Jednou z cest k jejich záchraně má být i prodej některých nevyužívaných budov. Jelikož ale jde o architektonicky cenné objekty, záměr prodeje v uplynulých dnech kritizovali brněnští odborníci na architekturu a urbanismus.

Historické budovy určené k prodeji jsou Pavilon UMPRUM a Králíkovo divadlo. „Co se týče pavilonu UMPRUM, registrujeme vážného zájemce, který již složil zálohu a nyní jednáme o prodeji," uvedl na dotaz Deníku mluvčí Veletrhů Brno Jaroslav Bílek. Bližší podrobnosti k prodeji ale odmítl komentovat.

Zástupci společnosti již dříve argumentovali, že budovy určené k prodeji jsou dlouhodobě nevyužívané. „Prodej nepotřebného zbytného majetku je běžným manažerským postupem. Funkcionalistický objekt UMPRUM byl nabízen k pronájmu nebo prodeji individuálním zájemcům od roku 2017, nyní bylo rozhodnuto o prodeji formou veřejné nabídky. Králíkovo divadlo není v provozu od odmsedátých let minulého století. Společnost Veletrhy Brno jako vlastník budovy ji pro svoji podnikatelskou činnost nepotřebuje, musí však o budovu pečovat a platit daň z nemovitosti. Záměr zcizení obou objektů není přímým výsledkem koronavirové krize a aktuální hospodářské situace," uvedli zástupci společnosti v oficiálním prohlášení.

Podle vyjádření společnosti jsou obě budovy nabízené k prodeji památkově chráněné. „Jejich rekonstrukce musí dodržet požadavky památkové ochrany, čímž jsou opravy a využití limitující. Totéž se týká dalších historických budov, pavilonů Brno a Morava, které nejsou pro podnikatelskou činnost společnosti potřebné," stojí v prohlášení.

Záměr prodeje přesto krizitují odborníci na architekturu a urbanismus z Brněnského architektonického manuálu. „Můžeme sice chápat ekonomický rozměr problému, nicméně alarmující je, že se tak děje bez veřejné i odborné debaty. Vyjmutí těchto staveb z unikátního komplexu by mohlo výrazně narušit hodnotu brněnského výstaviště, jehož areál je cenný především jako ojedinělý urbanistický a architektonický celek," upozornila koordinátorka manuálu Veronika Jičínská.

Podle odborné garantky Brněnského architektonického manuálu Lucie Valdhansové je z architektonického hlediska areál výstaviště po vile Tugendhat to nejcennější, co lze v Brně z hlediska moderní architektury obdivovat. „Původní dochovaná část areálu, postaveného v roce 1928, nemá v evropském kontextu obdoby. Jeho jedinečnost dotváří dostavba areálu z konce padesátých let, ale i moderní přístavby. Prodej tohoto městského majetku bez jasné budoucí koncepce na využití celého areálu, považujeme za akt ohrožující jeho památkovou hodnotu jako celku," poznamenali zástupci Brněnského architektonického manuálu ve vyjádření pro Brněnský deník Rovnost.

Podle vyjádření mluvčího společnosti Veletrhy Brno Bílka výstaviště nekrachuje a má připravené různé scénáře budoucího vývoje. Přesto je současná situace výstaviště špatná, až na dvě výjimky se na něm na podzim nechystají kvůli koronavirové pandemií žádné akce. „Máme v plánu ještě přehlídku karavanů Caravaning v listopadu a Vánoční trny v prosinci. Jestli se akce uskuteční, ukáže až aktuální situace. Jinak s nadějí vyhlížíme rok příští a doufáme, že nám opatření umožní podnikat. Změnit vnímání veletrhů je naší snahou téměř od začátku pandemie. V okolních zemích nejsou veletrhy vnímány jako hromadné akce. Veletrhy svou podstatou jsou spíše obchodní centrum, nikoliv hromadná akce," poznamenal Bílek.

Brno si kvůli budoucnosti Veletrhů v době koronavirové nechalo zpracovat ekonomickou analýzu od firmy Deloitte. „Vyplynuly z ní čtyři základní pilíře, a to snižovat náklady na provoz společnosti, odprodat zbytné nemovitost, ukončit participaci na přípravě multifunkční haly, přičemž projekt od Veletrhů odkoupí město, a najít nové využití prostoru vedle veletržnictví," popsala výsledky analýzy Radka Loukotová z tiskového střediska magistrátu.