V Gambrinus lize se na hřišti ocitl celkem pětkrát a zaznamenal i jednu přesnou trefu. „Bylo to proti Slavii Praha. Bohužel jsme tehdy prohráli 2:5,“ zavzpomínal Aleš Broulík.

Dnes už je všechno jinak. O minulém létě přišla nabídka z Lískovce, aby se stal členem týmu „Galacticos“, jestliže pro přirovnání půjdeme do španělské Primera División. Konkrétně k Realu Madrid.

Lískovec je totiž v krajském přeboru skutečným fenoménem. Před začátkem tohoto ročníku posílil o zkušené hráče typu Zdeňka Holého, Martina Šrámka nebo právě Aleše Broulíka. Kýžené ovoce na sebe nenechalo dlouho čekat. Mužstvo je momentálně nedostižně první a válcuje každého, kdo se mu postaví do cesty. Vždyť za dvě remízy z celkových patnácti odehraných zápasů ztratilo pouhopouhé čtyři body.

Broulíkova přítomnost ve vedoucím klubu krajského přeboru nemohla uniknout bystrému zraku naší redakce, která s tímto útočníkem pořídila exkluzivní rozhovor.

Jak jen nazvat podzimní část krajského přeboru v podání Lískovce? Celkově vzato, výkon jako z jiné planety. Resumé proto asi může být jedině kladné.

Určitě jsme spokojeni. Myslím si, že dopadla až nad očekávání dobře. Pomohli nám i výsledky ostatních mužstev. Jedenáctibodový náskok na druhého je skutečně ohromný. Něco podobného ani nepamatuji.

Dalo by se proto říci, že Lískovec obchází fotbalová euforie?

Lidi se samozřejmě o úspěchy týmu zajímají. A nechodí se na nás dívat jen místní starousedlíci, nýbrž i široké okolí. Lískovec se nachází nedaleko Frýdku-Místku a nouze zde není o mnohá derby. Největší je dle mého s Frýdlantem nad Ostravicí. Jinak i s Vratimovem, jenže tomu se letos vůbec nedaří.

Pod úspěchem je s největší pravděpodobností podepsáno kvalitní předsezonní posílení kádru. Vždyť přišli borci jako Zdeněk Holý nebo Martin Šrámek. Mimo jiné mezi nové opory týmu můžeme samozřejmě řadit i vás.

Tyhle dva bychom mohli označit za základní dva kameny naší sestavy. Je tady však třeba i Lukáš Myšinský. Všechno to jsou borci, kteří mají něco za sebou.

Ještě v minulé sezoně jste oblékal dres konkurenčních Petřkovic. Proč padla volba právě na Lískovec?

Hlavním důvodem mého příchodu byla osoba Martina Šrámka. Ten se před touto sezonou ujal v Lískovci pozice hrající trenéra. Předtím jsme spolu působili v Dolním Benešově a vzhledem k ambicím a vizáži nově se budujícího týmu, jsem se rozhodl zamířit právě sem.

Jste spokojen se svou podzimní statistikou? Jakožto útočník jste nasbíral deset branek. Váš parťák Lukáš Myšinský jich má na kontě ještě o devět více. Údernější útočné duo byste na poli krajského přeboru hledali marně.

Gólů vždycky mohlo být více. Ovšem s ohledem na to, jak se podzim vyvíjel, nemůžu být nespokojen. Deset branek však není špatných. Nebylo to ale jen o mně. V útočné fázi nám vše klapalo, a když se třeba někdo netrefil, druhý ho byl schopný zastoupit.

Chápu tedy dobře, že Lískovec má z čeho brát?

Máme široký kádr. Pokud nám kupříkladu vypadli vlivem zranění ze sestavy dva nebo tři hráči, byli jsme schopni jejich místa nahradit jinými. Celkově si myslím, že se na naší soupisce nachází čtrnáct či patnáct velice kvalitních fotbalistů.

Na každý pád skóre 55:10 můžeme řadit někam do říše snů. Vidíte podstatu v tom, že ofenzíva s defenzívou je perfektně sladěna?

Asi to tím skutečně bude. Co se týče útoku. S příchodem Zdeňka Holého, Lukáše Myšinského ale i mě se ofenzivní síla zvýšila. Bylo by smutné, kdyby mužstvo s takovým potenciálem nastřílelo během podzimní části třeba pouze pětadvacet gólů. Celkově mám za to, že pětapadesát branek odpovídá naší kvalitě a měla to být pro nás povinnost. Snad budeme v podobném duchu pokračovat.

A obrana?

V defenzívě jsme v přípravě měli trošku problém. Nebylo to zkrátka ono. Naštěstí jsme se do toho dostali a v devíti soutěžních zápasech po sobě uhájili čisté konto. Spousta hráčů nebyla líná bránit, takže dost možná i proto z toho je jen, podle mě neuvěřitelných, deset inkasovaných gólů. A musíme vzít v potaz i to, že hned sedm branek jsme obdrželi ve dvou utkáních. Čtyři nám nastřílel Krnov a tři Petrovice.

Definitivní podoba lískoveckého mužstva vznikla až těsně před začátkem podzimu. Byla šita horkou jehlou. V takových případech nemusí vždy vzniknout soudržný kolektiv, v němž všichni táhnou za jeden provaz. Tohle však asi nebude váš příklad, že?

