„Pocházím z Ostravy, přišlo spoustu známých a my předvedeme takový hnus,“ štvalo bezprostředně po skončení duelu, který Valcíři vysoko prohráli (0:5), zkušeného gólmana.

Pro brankáře musí být hodně frustrující dostat od soupeře pět branek?

Vítkovice nám jasně ukázaly, jak se má hrát o záchranu. První gól dali ze standardky, pak jsme jim ale další čtyři doslova darovali. O to více mě mrzí, že se tak stalo tady doma. Jsem z Ostravy, na utkání přišlo hodně známých a my dostaneme po naprosto katastrofálním výkonu pět branek. Na to nejde říct nic jiného, než že jsme hrozní. Je to hnus a bída.

V čem vidíte největší problém týmu? Trenér mluvil i o špatné fyzické připravenosti?

My prostě neumíme hrát fotbal. Musíme si sednout (Valcíři údajně měli zkraje týdne absolvovat minisoustředění v horách) a vše vyříkat. Polovina z nás takhle skončí v zimě na pracáku. Klidně to tam takto napište. My zkrátka neumíme hrát fotbal. 

Já bych to ale tak neřekl, přeci jen máte v týmu hodně zkušených hráčů…

Jenže každý zápas nás nemůžou táhnout jen čtyři hráči. To prostě nejde… Vždyť se podívejte, jak hrajeme. Dali jsme jen sedm gólů. A na co my pořád čekáme?

Pro vás musí být porážka o to potupnější, jelikož ve Vítkovicích trénujete mládežnické brankáře…

Mám ve Vítkovicích spoustu kamarádů. Nezbývá mi nic jiného, než přijít na trénink a normálně trénovat. Já se s jejich áčkem ani do kontaktu moc nedostávám, takže žádné narážky ani nečekám. Musím jim ale každopádně pogratulovat, protože si vítězství zasloužili.

Situace sice není pro vás v tabulce příznivá, přesto ale do konce podzimu zbývají tři zápasy. To je pořád ještě devět bodů ve hře…

No jo, ale když budeme hrát tak, jak ve Vítkovicích, tak nevyhrajeme ani jeden. My ani nezremizujeme. Všechno nám trvá hodinu, s tímhle nemáme vůbec šanci.