Populární „Franz“ však Slezany dokázal nastartovat a tým se pod jeho vedením neuvěřitelně zvednul. Třinec od té doby posbíral patnáct bodů a vydrápal se na jedenácté místo tabulky. „Spokojený budu, až po sezoně budeme tam, kde všichni budeme chtít být. Každopádně jsem ale rád, že jsme se dostali z té nepříjemné situace, která tady byla,“ uvedl dvaašedesátiletý kouč.

Tým jste přebíral ve složité situaci. Máte radost z toho, kam jste ho posunul?

Nula bodů a skóre 3:12, to bylo hrozivé. Dneska už je to úplně jiné a mě těší, že jsme dokázali ve správný moment zabrat a posunuli jsme to někam úplně jinam. Ale zatím jsme jen v poločase a ještě je před námi hodně práce, abychom byli úplně spokojeni. Kluci to však odmakali, odvedli maximum a po taktické stránce, stránce agresivity i charakterově udělali kus práce.

Bylo těžké tým, který jste převzal, zvednout?

Po zkušenostech, které mám, jsem věděl, co mám dělat. Byla tam cítit nespokojenost a nezdravá agresivita, kluci byli bez sebevědomí a báli se toho, co by mohlo nastat. To byly aspekty, na kterých jsme museli psychicky zapracovat. Bylo třeba hodně udělat i s taktikou a organizací, zkrátka nakopnout hráče, aby si věřili a šli za cílem, který jsme si dali. Je to otázka hlavy a přístupu, který bylo třeba změnit.

Jaké bylo při vašem příchodu klima v kabině?

Bylo vidět, že tým je rozdělený do skupinek. To bylo základem číslo jedna, abychom táhli za jeden provaz. Všichni jsou platní a mají ode mě hozenou rukavici. Potom se tým vykrystalizoval. Každý hráč je totiž nesmírně platný, nikdy nevíte, koho budete potřebovat. A na tom jsme zapracovali.

S jakým cílem půjdete do jara?

To říkat nebudu. Základem je, abychom neměli problém se záchranou a abychom byli na dobré pozici, která bude bezpečná. Ale jako trenér mám úplně jiný cíl.

Hokejisté Přerova (v modrém) proti Vrchlabí. Hrálo se poprvé před prázdnými tribunami. Ondřej Kacetl
Hokejoví Oceláři posilují brankoviště, do Slezska přichází Kacetl

Poté, co jste do Třince přišel, se několik týdnů nehrálo. Byla to výhoda v tom, že jste mohl tým lépe poznat?

Byla to výhoda i nevýhoda. Měl jsem dost času poznat hráče charakterově, což je fajn. Nevýhodou bylo, že jsme hráli jen jeden přátelák a to ostré zápasy nenahradí. Poznával jsem až během prvního zápasu s Hradcem Králové, kdo na tom jak je, a kdo kam patří.

Tým jste hodně zvedl, měli jste i sérii čtyř zápasů bez inkasované branky. Hráli jste tak, jak jste si představoval?

Zápas začíná od nuly a končí někdy po 95 minutách. Stabilizovali jsme obranu a jednotlivé řady. Jsem rád, že se nám to povedlo, posiluje to sebevědomí, když hráči ví, že jsou schopni hrát s nulou. Mrzí mě, že jsme nemohli hrát v kompletním složení i proti Chrudimi. Kdyby se nám nezranil Janoščín, tak věřím, že bychom vyhráli. Ale člověk musí mít pokoru, takže jsem vděčný i za ty remízy. V Prostějově jsme hráli bez pěti hráčů základní sestavy, ti ostatní to ale odmakali a dlouho jsme sahali po třech bodech. Každý udělal maximum. Základem je zodpovědná defenziva, od toho se musíme odrazit i na jaře. Na našem stylu nebudeme nic měnit, musíme hrát účelný a dobrý fotbal se srdcem.

Jediná posila, která vám do Třince dorazila, byl stoper Ngimbi, jenž přišel ze Zlína. Byl jste s ním spokojený?

Očekával jsem od něj víc. Překvapilo mě, že přišel celkem nepřipravený, protože když někdo přijde z první ligy, tak očekávám, že bude rozdílový. Ale to on nebyl, moje očekávání nesplnil a pokračovat u nás nebude. Bohužel, nedá se nic dělat, i to se někdy stává.

Máte už vyhlédnuté nějaké jiné posily?

Posilovat chceme, chceme kádr oživit do kvality. Ty, co budou přicházet, chci poznat i charakterově, jaké to jsou typy, jestli se k nám hodí, a až pak se rozhodneme, jestli je vezmeme, nebo ne.

Adam Gřešek se těší na reprezentační sraz
Házenkář Gřešek se dostal do reprezentace. Čeká ho souboj se Slováky

Jak vůbec hodnotíte kvalitu Fortuna národní ligy?

Dlouho jsem ji sledoval a rád jsem v televizi koukal na nedělní zápasy. Některé týmy už jsem znal. Úroveň je dobrá, je to zásobárna mladých kluků, co by se mohli dostat nahoru. Zároveň jsou tady i zkušení, kteří předávají zkušenosti mladším. Je to kvalitní soutěž, což se ukazuje i v MOL Cupu.

Fotbal se teď musí hrát bez diváků. Jak to vnímáte?

Je to veliká škoda. I tak jsem rád, že nám fandili za plotem. Je to super, cením si toho a moc jim děkuji za podporu. Jinak je to ale tristní, fotbal je totiž kulturní záležitostí a není to jen kopaná. Sbližuje lidi, socializuje je a je velká škoda, že u toho diváci teď nemohou být. Věřím, že ta zlá situace zase skončí a my se budeme z fotbalu radovat i s diváky.

S vámi je spojený i pověstný tatarák. Co v Třinci, už proběhl?

Jo, kluci ho dostali po konci sezony. Nejdřív něco musíme dokázat a pak přijde tataráček. Nestydím se za to, každý si na tom pochutná. Rád to zase udělám i po sezoně, aby to bylo všechno fajn.