Sedmdesátiletý údržbář a zástupce domovní správy vypráví, jak všechno bez problémů funguje a proč je to pro dvouvchodový panelák č.p. 328/329 v ulici Hamerská důležité. Dům se loni energeticky osamostatnil, aby nemusel platit vyšší zálohy a snížil celkové náklady na bydlení, což se podle Giampaoliho daří. Díky vlastní výrobě dům nemusí platit drahou energii a zatím hlásí úspory ve výši 40 procent.
Nyní 48 domácností splácí pětimilionový úvěr od banky, ale počítají s rychlou návratností investice v řádu jednotek let. Pomoci by jim mohla státní dotace na pořízení zelené technologie a zisk z prodeje přebytku elektřiny do sítě. Očekává se, že tím hodnota bytů stoupne.
Dobrá předtucha
Myšlenka přejít v litvínovském Janově průkopnicky na komunitní energetiku a být nezávislí vznikla v domě před pár lety, tedy před energetickou krizí. „Chtěli jsme, aby lidi v této části Janova byli spokojení a slušně bydleli. Dali jsme se do toho v pravý čas, a že přijde energetická krize, jsme samozřejmě nemohli tušit. Možná to byla nějaká předtucha, ale teď toho nelitujeme, obzvlášť když všechno kolem nás zdražuje,“ svěřuje se Giampaoli.
Podle něj nebylo jednoduché vyběhat povolení a dům odpojit od centrálního horkovodu, ale pomohla vytrvalost a chuť spojit inovaci s vlastní výrobou elektřiny. Za výhodu považuje, že má strojní průmyslovku a je odborník na instalatérství a topenářství, což mu usnadňuje dozor nad strojovnou. Ta vznikla uvolněním části suterénu, kde se zrušily dřevěné sklepní kóje s harampádím.
Strojovna v paneláku č.p. 328/329 v ulici Hamerská v litvínovském Janově, kde využívají tepelná čerpadla a energii ze Slunce, na snímku Luigi Giampaoli
Panelák je zároveň udržovaný, kompletně zateplený a podle domovníka nemá dlužníky. Kvůli většímu bezpečí ho od ulice a sousedního poškozeného domu odděluje plot a pás nově vysázených stromů. Na klid dohlíží 32 kamer umístěných na všech patrech, v suterénu i venku. Vše korunuje fotovoltaická elektrárna na šikmé střeše, která není z ulice vidět. V paneláku je sice ještě plyn, ale část domácností podle Giampaoliho přechází na elektrická kamna, aby ještě víc ušetřily.
Krušnohor s inovacemi otálí
Rostoucí ceny energií zneklidňují i Stavební bytové družstvo Krušnohor, největšího vlastníka domů na Mostecku. „Musíme to řešit,“ sdělil jeho mluvčí Petr Prokeš. Družstvo začalo jednat s odborníky o případném využití tepelných čerpadel a nevylučuje ani sluneční elektrárny na střechách. Je však opatrné a zatím se pro inovace nerozhodlo.
V okrese je klíčové dominantní postavení komořanské teplárny, která zásobuje teplem a teplou vodou většinu obytných domů. Podle energetiků z teplárny je centrální zásobování stabilní, spolehlivé a výhodné. „Poslední zvýšení cen elektřiny pro tepelná čerpadla bylo tak razantní, že se úplně vytratila jejich konkurenční výhoda – získávání energie z okolního prostředí,“ citoval nedávno družstevní zpravodaj Krušnohor Petra Horáka, ředitel společnosti Severočeská teplárenská.
Teplárna, která se odklání od uhlí a spaluje také biomasu, už dříve avizovala, že i při plánovaném zdražení od roku 2023 bude její teplo stále cenově dostupné.
Energie řeší i město Most, které připravuje projekt umístění fotovoltaických elektráren na svůj hotel Cascade a na objekty sociálních služeb. Radnice už má projektovou dokumentaci na instalaci fotovoltaických elektráren na aquadrom, sportovní halu a zimní stadion a chce na to získat dotaci.
Central, největší obchodní dům na Mostecku, by měl mít fotovoltaické panely na své střeše do konce roku 2023. „Chceme našim nájemcům garantovat příjemnější ceny energie. Nebude skladována v bateriích či bateriových úložištích, ale bude využívána k okamžité spotřebě,“ sdělil ředitel marketingu a komunikace Centralu Martin Malý. Ve stejném roce hodlá nákupní komplex zprovoznit nabíjecí stanice pro elektromobily.
1
44
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
