Pro aktivního fotbalistu je nejhorší, když jej v rozjeté kariéře zastaví zranění. Když ale mladého fotbalistu přibrzdí zákeřná nemoc, může to s návratem na zelený pažit vypadat různě. Je to zhruba půl roku, kdy lékaři frýdecko-místecké nemocnice oznámili Lukáši Myšinskému zprávu – Jsi nemocný, na fotbal zapomeň. V rozhovoru s Lukášem Myšinským jsme se vrátili o pár měsíců nazpátek.

Lukáši, co vám vlastně tehdy lékaři řekli? Jak to říct…je to v podstatě onemocnění uzlin a krve. Něco jako podružná nemoc leukemie. Ta zpráva vás zastihla v době, kdy se vám i mužstvu dařilo. Na co jste v té chvíli pomyslel?

To ani nevím. Asi jsem si řekl, jak je to vlastně všechno možné. Ani mi v té chvíli nedocházelo, co semnouje a comě vlastně všechno čeká.

Dlouhou dobu jste musel pobývat v nemocnici. Jak se vám poté změnil život?

Hodně. Člověk tam měl dost času nad vším přemýšlet. Byl jsem tam dva a půl měsíce v kuse. Ležel jsem na jednotce intenzivní péče a byl připojen na nějaké šňůry. Pro člověka, který od rána do večera něco dělal, to bylo hodně nepříjemné. Pořád se mi honilo hlavou, jak jsem k této nemoci vůbec přišel.

Měl jste podporu spoluhráčů v zádech? Jak jste to vše vnímal?

Určitě. Každou chvíli za mnou kluci jezdili nebo mi psali sms zprávy. Hlavně mě držela nad vodoumárodina. Nebyl zkrátka den, kdy jsem tam někoho neměl. Byl jsem za to moc rád, jelikož mi tam ty dny alespoň rychleji utíkaly. Někdy mi připadalo, že denmásnad čtyřicetosm hodin.

Z nejhoršího jste venku. Co bude nyní následovat? Jaké máte plány?

Teď mám mít ještě určitě tři měsíce klid. Na vyšetření v Olomouci testy dopadly dobře. Počítám s tím, že pokud mi to doktoři dovolí, po Novém roce začnu pomalu nabírat fyzičku.

Co teď vlastně děláte?

Teď jsem na nemocenské a mámtím pádem více času věnovat se přítelkyni a dětem, se kterými jsem se dlouho neviděl, jelikož do nemocnice neměly vůbec přístup. Navícmě oslovil klub, takže mu teď pomáhám s trénováním přípravky ročníku 2001. Je to pro mě takové zpestření a zábava.

Jste teď jistě pozorným divákem. Jak hodnotíte momentální výsledky svých spoluhráčů a co říkáte na pohárovou cestu valcířů, která bohužel již skončila ve 4. kole?

Chodím se dívat na každý zápas. Kluci hrají skvěle, což dokazuje postup mezi nejlepších šestnáct mužstev v poháru a druhá příčka v MSFL. Hlavně pohárové střetnutí s Jabloncem mělo úžasnou atmosféru. Tammi nohy doslova cukaly. Myslím si, že je škoda, že kluci vypadli. Druhý poločas byl skvělý a kluci na Jablonec určitě měli. Alespoň k těm penaltám to mělo dojít.

Jste připravený vrátit se na hřiště? Nemáte strach, že návrat do bývalé formy bude těžký?

Určitě, nějaké obavy mám. Bude však na to dost času. Věřím, že od trenéra dostanu dostatek prostoru postupně se k fotbalu vrátit.

Se spoluhráči jste určitě v kontaktu. Jak vnímají momentální stav, kdy prozatím bojují o přední umístění ve třetí lize?

Atmosféra v mužstvu či v kabině je skvělá. Mrzí je určitě ztracené body v domácím prostředí a bylo jich hodně. Natohle jsme předtím nebyli zvyklí. Doufám, že klukům forma vydrží. Béčko Olomouce mámena podzim ještě doma, takže snad se kluci vytáhnou a přezimují na první příčce. Pak samozřejmě bude záležet i na vedení klubu, co bude dál.