Na jedné straně může mít až tři svěřence z Viktorie (Brabec, Kopic, Ondrášek), na té druhé budou někteří hráči ze slovenské jednadvacítky, kterou vedl před příchodem do Plzně.

Třeba gólman Marek Rodák, který ve čtvrtek chytal za áčko, když v Severním Irsku vybojovalo postup na Euro 2020.

„A v bráně byl i tehdy, když jsme my v Severním Irsku padli 0:1. Hrálo se to na úplně stejném stadionu. Teď se to klukům podařilo oplatit,“ hlásil Adrian Guľa do telefonu.

Barážový zápas už sledoval doma na Slovensku, kde trávil prodloužený víkend. Od pondělí už je zase v Plzni a chystá viktoriány na českou ligu, která pojede nepřetržitě až do Vánoc…

Co jste říkal postupu Slováků na Euro?
Je to velmi důležitý moment slovenského fotbalu, který potěšil i mě. Spoustu kluků i lidí kolem týmu znám, jsem velmi rád, že se jim to podařilo. Je to perfektní, trenérovi Tarkovičovi už jsem na dálku gratuloval.

Vy jste byl o víkendu na Slovensku. Předpokládám, že tam je velká euforie?
Ano, je to důležitý turnaj. Oni hráli o postup do poslední možné chvíle, navíc se v Belfastu prodlužovalo. O to jsou emoce větší. Věřím, že účast na Euru bude impulz pro slovenský fotbal.

Volno bylo zapotřebí

Jakým pohledem se na takové zápasy díváte?
Měl jsem to štěstí, že jsem zápas sledoval doma s rodinou, takže jsem se snažil být i fanoušek. Chtěl jsem vtáhnout do děje i syna. Ale po poločase šel spát… A já se musím přiznat, že tím, jak hodně lidí kolem týmu znám, jsem se nedokázal od všeho úplně oprostit.

Užije si vůbec trenér, že by někdy nesledoval zápas z profesního pohledu?
Přiznám se, že většinou, když už nějakému zápasu věnuji pozornost, tak se dívám s určitým záměrem.

To bude i případ středečního zápasu Česko – Slovensko v plzeňské Doosan Areně, který si jistě nenecháte ujít?
Těším se na to. Především, že uvidím kluky ze Slovenska. A samozřejmě to bude i zajímavá konfrontace, kterou uvidím naživo, i když na stadion se nedostanu.

A komu budete fandit?
Dejte mi nějakou lehčí otázku. (usměje se) Budu fandit Slovensku, klukům z Viktorky a hlavně dobrému fotbalu. Je to Liga národů, o něco půjde, není to přátelák.

Na víkend jste dal týmu volno. Zasloužili si ho dobrým výkonem a výhrou nad Spartou (3:1), nebo to bylo dlouhodobě plánované?
Vyšlo nám to jako nejlepší varianta, i vzhledem k tomu, co už mají letos kluci za sebou. A co nás ještě čeká, vždyť budeme hrát pravděpodobně ještě den před Vánoci. Chceme, aby nabrali síly na závěrečnou část podzimu, odpočinuli si.

Ještě se vrátím k té Spartě. Předvedl tým výkon, jaký byste si vy od něho představoval?
Myslím si, že tam byly velmi dobré pasáže. A pokud v tom budeme pokračovat a postupně přidávat další detaily, můžeme být ještě lepší. Jsem přesvědčený, že mančaft na to má, proti Spartě se to hodně blížilo ideálu, hlavně z pohledu týmovosti, kompaktnosti a presinku. Ale samozřejmě to souvisí i s kvalitou soupeře, Sparta přijela hrát aktivně, tvořit. Jsem rád, že jsme aspoň na dálku potěšili naše fanoušky. Ale jsem přesvědčený, že můžeme náš výkon ještě zlepšit.

Podruhé po restartu ligy jste hráli se Spartou, je snazší namotivovat tým na takového soupeře?
Rivalita je obrovská, takže nepotřebujete používat žádné extra motivační prvky. Jsem rád, že kluci zvládají přenést do zápasu věci z tréninkového procesu, které vidíme a chceme po nich.

Víme, že jsme měli jiné cíle

Jak se vyrovnáváte s tím nezvyklým rokem, kdy už byly fotbalové soutěže kvůli pandemii koronaviru podruhé přerušené?
Není to nic příjemného, ale já se to snažím brát jako realitu celého světa. Nemá cenu ztrácet energii tím, co nemůžu ovlivnit, spíš ji využiju na podstatnější věci. Jednou z klíčových věcí je schopnost přizpůsobit se dané situaci.

Ale jak se připravuje tým, když nevíte, kdy se soutěž znovu rozjede?
(usměje se) Právě o tom je ta flexibilita. Máme tady dobrý management, s nímž probíráme jednotlivé věci i z plánování a snažíme se hráčům vysvětlovat, proč trénujeme tak, jak trénujeme.

Už přebolel konec v pohárové Evropě?
Všichni víme, že jsme měli jiné cíle, hrát evropské poháry. Chtěli jsme udělat maximum, aby se nám to povedlo. A když se to bohužel nepodařilo, okamžitě jsme cíle přehodnotili. Chceme být úspěšní v české lize, abychom byli úspěšní za rok i na evropské scéně.

Jak jste vy osobně nesl vyřazení z pohárů?
Třeba v Alkmaaru se všechno změnilo za posledních dvacet sekund. To pro nás byl velmi silný úder. Věřím ale, že nás i vyřazení z Evropy nějakým způsobem posílilo do budoucna. Známe ambice klubu, a proto chce každý z nás každý den odevzdat maximum na svých pozicích.

Takže se angažmá v Plzni nedá srovnat ani s tím, co jste zažil v Žilině?
Jsem přece jen zahraniční trenér. Měl bych ligu něčím obohatit, takže jsem víc pod drobnohledem. Ambice, nastavení klubu a dlouhodobá úspěšnost Plzně jsou navíc zavazující. Ale to neznamená, že by Žilina neměla ambice a mohl jsem si tam v klidu dělat, co jsem chtěl. Tak to nebylo. Ale já sám chci být úspěšný.

Doma jste s Plzní stoprocentní, ale venku se vám tolik nedaří. Čím si to vysvětlujete?
Souvisí to s více faktory. Z mého pohledu nás čekají posuny v sebevědomí hlavně venku. Může to souviset i s kvalitou soupeřů, doma cítí větší jistotu. Hráči však po našem nástupu ukázali, že dokáží i venku vyhrát důležitý náročný zápas. Že nás to v Evropě trochu zastavilo, je bolestivé, ale o to více toužíme být ještě lépe připravení v další části sezony. Nejprve v domácí lize, pak doufáme, že i v Evropě. Našim cílem zůstává, abychom byli úspěšní v domácích i venkovních zápasech. Kluci ukázali, že potenciál i kvalitu na to rozhodně mají.