Ano. Přesně tak. Sešli se zde kluci, kteří jsou si povahově velmi blízko. Dobrá parta v Lískovci dělá padesát procent každého výsledku, navzdory tomu, že se během léta obměnila více než polovina kádru.

Na čele krajského přeboru si hovíte velmi suverénně. V pořadí druhá Čeladná ztrácí již jedenáct bodů. Berete postup jako vyřízenou věc?

Samozřejmě neradi bychom něco zakřikli, ale bylo by alibistické říkat, že s takovým náskokem na něj nepomýšlíme.

Jaké vlastně podle vás bude jaro? Rozhodně nepůjde o nic jednoduchého. Ostatní týmy už ví, co jim od Lískovce hrozí a navíc v závěru podzimní části mužstvo nepůsobilo tak dominantním dojmem jako na začátku.

Jaro bude těžší než podzim. Soupeři už znají naši sílu a nebudou praktikovat otevřený fotbal. Teď se spíš pokusí důkladněji zaměřit na obranu. Navíc si o Lískovci řeknou mezi sebou. Musíme si na ně dát pozor, protože do těchto zápasů půjdou naši soupeři vyhecovanější. Stejně si myslím, že i přes nějaký ten nezdar, máme hodně velký náskok.

Pokud budeme hodně předbíhat. Kam až by mohl Lískovec dojít v divizi?

Jsem optimista. Jakubčovice a Poruba v minulých letech také postoupily z krajského přeboru. Hlavně prvně zmínění byli v podobné situaci, jako jsme teď my. No, a v současnosti se pohybují v popředí divize. Přechod by pro nás nemusel být až tolik těžký a mohli bychom se pohybovat v horní polovině této soutěže.

Nyní se dostaňme konkrétně k vám. Ve třiceti letech toho máte hodně za sebou. Musíme na vás prásknout, že jste dokonce okusil břehy i naší nejvyšší fotbalové soutěže. Můžete popsat, jak a kde k tomu došlo?

Stalo se tak ve Slezském FC Opava. Nastřádal jsem pět startů a vsítil jeden gól, který se mi podařilo zaznamenat v zápase na Slavii Praha. Bohužel tenkrát jsme prohráli 2:5. Do Opavy jsem se dostal asi na tři měsíce, na posledních sedm kol jara, díky dobrým výkonům v juniorce Baníku Ostrava. Bylo to pod trenérem Miroslavem Mentelem a už po podzimní části ligy ztratil Slezský FC reálnou šanci na záchranu. Celkově jsem pětkrát zasáhl do hry a hned čtyřikrát se mi povedlo proniknout do základní sestavy. Mé hostování po sestupu již nebylo prodlouženo. Přesto na Opavu vzpomínám rád.

Vyzkoušel jste si ale i další angažmá, že?

Je to tak. Prošel jsem Kunovicemi, Dolním Benešovem, Čáslaví a Petřkovicemi. Nyní tedy hraji za Lískovec.

Nejdéle času jste ovšem strávil v Dolním Benešově.

Působil jsem tam v době, kdy ještě hrál třetí ligu. S výjimkou půlročního hostování v Čáslavi jsem byl v Benešově šest let.

Půlrok v Čáslavi byl zásadní nejen proto, že poté odstartoval rozmach tohoto středočeského klubu, ale přišlo i rozhodnutí, které mělo změnit vaši fotbalovou kariéru. Je to tak?

S uchycením jsem zde neměl problémy. Stal jsem se nejlepším střelcem mužstva a Čáslavi se podařilo postoupit z divize do třetí ligy. Od té doby se dá datovat její vzestup. Tehdy jsem se však musel ohlížet i na svou budoucnost. Na severní Moravě jsem měl práci, našel si přítelkyni a fotbal šel trochu stranou.

Proč jste zvolil takové řešení? Nebojíte se toho, že si jednou budete vyčítat promarněnou šanci?

Nemyslím si, že jsem něco promarnil. Naopak povedlo se mi nakouknout do vyšších soutěží. Prioritou pro mě vždycky byla škola. Profesně jsem se nikdy nechtěl k fotbalu upínat. A nemrzí mě to, když teď vidím, že plno klubů krachuje a s penězi jsou problémy. I proto svého rozhodnutí nelituji. Momentálně působím na pozici prodejního manažera v MSA Dolní Benešov.

Přestože nejste původem ze severní Moravy, vaše kariéra je skoro bezvýhradně spojená s místními kluby. Jak je to jen možné?

Pocházím z východních Čech. V dorostu jsem hrál za Chrudim. Následoval odchod na olomoucké gymnázium, kde jsem odmaturoval. No, a pak začala má studia na Vysoké škole báňské v Ostravě. Asi od osmnácti do jednadvaceti jsem byl v Baníku a doteď jsem jeho hráčem.

Aleš Broulík, to je především jméno neodmyslitelně spjaté s útokem. Bylo tomu tak vždycky?

Dá se říci, že od mého přestupu k mužům hraji výhradně na postu útočníka.

Na závěr se v krátkosti vraťme zpět k Lískovci. Jarní část se kvapem blíží. Co zimní příprava?

V zimní přípravě máme nadstandardní podmínky. Absolvovali jsme i krátké soustředění. Doufám, že na druhou polovinu letošní sezony krajského přeboru jsme dobře připraveni, budeme vítězit a činit radost nejen naším fanouškům ale i sami sobě.

PETR DUŠEK