Žáky či dorost začal Kosňovský vést v roce 1972, jako mentor tam vydržel dodnes. Během padesáti let mu rukami prošli hráči jako Marek Jankulovski, Martin Lukeš, Václav Svěrkoš, Tomáš Galásek, Luděk Mikloško, Mário Lička, Pavel a Aleš Bestové, Tomáš Polách, Václav Daněk, Alois Grussmann, Libor Sionko, David Bystroň a spousta dalších.

Martin Lukeš
Lukeš: Hra na schovávanou do ligy nepatří! Příště může být kotel Baníku ostřejší

„Musím ale podotknout, výchova hráče se neděje jedincem, na tom se podílí řada dalších trenérů. Já poznal skvělé trenéry jako byli Láďa Mokrohajský, Franta Dvořák, Béďa Keler, Venca Štverka, Jarda Gürtler, Franta Valošek, pak Szturc, Malura, Vrba… A já byl jen součástí toho celého soukolí,“ říká Deníku.

„Jednotlivec může vychovat Sáblíkovou, ale ne fotbalistu. U toho musí být následnost, postupnost a i sám musíte mít dobré okolí. Třeba manželku, která vás udržuje a je vám oporou. Ta moje vydržela vše. Bez zázemí doma to nejde,“ pokračuje Kosňovský.

Vyhrál 14 mládežnických titulů. Důležitější ale pro něj byli odchovanci, kteří se pak prosadili v A-týmu. „A to se dařilo. Čtyři jedenáctky bych z toho výčtu možná složil,“ míní Kosňovský.

Davor Kukec (v modrém) proti Teplicím.
Kukec: Ničeho v životě nelituji, jen odchodu z Baníku. V Ostravě mi bylo nejlépe

Většinu hráčské dráhy strávil ve Zlíně, na přelomu padesátých a šedesátých let stihl tři sezony v Baníku. Odehrál 28 ligových a 14 pohárových utkání, vstřelil dvě branky. Je autorem jediného gólu Ostravanů na Stadionu odborářů, kde Baník remizoval 1:1 s Interem Bratislava. „Je to rarita,“ přikyvuje Zdeněk Kosňovský.

A jak se cítí na prahu desáté dekády svého života? „Mám po operaci srdce, i něco dalšího. Za pomoci prášků je ale vše bez problémů. Ve fakultní nemocnici se o mě starají tak dobře, že jsem se devadesátky dožil. Ale je to obrovské umění mít takový věk. Člověk byl kolikrát na prahu toho, že už tu nemusel být. Přesto jsem to přeskákal, devadesátka je neuvěřitelný věk,“ přiznává.

Martin Lukeš během utkání Baníku Ostrava v sezoně 2022/2023.
Lukeš: Baníku ubližuje nervozita, ale pomohla DNA. Frydrych může být jako Bolf

Podle svých slov se i přes pokročilý věk cítí dobře. „Chodím na kávu, můžu stále řídit auto, mám manželku, která se o mě stará, takže se mi daří. A myslím, že díky Baníku můj život nabral úplně jiný směr. Ničeho nelituji, šel bych do toho znovu. To je bez debat. Baníku vděčím, že jsem život prožil s mládeží, mezi dětmi. Možná mě to dělalo trochu mladšího, než ve skutečnosti jsem,“ směje se Zdeněk Kosňovský.

Jako legenda se nebere. „Asi, že jsem starý, tak jsem takto označovaný,“ vtipkuje. „Ale Baníkem pořád žiji, chodím hlavně na dorost. Přímo na lavičku. Kluci na Bazalech mě ještě trpí,“ uzavírá s nadsázkou Zdeněk Kosňovský.

Na obsáhlý rozhovor s čerstvým devadesátníkem se můžete těšit v září v rámci speciální přílohy ke sto letům Baníku Ostrava.