Frýdlant n. O. – Bohumín 3:1 (3:0)

Utkání s Bohumínem se kvůli deštivému počasí odehrálo na umělé trávě. Skóre zápasu otevřel v 17. minutě po rohovém kopu Korneta. Po půlhodině hry přidal duhou branku Žižka vydařenou střelou z otočky a stejný hráč ve 43. minutě stanovil výsledek poločasu křížnou střelou ke vzdálenější tyči. Domácí si do přestávky dokázali vytvořit ještě dvě slibné příležitosti, ale ty již neproměnili.

Po změně stran domácí nastoupili, vědomi si svého náskoku, vlažněji, a hra se vyrovnala. Hostům se podařilo zkorigovat skóre v 55. minutě po rohovém kopu a přesné hlavičce Harwota. Stejný hráč mohl přidat kontaktní branku v 80. minutě, ale brankář Jež jeho střelu z pokutového kopu zlikvidoval.

Frýdlant: Jež – Jakub Březina, Pavlica, Křiva, Korneta – Oborný, Šigut, Žáček, Ursini – M. Němec, Žižka (83. Mucha). Trenér: Josef Sláma.

Žižka: „Náš tým má velký potenciál“

Kapitán fotbalistů Frýdlantu nad Ostravicí, Jan Žižka, patří se třinácti vstřelenými góly k nejlepším střelcům svého týmu.

Kapitán frýdlantského BFK Jan Žižka (28) je zkušeným fotbalovým harcovníkem. Z domácích klubů prošel Frýdkem-Místkem, Baníkem Ostrava, Kroměříží, Čáslaví a před příchodem do Frýdlantu působil ještě v Janovicích. Vyzkoušel si také zahraniční angažmá v rakouském Lilienfeldu a pochlubit se může i stříbrnou medailí z ME 19 z Finska. Jeho levačka stále nahání soupeřům strach a svými góly táhne Frýdlant v tabulce krajského přeboru nahoru.

Honzo, prošel jste řadou klubů a dokonce jste oblékal dres české reprezentace. Na který moment ve své dosavadní kariéře vzpomínáte nejraději?
Tak určitě si nejvíce cením stříbrné medaile z evropského šampionátu devatenáctek z finských Helsinek. Byla tam skvělá parta a dodnes vzpomínám na finále, protože ke zlatu nám moc nechybělo. Ale těch krásných fotbalových momentů jsem zažil hodně i mimo repre. Určitě bych zmínil postup s Čáslaví do třetí ligy, působení v juniorce Baníku Ostrava, kde jsme skončili druzí za Drnovicemi a mohli postoupit do druhé ligy a nesmím zapomenout ani na půlrok, který jsem strávil ve Frýdlantu, když jsme postupovali z I. A třídy do krajského přeboru.

Vraťme se ještě k reprezentaci. S kým jste se tam potkal?
Tak fanoušci si především vybaví asi jména jako Pavel Besta, Martin Lejsal, Jan Laštůvka, Tomáš Jůn, Václav Svěrkoš a určitě bych mohl jmenovat i další. Ale jak říkám, především jsme byli dobrá parta a jsem rád, že jsem mohl být osobně u zisku stříbrných medailí.

Zmínil jste hráče jako Svěrkoš nebo Jůn, kteří to dotáhli i do seniorské reprezentace, Laštůvka si zahrál Ligu mistrů, Lejsal chytal v italské Sérii A. Vaše kroky však z Baníku směřovaly pouze do divizní Čáslavi. Čím to?
Vzpomínám si, že jsem tenkrát s Miroslavem Matušovičem bojoval o místo v A týmu Baníku Ostrava. Trenér dal přednost Mírovi s tím, že ať jsem trpělivý, že jsem mladý a můj čas přijde. Nabídli mi, ať jdu zatím na hostování do Čáslavi, která bojovala o postup do třetí ligy. Nabídku jsem přijal, postup skutečně pomohl vybojovat, ale jak už se jednou z Baníku vydáš na hostování do jiných klubů, prakticky si tím zavřeš zpáteční cestu do A mužstva.

Z Čáslavi jste šel na hostování do druholigové Kroměříže, poté jste se objevil ve Frýdlantě a pomohl vybojovat postup do krajského přeboru. Přes rakouský Lilienfeld a nedaleké Janovice jste se ocitnul zpátky doma. Co stálo za vaším rozhodnutím vrátit se?
Tak vlastně za mým návratem zpět stojí sázka se současným místopředsedou 1. BFK Davidem Marečkem. Tehdy jsme se vsadili, že pokud já se vrátím zpátky do Frýdlantu, musí se vrátit i on. To jsme také oba splnili. I když s Janovicemi jsme třikrát za sebou postoupili a byla tam fajn parta, ale já už se chtěl vrátit zpět. Tady jsem přece doma a tady chci také zakončit svou fotbalovou kariéru.

Doufám, že se na to zakončení kariéry ještě nechystáte? Vaše góly táhnou Frýdlant v tabulce nahoru.
Tak snad ještě nepatřím do starého železa (smích). To, že mi to tam padá, je jenom dobře, ale je to také hrou celého týmu. Když jsem se vrátil do Frýdlantu, hodně mi pomohlo, jak mě přijali kluci v kabině. I já si troufnu říct, že jsem se zklidnil a snad svými zkušenostmi budu týmu ještě platný.

Co se stalo s frýdlantským týmem, který se na podzim krčil kdesi dole v tabulce a na jaře získává skalp jednoho soupeře za druhým?
Jednoznačně to vidím v kvalitní zimní přípravě. Pod vedením trenéra Slámy jsme absolvovali tvrdou přípravu a navíc díky umělé trávě jsme mohli trénovat na kvalitním povrchu. Navíc hráči, kteří přišli na podzim se v průběhu zimní přípravy sehráli a nyní se ukazuje, že tento tým má velký potenciál.

Slušela by Frýdlantu divize?
Tak samozřejmě to není otázka jenom pro mě, ale i pro vedení klubu. Hráčský kádr na to podle mě je. Navíc věkový průměr týmu je někde kolem 22 let, což je až neuvěřitelné a tento tým, pokud zůstane pohromadě, má opravdu slušnou perspektivu. Ale dnes je bohužel vše o penězích. Vím, že vedení klubu řeší problémy s provozem stadionu, na který od města prakticky nedostává finance. Je to přitom škoda, protože fotbal ve Frýdlantu má návštěvnost, která daleko převyšuje krajský přebor a je smutné sledovat, že takové Jakartovice, které mají 800 obyvatel a na fotbal tam chodí 70 diváků, dostanou od obce na činnost dvakrát více, než dostaneme od města my. Ale jak říkám, věřím, že vše dopadne dobře a fotbal ve Frýdlantu bude fungovat i nadále.

Co bys tedy na závěr rozhovoru vzkázal fanouškům Frýdlantu?
Určitě aby na fotbal chodili v tak hojném počtu, jako doposud. Opravdu se nám hraje dobře před zaplněnými ochozy a když se fandí, je to prostě radost hrát. Můžu říct za celý tým, že si toho skutečně moc vážíme. (dm)

Ad foto k rozhovoru:Frýdlantský útočník Jan Žižka (ve žlutém) patří k nejlepším střelcům svého týmu. Autor: Zdeněk Šrubař