Kliknutím zvětšíteV nové sezoně už tým nebude trénovat srdcař Josef Rákosník, který si chce od fotbalu prostě odpočinout. Poslední ročník byl pro něj hodně náročný. „Nakonec to všechno dopadlo špatně. Sice jsme uhráli to čtvrté místo od konce, které mohlo znamenáte záchranu. Ale pak tam byly za mě nepochopitelné tahy. Jako třeba Perštejn, který do I.B třídy přišel z krajského přeboru. Takže jsme do okresu taky zahučeli,“ kroutil hlavou.
Děčínsko přišlo v nejnižší krajské soutěži kromě České Kamenice také o Dobkovice, kde fotbal skončil úplně. Paradoxní je, že z děčínského okresního přeboru nikdo nepostoupil. „Ale třeba z Litoměřicka postoupily snad tři týmy. To člověk nepochopí. Ale my jsme si to všechno zavinili sami. Měli jsme prostě uhrát pár bodů víc a nemuseli bychom nějaký sestup řešit,“ má jasno.
Česká Kamenice se zmátořila na konci sezony, kdy začala zachraňovat zpackaný ročník. Nakonec to nestihla. „Na konci se nám ta sestava jaksi ustálila, něco jsme nahráli. Ale ukázalo se, že to bylo prostě pozdě. Na hráče jsme stále více apelovali a zdůrazňovali, jaká je situace. Doplatili jsme na velkou rotaci sestavy, základní jedenáctka se každý zápas měnila. Pracovní povinnosti hráčů neovlivníte. Bohužel se to na těch výsledcích odrazilo. Nechci hledat chyby někde jinde, jak jsem řekl, můžeme si za to sami,“ mával rukou.
Josef Rákosník dávno prohlásil, že současnou mladou generaci nechápe a nechce se s ní ztotožnit. Hodně ho unavovalo, že kromě role trenéra neustále žhavil telefon a musel řešit to, kdo mu vlastně přijde na zápas. „Je to jeden z faktorů, proč si chci dát od trénování pauzu. Každý týden jsem od pondělí řešil, jaká vlastně bude sestava na další utkání. Musel jsem posílat přesvědčovací zprávy nebo prostě volat a hráče skoro prosit. V trénování mám něco za sebou, ale abych se dohadoval s dvacetiletými kluky. To opravdu ne,“ zdůraznil.
Vedení klubu se Rákosníka nesnažilo ani moc přemlouvat. „Předseda klubu pan Běloubek věděl, že to nemá smysl. Asi by byli rádi, kdybych pokračoval, ale já prostě nechci. Ani si nemyslím, že kdybych šel někam jinam, že by to bylo rapidně lepší. Já se prostě se současnou mladou generací nechci ztotožnit,“ konstatoval.
Po konci v Kamenice nouze o nabídky nebyla
Když se do fotbalového světa rozneslo, že v Kamenici končí, nabídky na další angažmá se jenom hrnuly. „Nabídek bylo opravdu hodně. Ale kolikrát by to bylo z bláta do louže. Chci odpočívat. Maximálně někdy vypomůžu v Kamenici jako záskok. Nic víc. Na fotbal se budou chodit koukat, ale ta úroveň šla strašně dolů. Co, do před lety sotva stačilo na okresní přebor, teď pomalu stačí na krajský přebor. To je hrozné,“ prozradil své úmysly.
Návrat na trenérskou Lavičku Rákosník nevyvrátil. „Minimálně jednu sezonu ale opravdu nebudu naplno trénovat. Třeba se mi to ale zalíbí a už se k tomu vůbec nevrátím. Celkově mě mrzí stav, ve kterém se fotbal nachází. Například mládež. Je zarážející, že třeba Teplice nebo Ústí si nedokážou vychovat vlastní hráče a musí je kupovat z těch menších klubů. Pak ti mladí chybí právě v těch menších městech a vesnicích,“ pravil.
Rákosník je „Kameničák“. Sice trénoval Modrou nebo Rumburku, nejvíce let ale strávil právě v České Kamenici. „Mám to tady kousek. Jenže když jsem dojížděl do Rumburka nebo do Modré, tak to pak bylo hrozné. Jel jste 30 kilometrů na trénink a tam bylo pět lidí. Takže se člověk otočil a jel 30 kilometrů zase zpátky,“ zavzpomínal.
Jak vidí budoucnost českokamenického fotbalu, který do okresní soutěže opět přihlásil i svou rezervu? „Otázkou je, v jakém stavu bude kádr A týmu. Myslím si, že by ale Kamenice měla hrát na špici přeboru a měla se pokusit o postup. Ulehčit jí to může fakt, že ostatní týmy se do postupu asi moc nepohrnou,“ dodal na závěr.
Načítám tabulku …
12
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
