Shoda náhod tomu chtěla, že to bylo také proti Zlínu. V květnu letošního roku ještě v barvách Liberce.

„Těch devadesát minut v nohách cítím. Ale tohle je přesně to, co potřebuju. Pravidelně hrát, aby to bylo každý zápas jen lepší,“ přiznal šikula, kterého ale v kariéře bohužel až příliš často brzdí zranění.

Platí to i pro jeho olomoucké angažmá. Začalo nadějně. Pilař do hry chodil z lavičky a vždy ji oživil. V základu naskočil do pohárového utkání s Kajratem Almaty a vstřelil důležitý gól na 2:0. Jenže už za tři dny na Slovácku, kde byl znovu v zahajovací sestavě, jeho křehká schránka zase jednou povolila. S nataženým svalem pauzíroval nakonec téměř dva měsíce.

Přišel o velké bitvy se španělskou Sevillou i řadu ligových zápasů, ve kterých se Sigma trápila a pomoc zkušeného a sebevědomého křidélka by se jí náramně hodila.

„Doufal jsem, že budu připravený do hry dřív. Bohužel se něco stalo a řešili jsme to špatně. Ale nechtěl bych to rozebírat,“ omlouval se po utkání se Zlínem.

„Teď už je to stoprocentní,“ ujistil fotbalista, který si v dresu Plzně zahrál v Lize mistrů a s reprezentací byl ve čtvrtfinále mistrovství Evropy.

Spravedlivá remíza

V utkání samotném se hodně snažil, spoustu těžkých situací bral na sebe, ale jistá nerozehranost na něm byla znát. Byť třeba proti Spartě před reprezentační přestávkou, kdy naskočil na poslední čtvrthodinku, ukázal, jak velký potenciál se v něm stále skrývá.

Remízu 1:1 bral jako spravedlivou.

„Chtěli jsme všechny tři body. Ale vstup do druhého poločasu nám nevyšel. Chtěli jsme sbírat odražené míče, když to Zlín bude nakopávat. Byla tam ale 15 minut fáze, kdy jsme byli úplně mrtví,“ věděl dobře Pilař.

Hosté se dostali do vedení a Sigma byla ráda, že dosáhla aspoň na vyrovnání.

„Pak jsme se sebrali a hráli to, co jsme chtěli. Když jsme vyrovnali, tak už to bylo nahoru dolů,“ dodal.

„Chyběl nám větší klid, potřebovali jsme být ještě přesnější, abychom přidali další branku,“ hledal příčiny další domácí ztráty.

„Trochu nešťastně se to tam taky několikrát odráželo. Ale neříkám, že to bylo jen o štěstí. Finální fáze od nás nebyla dobrá, kdyby ano, tak jsme dali víc než jeden gól,“ podotkl.

To, že se Sigmě nepovedlo plně navázat na vítězství nad Spartou, jej hodně mrzelo.

„Dbali jsme na to, abychom v hlavě nic nepodcenili a namotivovali se stejně. Byl to ale úplně jiný zápas. Sparta hraje víc fotbal. Zlín si hodně pomáhal dlouhými míči na dva hrotové útočníky a pak hrál centry do vápna. Jsou to hodně rozdílní soupeři,“ vysvětloval Pilař, proč Hanáci tentokrát nepředvedli tak kvalitní výkon.

OČIMA TRENÉRA VÁCLAVA JÍLKA: „Byla to nutnost, že musel Venca hrát celý zápas. Kdyby nám nevypadli oba stopeři, tak by asi dostal prostor i Kuba Yunis. Ale tím výpadkem se nám možnosti hodně omezily. Po kondiční stránce zvládl devadesát minut velmi dobře. Ohledně samotné hry jsou jeho potenciál a naše očekávání určitě vyšší. Pokud mu však vydrží zdraví, tak bude ještě lepší.“

289 - tolik minut zatím zvládl odehrát Václav Pilař za Sigmu (z 1530 možných)