Coby místostarosta Ostravy-Jihu jste měl ve své gesci strategický rozvoj, oblast sociální péče a sociálně právní ochrany dětí. Proč jste si na městě vybral sport a dopravu?
Jsou to resorty, pro které jsme měli velké ambice. Protože jsme ve volbách neuspěli na primátorský post, jak jsme zamýšleli, řešili jsme při povolebním vyjednávání resorty, které jsou z našeho pohledu silové a důležité pro maximální možné naplnění našeho programu, což tyto resorty splňují.
Mezi sportovními kluby a uskupeními ve městě panovaly určité výhrady vůči řízení resortu Piráty, naopak chvála na ně se snášela za oblast vzdělávání. Zeptám se proto přímo – nepřišel impuls přímo od primátora a nebyl to důvod k rozdělení po celá léta společného odboru sportu a vzdělávání?
Takto to určitě nebylo. Nechci hodnotit práci mé předchůdkyně paní Hoffmannové, která agendu sportu vykonávala. Historicky tento resort měli mí předchůdci z ODS, pan Štěpánek a Cigánek, máme nějakou představu o tom, jak chceme rozvíjet sportovní infrastrukturu ve městě, a myslím, že jsme schopni nabídnout řadu možností. V uplynulých čtyřech letech se některé věci povedly, ale jiné měly být mnohem dál.
Plánujete tedy v rozdělané práci v oblasti sportu nejen pokračovat, ale i něco zásadního změnit?
Určitě. Činnost bych rozdělil do tří hlavních bodů. První je klasická podpora sportu pomocí dotací, tady myslím, že to relativně funguje, jinými slovy – nemyslím si, že budu v brzké době dělat převratné zásahy, co se týče průběžného provozního financování klubů ze strany města. Jisté rezervy vidím v rozvoji sportovní infrastruktury. Když se podíváte, co se v Ostravě postavilo v posledních osmi letech, tak v první polovině tohoto období to byla řada velkých staveb, v posledním čtyřletém období jich už bylo podstatně méně a spíše se investice zaměřily na drobná sportoviště, žádné velké projekty se nekonaly.
O jednom takovém se nyní hovoří. Mezi klíčové investice nejbližších let má patřit velká modernizace Ostravar Arény za možná až dvě miliardy korun. Počítáte s ní i nadále?
Řekněme si to otevřeně. Ta hala, kterou máme v Ostravě všichni rádi, protože se nám líbí, jak vypadá designově zvenčí, je postavena v roce 1986. Za chvíli budeme mít čtyřicetileté výročí, což je dost. Když pominu, že je to jedna z největších hal v Česku, v dnešní době je ekonomicky a provozně velmi náročná. Teď se navíc do účetnictví promítne několikanásobně více vinou nárůstu cen energií. Tím, jak je hala řešena stavebně, je prakticky nezateplitelná. Budeme tedy muset řešit, co s ní.
Jaký je tedy váš pohled?
Úplně si nemyslím, že by město mělo do haly dát takové peníze. Pokud tady existuje nějaké číslo ke dvěma miliardám, já jej zatím neviděl, tu cifru jsem slyšel, ale neměl jsem v ruce žádný projekt, který by říkal: jsou to dvě miliardy. Nicméně pokud by to tak skutečně bylo, je otázka, jestli by město nemělo řešit otázku výstavby nové haly. Ona má dnes dvojí využití – dominantně samozřejmě funguje během hokejové sezony, ale koná se tam i řada dalších kulturních a sportovních akcí, které nepotřebují led. A energeticky nejnáročnější je v hale samozřejmě udržovat ledovou plochu. To hokej velmi prodražuje, obzvlášť dnes. Je tedy otázka, pokud by se skutečně ukázala nutnost rekonstrukce řádově v miliardách, jestli nepostavit menší hokejovou halu a Ostravar Arénu neopravit střední nákladovou cestou, která by neznamenala to energetické zabezpečení ledu, a hala by mohla fungovat dál pro vše mimo hokeje. To ale jen spekuluju. Jsme na začátku, nicméně musíme to řešit.
Vy máte představu, na kolik by mohla vyjít nová menší hokejová hala? Aby to nebylo spolu se střední variantou rekonstrukce Ostravar Arény stejně, jako by město dalo za její plnohodnotnou modernizaci…
Poslední nová hala, která se v okolí postavila, je třinecká Werk Arena, která stála před zhruba deseti lety při tehdejších cenách kolem šesti až sedmi set milionů korun. Ceny určitě pokročily, ale nevěřím, že kdybychom dnes stavěli typově podobnou halu, stála by více než dvakrát či třikrát tolik. Přestože v Ostravě by mohla být ještě o něco větší hala, než je třinecká, klidně pro šest tisíc lidí.
Jedním z proklamovaných důvodů pro rekonstrukci Ostravar Arény je snaha udržet v Ostravě i nadále špičkové sportovní akce typu například hokejového mistrovství světa. Myslíte, že sportovní hala pro šest tisíc lidí, byť nová, je pro takové akce dostačující?
