To potvrzuje i Ilona Ampapová, mluvčí Národního památkového ústavu v Telči. „Většina srovnatelných staveb byla totiž již dávno zbořena nebo přestavěna,“ přidává se.

Dá se říct, že současná synagoga je už třetím židovským svatostánkem, který v Polici vznikl. „Židovské osídlení se tady objevilo okolo roku 1670. Svoje domky včetně menší synagogy si zřídili nejprve v horní části obce. Ovšem v roce 1723 nařídil majitel panství hrabě Adam Ignác Berchtold jejich přesídlení do lokality na jihu,“ vypráví František Pokorný, který bydlí v sousedství a ve volném čase po synagoze provádí.

V novém ghettu, kam je hrabě vyhnal, si tedy postavili synagogu novou. Ta ovšem byla ze dřeva, a když polovině osmnáctého století zasáhl celou čtvrť obrovský požár, lehla popelem. Už v roce následujícím si však zdejší obyvatelé postavili novou, v pořadí třetí, která se zachovala dodnes.

Ani té se však těžkosti nevyhnuly. Na čas se z ní stala tělocvična. „Na začátku minulého století ji totiž dostali Sokolové a chodilo se do ní cvičit. Tamhle byly kruhy, vedle hrazda a na zdi žebřiny. Podlaha ale zůstala po celou dobu původní,“ ukazuje Pokorný. „Paradoxně ji ale tento krok zachránil před zničením,“ podotýká.

Po revoluci zůstal celý objekt nevyužitý. „Postavila se nová škola, u které vznikla i tělocvična. Sem se proto přestalo chodit. Několik let pak synagoga chátrala,“ vzpomíná Pokorný.

Federace židovských obcí ji v roce 2003 koupila v opravdu dezolátním stavu. „Nejprve zajistila podrobné průzkumy a projekt opravy. Komplikovaná postupná obnova pak začala v roce 2012 a skončila loni. Vyšla na šest a půl milionu korun,“ uvádí architekt Jaroslav Klenovský, který za projektem obnovy stojí.

Unikátní modlitebně se podařilo vrátit zašlou krásu a co víc, obnovit ji v původním duchu. Dnes patří na seznam národních kulturních památek a láká turisty z různých koutů republiky. „Vždy ráda vidím, když se nějakou takto významnou památku podaří zachránit. Na zámku v Polici jsem už byla, ale synagoga se tehdy ještě opravovala, takže tam brzy plánuji výlet s kamarády,“ svěřuje se Pavlína Dvořáková z nedaleké Jemnice.

V téměř kompletním stavu 

Výsledek rekonstrukce je natolik zdařilý, že momentálně dokonce reprezentuje Kraj Vysočina v celostátní soutěži Patrimonium pro futuro, jejímž cílem je vyzdvihnout zásluhy o záchranu kulturních památek, významné objevy a nálezy, příklady kvalitních oprav či restaurování a úspěšné prezentace kulturního dědictví.

„Cenné je i o to, že synagoga je součástí celého urbanistického komplexu Židovské ulice, vystavěné v letech 1723 až 1728, která se právě v Polici dochovala v téměř kompletním stavu,“ konstatoval Petr Severa z telčského pracoviště Národního památkového ústavu.

Stopy židovské kultury totiž v Polici nejsou znát jen na synagoze. Nejjižnější obec Vysočiny se totiž může chlubit i zmíněnou židovskou čtvrtí a zachovalým židovským hřbitovem. Nachází se na něm 260 hrobů barokního nebo klasicistního typu, kdy nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1681.

Klíčové okamžiky synagogy v Polici

* v roce 1730 vznikla dřevěná synagoga
* v roce 1758 židovskou čtvrť postihl požár a zničil i synagogu
* v roce 1759 postavili novou, zděnou
* bohoslužby v ní probíhaly do roku 1900
* v roce 1913 synagogu koupil hrabě Alfred Vražda z Kunvaldu
* v roce 1919 ji daroval místnímu Sokolu a ten ji přestavil na tělocvičnu
* od roku 1989 byla nevyužitá a chátrala
* v roce 2003 ji koupila Federace židovských obcí ČR
* v roce 2020 dokončila její rozsáhlou rekonstrukci