„Že jsou v jižní části Krasu rozsáhlejší neznámé prostory, potvrzují zkušení badatelé především z chování vody. Uskutečnilo se mnoho pokusů s obarvenou vodou. Sleduje se, kde všude vyteče a za jakou dobu,“ vysvětluje zjednodušeně muž.

Podle starších jeskyňářů stále nejsou poznány například některé úseky mezi Hostěnickým propadáním severovýchodně od Brna-Líšně a Vývěrem u Kaprálova mlýna. „Voda tamním podzemím putuje i desítky hodin. Tak velké zdržení napovídá, že se bude jednat o komplikovanější prostory,“ říká Pokorný.

Dílčích objevů v jednotlivých jihomoravských speleo-skupinách průběžně více, ale objevit nějakou větší vyzdobenou jeskyni v Krasu se tak často nedaří. „Větší prostory se dají očekávat na severu, kolem Sloupu, možná i v Křtinském údolí. Na jihu, u Hostěnic, jsme na stopě rozsáhlému pokračování jeskyně Pekárny a také neznámému hornímu patru Ochozské jeskyně, ale nebudou to zdaleka tak prostorné dómy, jako jsou ty známé, již omezeně přístupné veřejnosti,“ pokračuje.

Do terénu Pokorný vyrazil i uprostřed ledna. „Využil jsem velkých mrazů, abych sledoval termokamerou nápadnější teplotní anomálie. Pokud je venku větší mráz, lehčí teplý vzduch stoupá a vyššími částmi neznámých podzemních prostor a různými skulinami a skalními poruchami proniká ven na povrch. To se pak projeví nejsvětlejšími body na displeji termokamery,“ popisuje.

Mastný flek

Jeskyňáři takovým místům říkali "mastný flek", protože se tento jev viditelně prozradí výrazným ojíněním otvoru. Vlivem kondenzace teplejšího vzduchu na chladném okraji otvoru vzniknou drobné krystalky, a tím bývá prozrazena nová neznámá jeskyně.

Pokorný připomíná i odhady odborníků a modelování situace oblasti na Brněnsku mezi obcemi Ochoz, Hostěnice a Mokrá. V dávných dobách tam mělo dojít k zřícení velmi rozsáhlé jeskyně a vzniku údolí od Ochozského rybníku Pod Hádkem, po jehož spadeném stropě dnes vede turistická cesta. „Mnoho hydrologických i geologických indicií napovídá, že se skutečně jednalo o veliký jeskynní systém, jehož fragmenty jsou dnes Švédův stůl, Netopýrka, na opačnou stranu Málčina jeskyně, a ještě na opačnou stranu snad i jeskyňka Liščí díra, která pravděpodobně vede do Ochozské jeskyně,“ vyjmenovává Pokorný.

Liščí díra má být stále zanesena sedimentem a prostupná po kolenou jenom asi do patnácti metrů. „Pro jeskyňáře by mělo být perspektivní bádání i u Májové jeskyně, která se nachází nedaleko Ochozského rybníku. A už na to začínají skutečně slyšet a příští rok by tam rádi zahájili bádání,“ tvrdí pátrač, který se záhadám jižní části Krasu věnuje i na webu speleozahady.cz.

Pokorného mrzí, že loni kvůli pandemii nadšení jeskyňáři vyrazili do terénu jen na polovinu akcí. A jak upozorňuje, budoucí průzkum může zbrzdit i nedostatek nástupců a pokračovatelů slavného Karla Absolona. „Jeskyňáři stárnou a dnešní mladé zajímají o víkendu úplně jiné věci, řekl bych konzumního druhu. Nikoho neláká využít možnost skutečně objevit neznámé jeskyně. V jižní části Krasu k podzemí přičichnou mladí kluci při výletech s rodiči. Netopýrka, i jiné jeskyňky, jsou uvnitř doslova ohlazené tím, jak ty prostory neustále někdo prolézá. Potom to nadšení ale málo komu zůstane. A když to někoho chytne, tak uteče většinou na sever, kde jsou samozřejmě šance na mnohem větší objevy,“ zamýšlí se.

Pokorný už patří i do skupiny jeskyňářů - důchodců, která se označila SE-3. „Je jim přes pětaosmdesát let, ale o to více jsou zapálení do bádání. Původně podskupina Speleohistorického klubu ZO 6-12 vytvořená třemi jeskyňáři, se před lety rozrostla o mě a ještě jednoho zkušeného jeskyňáře, nyní se k nám budou přidávat další dva lidé. K tomu ještě budeme více spolupracovat s mladými i zahraničními účastníky pobytových programů na Kaprálově mlýně, jejichž vedení přislíbilo pravidelnější pomoc,“ doplňuje.