Ačkoli událost provázela protiepidemická opatření, zájem o ni byl velký. Organizátoři však museli omezit počet návštěvníků, takže v areálu hnačovského autokempu se mohlo v jednu chvíli pohybovat maximálně tisíc lidí. Na letošní sedmý ročník srazu zavítalo téměř 500 účastníků, kteří vystavovali škodovky, tatrovky, fiaty, trabanty, wartburgy, žigulíky i moskviče. Nechyběly ani staré motorky, nákladní auta nebo traktory.

Jednotlivé kousky si prohlíželi Pavel a Eva Olšiakovi. „Je to tady super. Zavzpomínáme si na to, čím jsme dřív jezdili,“ uvedli manželé, kteří s sebou vzali dceru Martinu a malého vnuka Jáchyma. Z Nepomuku dorazili Jana a Petr Janochovi a zrovna obdivovali nablýskanou Škodu 1201: „Je nádherná. Líbilo by se nám v ní projet.“

Přitom stačilo málo a automobil z roku 1958 byl sešrotován. Na poslední chvíli ho koupil už zmiňovaný František Černý. „Když jsem ho přivezl domů, manželka plakala. Myslela si, že jsem se zbláznil,“ vyprávěl dvaasedmdesátiletý muž z Rochlova u Plzně.

Automobil byl v žalostném stavu, a tak potřeboval kompletní obnovu. „Rozebral jsem ho skoro do posledního šroubku, sehnal náhradní díly a zase dal dohromady. Trvalo mi to dva roky,“ řekl majitel. Při práci se snažil co nejvíce přiblížit původní podobě vozu, včetně laku v lahvově zelené barvě. Na svůj zrenovovaný kousek je hrdý a mimo jiné s ním jezdí na dovolené, naposledy byl v Tatrách. Stará vozidla mají podle něj svůj půvab a točí se kolem nich přátelští lidé zaujatí pro věc. „S nadsázkou jde říct, že jsme taková velká rodina bláznů,“ uzavřel.

Nadšení bylo znát také u dvojice kamarádů z jižního Plzeňska. Zatímco Pavel Kraus dorazil na sraz se žigulíkem, jeho parťák Michal Fiala zase s moskvičem. „Auto jsme loni vyhrabali ve stodole a dali ho do kupy. Původně patřilo dědovi, který ho kupoval v roce 1964 a jezdil v něm dvacet let. Vydal se s ním třeba do Jugoslávie a cestou musel několikrát opravovat motor. Opravdu před ním smekám, uměl si vždycky poradit,“ zdůraznil Fiala.

Raduje se, že může v dědečkově moskviči jezdit, a užívá si stylovou jízdu. „Je to nesrovnatelný pocit. V nových autech se takhle nesvezete,“ tvrdil sedmadvacetiletý muž a jeho o sedm let starší kamarád Pavel mu dal za pravdu. Oba se shodli, že na cestách jsou obezřetní. „Když chcete zabrzdit, nejde to hned na místě, takže musíte předvídat dopravní situace,“ smáli se.