Populární „Franz“ však Slezany dokázal nastartovat a tým se pod jeho vedením neuvěřitelně zvednul. Třinec od té doby posbíral patnáct bodů a vydrápal se na jedenácté místo tabulky. „Spokojený budu, až po sezoně budeme tam, kde všichni budeme chtít být. Každopádně jsem ale rád, že jsme se dostali z té nepříjemné situace, která tady byla,“ uvedl dvaašedesátiletý kouč.

Tým jste přebíral ve složité situaci. Máte radost z toho, kam jste ho posunul?

Nula bodů a skóre 3:12, to bylo hrozivé. Dneska už je to úplně jiné a mě těší, že jsme dokázali ve správný moment zabrat a posunuli jsme to někam úplně jinam. Ale zatím jsme jen v poločase a ještě je před námi hodně práce, abychom byli úplně spokojeni. Kluci to však odmakali, odvedli maximum a po taktické stránce, stránce agresivity i charakterově udělali kus práce.

Bylo těžké tým, který jste převzal, zvednout?

Po zkušenostech, které mám, jsem věděl, co mám dělat. Byla tam cítit nespokojenost a nezdravá agresivita, kluci byli bez sebevědomí a báli se toho, co by mohlo nastat. To byly aspekty, na kterých jsme museli psychicky zapracovat. Bylo třeba hodně udělat i s taktikou a organizací, zkrátka nakopnout hráče, aby si věřili a šli za cílem, který jsme si dali. Je to otázka hlavy a přístupu, který bylo třeba změnit.

Jaké bylo při vašem příchodu klima v kabině?

Bylo vidět, že tým je rozdělený do skupinek. To bylo základem číslo jedna, abychom táhli za jeden provaz. Všichni jsou platní a mají ode mě hozenou rukavici. Potom se tým vykrystalizoval. Každý hráč je totiž nesmírně platný, nikdy nevíte, koho budete potřebovat. A na tom jsme zapracovali.

S jakým cílem půjdete do jara?

To říkat nebudu. Základem je, abychom neměli problém se záchranou a abychom byli na dobré pozici, která bude bezpečná. Ale jako trenér mám úplně jiný cíl.

Poté, co jste do Třince přišel, se několik týdnů nehrálo. Byla to výhoda v tom, že jste mohl tým lépe poznat?

Byla to výhoda i nevýhoda. Měl jsem dost času poznat hráče charakterově, což je fajn. Nevýhodou bylo, že jsme hráli jen jeden přátelák a to ostré zápasy nenahradí. Poznával jsem až během prvního zápasu s Hradcem Králové, kdo na tom jak je, a kdo kam patří.

Tým jste hodně zvedl, měli jste i sérii čtyř zápasů bez inkasované branky. Hráli jste tak, jak jste si představoval?

Zápas začíná od nuly a končí někdy po 95 minutách. Stabilizovali jsme obranu a jednotlivé řady. Jsem rád, že se nám to povedlo, posiluje to sebevědomí, když hráči ví, že jsou schopni hrát s nulou. Mrzí mě, že jsme nemohli hrát v kompletním složení i proti Chrudimi. Kdyby se nám nezranil Janoščín, tak věřím, že bychom vyhráli. Ale člověk musí mít pokoru, takže jsem vděčný i za ty remízy. V Prostějově jsme hráli bez pěti hráčů základní sestavy, ti ostatní to ale odmakali a dlouho jsme sahali po třech bodech. Každý udělal maximum. Základem je zodpovědná defenziva, od toho se musíme odrazit i na jaře. Na našem stylu nebudeme nic měnit, musíme hrát účelný a dobrý fotbal se srdcem.

Jediná posila, která vám do Třince dorazila, byl stoper Ngimbi, jenž přišel ze Zlína. Byl jste s ním spokojený?

Očekával jsem od něj víc. Překvapilo mě, že přišel celkem nepřipravený, protože když někdo přijde z první ligy, tak očekávám, že bude rozdílový. Ale to on nebyl, moje očekávání nesplnil a pokračovat u nás nebude. Bohužel, nedá se nic dělat, i to se někdy stává.

Máte už vyhlédnuté nějaké jiné posily?

Posilovat chceme, chceme kádr oživit do kvality. Ty, co budou přicházet, chci poznat i charakterově, jaké to jsou typy, jestli se k nám hodí, a až pak se rozhodneme, jestli je vezmeme, nebo ne.

Jak vůbec hodnotíte kvalitu Fortuna národní ligy?

Dlouho jsem ji sledoval a rád jsem v televizi koukal na nedělní zápasy. Některé týmy už jsem znal. Úroveň je dobrá, je to zásobárna mladých kluků, co by se mohli dostat nahoru. Zároveň jsou tady i zkušení, kteří předávají zkušenosti mladším. Je to kvalitní soutěž, což se ukazuje i v MOL Cupu.

Fotbal se teď musí hrát bez diváků. Jak to vnímáte?

Je to veliká škoda. I tak jsem rád, že nám fandili za plotem. Je to super, cením si toho a moc jim děkuji za podporu. Jinak je to ale tristní, fotbal je totiž kulturní záležitostí a není to jen kopaná. Sbližuje lidi, socializuje je a je velká škoda, že u toho diváci teď nemohou být. Věřím, že ta zlá situace zase skončí a my se budeme z fotbalu radovat i s diváky.

S vámi je spojený i pověstný tatarák. Co v Třinci, už proběhl?

Jo, kluci ho dostali po konci sezony. Nejdřív něco musíme dokázat a pak přijde tataráček. Nestydím se za to, každý si na tom pochutná. Rád to zase udělám i po sezoně, aby to bylo všechno fajn.