrak a Leontýnku adoptoval opravdový psí anděl. Její nová panička neřešila, kolik času s Leontýnkou ještě stráví, ani to, že fenečka bude muset nejspíš být napořád pravidelně kontrolována veterinářem. Leontýnce se dostalo podobného nebe na zemi jako Bodíkovi. Nyní už není mezi námi, ale dožila krásně a obklopená láskou.
Sylva Kaplanová
13
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
