„Shodou okolností mi před chvílí volal můj bývalý spoluhráč ze Sochaux Damien Perquis, že má pro mě lístky na polské zápasy. Uvidím tak náš zápas s Poláky. Jinak budu ty první zápasy sledovat buď doma, nebo někde s kamarády," svěřil se osmadvacetiletý odchovanec frýdecko-místecké kopané.

V pátek startuje tolik očekávaný evropský šampionát. Co od něj očekáváte?

Přiznám se, že jsem na něj strašně zvědavý. Letos jej budu sledovat z pohledu fanouška. Věřím, že se našim bude dařit a dojdou na Euru co nejdál.

Dokážete odhadnout sílu našeho týmu?

Podle mě mají skvělou partu. To poslední utkání s Maďarskem nám výsledkově sice nevyšlo, ale herně to až tak špatné nebylo. Hodně klukům chyběl Rosa (Rosický, pozn. red.). I z té pozice, že nám málo lidí věří, tak můžeme překvapit. A já věřím, že to tak bude.

Sám jste byl účastníkem posledního Eura, které se hrálo ve Švýcarsku a Rakousku. Byla ta nervozita hráčů před blížícím se začátkem stále větší a větší?

Ono, když jsem tam byl já, tak tam bylo kolem mě ještě spousta zkušených hráčů. Neřekl bych, že by se nervozita zvyšovala. Samozřejmě, že tam určitá byla, ale spíš to bylo takovéto nadšení, z toho, ať to už vypukne. Všichni hráči se uričtě na ten začátek těší, nervozita úvodním hvizdem ale opadne.

Většina fanoušků označuje naší skupinu za velice hratelnou. Ona je ale také velice zrádná…

Přesně tak, na to mám úplně stejný názor. Můžeme si říkat, že papírově je naše skupina nejlehčí, ale tohle si říkají i naši soupeři. Na tohle si musíme dát velký pozor. Poláci hrají před vlastními fanoušky, doma budou hodně silní a nepříjemní. My s nimi navíc budeme hrát až poslední zápas. Kolikrát je lepší mít ve skupině například Němce a podobně. To očekávání od fanoušků by nebylo až tak velké.

Kdo patří mezi váš okruh největších favoritů na zisk evropského titulu?

Asi se shodneme, že to jsou Španělé. Pro mě bylo velkým překvapením, kdyby zrovna oni nepostoupili ze základní skupiny. Ale komu já fandím? Kromě našich to přeji i Angličanům. Ti na velký úspěch čekají už dost dlouho. Pro mě je to černý kůň turnaje.

Jak jde rekonvalescence?

Jo, děkuji za optání. Jsem dva a půl měsíce po operaci, chodím na rehabilitace. Je to celkem náročné, ale vím, pro to všechno dělám. Věřím, že to koleno bude dobré, zatím mi ani jednou ještě neoteklo. I proto bych byl rád, kdybych se na podzim mohl na hřiště zase vrátit.

Fotbalové první krůčky jste měl ve Frýdku-Místku. Sledujete pozorně boj zdejších třetiligových mužů o postup do druhé nejvyšší fotbalové soutěže?

Samozřejmě sleduji. Zrovna nedávno jsem byl ve Frýdku a potkal jsem se s trenérem Schäferem. Bavili jsme se o momentální situaci a shodli jsme se, že by bylo dobré, kdyby to klukům vyšlo už letos. Zdejší město fotbal ve Frýdku podporuje, a to je jenom dobře. I podmínky se zde zlepšují, snad to klukům vyjde.