Neříkám, že budeme stavět novou hokejovou halu, říkám, že to je varianta, kterou budeme muset začít prověřovat, zda za to stojí, zda nevyjde ekonomicky lépe. Nicméně i kdybychom se rozhodli novou halu stavět, neznamená to, že stávající arénu zbouráme. Ta by zůstala ve stávajícím režimu, jen modernizovaná a bez ledu, a probíhala by v ní díky volnějšímu kalendáři celá řada dalších akcí. Navíc by nic nebránilo tomu, aby tam v případě potřeby mohla proběhnout krátkodobá akce na ledě – mistrovství v hokeji či krasobruslení. Jen by se led nemusel držet celou sezonu, což je pro halu to nejdražší. Pokud budeme postaveni před rozhodnutí, zda draze rekonstruovat tuto halu, nebo ji opravit středně a k ní postavit menší novou, jsem pro tuto druhou variantu.
Sám jste zmínil, že velké projekty vám tady v posledních letech chyběly, nová hala pro míčové sporty je tedy rovněž prioritní?
Hala pro míčové sporty je velká věc v určité fázi připravenosti a nyní se čeká, jestli bude či nebude vypsán případný dotační titul přes Národní sportovní agenturu. Zatím není. Hala bude stát stovky milionů, takže budeme ještě chvíli vyčkávat. Pokud se spolufinancování získat nepodaří, bude muset město výhledově rozhodnout, zda bude chtít v projektu pokračovat, či jej vyřešit jinak. Udělalo se toho už tolik, že by bylo škoda začínat od nuly. A jsou tu i další větší projekty, které město musí řešit.
Které to jsou?
Určitě se budeme muset podívat na RT Torax Arénu v Porubě, která už nevyhovuje dnešním parametrům, navíc i tam je chladící zařízení téměř v havarijním stavu. Zásah bude nutný. Ostrava-Jih se chystá rekonstruovat halu na Dubině, která už je dvacet let stará a nevyhovuje požadavkům dnešní doby, navíc jsou tam i technické problémy, které způsobuje špatné založení stavby. Určitě to bude za přispění městských peněz a věřím, že i státních.
To jsou tedy ty větší projekty, které podle vás neměly patřičnou prioritu?
Neřekl bych úplně, že neměly dostatečnou prioritu, spíše se z různých důvodů připravovaly pomaleji nebo se nedosáhlo na jejich financování. Snad s výjimkou té porubské haly, kde se toho skutečně moc neudálo.
Dosud nezaznělo čtenářsky, potažmo fanouškovsky velmi poptávané téma – možný nový fotbalový stadion pro Baník. Jak téma vidíte?
Samozřejmě vím, že Baník je v Ostravě velmi citlivé téma a že řada fanoušků si přeje vlastní stadion na Slezské Ostravě skoro víc než titul. Já to vidím opačně, za mě by Baník měl vyhrát titul a teprve na druhém místě mám stadion. Baník dnes hraje na moderním stadionu ve Vítkovicích, který splňuje vše, co splňovat má. Rozumím tomu, že skalní fanoušci mají jednak psychologický problém s tím, že Vítkovice holt nejsou na Slezské Ostravě, a jako další problém vidí atletický ovál kolem hřiště. Ten je ale podle mě řešitelný, dovedu si na něm představit nějaké mobilní tribuny blíže hrací ploše. Pokud se ale budeme bavit o novém stadionu na Slezské Ostravě, nejčastěji zaznívá otázka návratu na Bazaly.
Byl už jste v poměrně krátkém čase ohledně této otázky v kontaktu s klubem?
Od voleb jsem se ještě se zástupci Baníku nesetkal. Umím si představit leccos. Umím si představit, že pokud bude zajištěné financování, je to možné. Potom ale vyvstává zcela zásadní otázka, pokud by se Baník stěhoval zpět na Slezskou, co bude Ostrava dělat s městským stadionem ve Vítkovicích? Ten je de facto kromě fotbalu využitý minimálně, a to na Zlatou tretru a tu a tam na další akce. Využití městského stadionu bez Baníku by bylo velmi sporadické. Samozřejmě tam může hrát béčko, mohou tam hrát fotbalové Vítkovice či jiný klub z nižší soutěže, nicméně taková návštěvnost bude ve stovkách lidí. Ale…
Ale?
Když to vezmu z čistě technického pohledu, postavit jde všechno, vždy to je jen o vůli a o penězích. Byť konkrétně u Bazalů je také otázka, jestli by ten svah nový stadion unesl, hlasy se různí. Pokud bych ale přistoupil na to, že by tam šel postavit, že by se podařily sehnat peníze – přičemž není možné, aby tuto investici zajistilo město, protože na rozvoj sportovní infrastruktury tímto směrem nyní peníze v kase nejsou – nedovedu si představit, co bychom dělali se stadionem ve Vítkovicích. Je tu strašně moc neznámých. Osobně občas na Baník chodím a není to tak, že by bývalo vyprodáno. Snad kromě klíčových zápasů, ostatní průměr je řádově v tisících, což je sice nadprůměr ligy, ale není to jako dříve, kdy lidé bojovali, aby se na Bazaly vůbec procpali. Neříkám, že se Baník na Slezskou nikdy nevrátí, ale nyní to limitují tři základní věci: technické řešení, financování a rozumné využití pro městský stadion. Takže abych byl férový – stěhování úplně není na pořadu dne.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
