Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Trefy, jimiž jste podtrhl velmi dobrý výkon Třince ve druhém poločase, jste ani moc neoslavoval. Mrzí vás, že vaše branky nepřišly v zápasech, kdy je Třinec potřeboval?

Bylo by to o mnoho veselejší. Teď už s tím bohužel nic nenaděláme. Ale jsme rádi aspoň za to, že jsme doma s druhou ligou rozloučili vítězstvím. I když diváků na tribuně bylo pomálu. Přišli aspoň někteří a skončilo to tak, jak to asi skončit mělo.

Přestože vstupné bylo dobrovolné, na tribuně se objevilo pouhých 220 diváků.

Je to málo, ale podle těch výkonů, které jsme podávali, se opravdu není čemu divit. Moc nás mrzí, že jsme z druhé ligy vypadli, ale prostě takový je fotbal. Jednou se daří, podruhé se nedaří, jednou jste nahoře, podruhé dole.

Vaše slova bohužel Třinci sedí. Jde dolů, do MSFL.

Je třeba udělat dobrou partu, stmelit kolektiv a pokusit se o okamžitý návrat do druhé ligy. Jsme zklamaní, ale už se nemůžeme dívat na to, co bylo, ale je třeba se koukat dopředu, na to, co teprve přijde.

O tu jste definitivně přišli prohou v Jihlavě. Nepřijde vám, že jste si sestupový ortel podepsali už předtím?

Asi ano. V Jihlavě se hrálo těžce. Nerad bych se vymlouval na rozhodčí, ale kompetentní lidé si to asi pohlídali. Tak to asi mělo být, domácí oslavovali postup do ligy, my jsme se s ní prakticky loučili. Máte pravdu, pokazili jsme si to, s prominutím, už v těch dřívějších utkáních.

Odehráli jste je tak špatně, jako byste to ani nebyli vy. To jste byli pod tak obrovskou psychickou dekou?

Určitě. Spadla na nás všechny. Možná nebyla až tak velká, ale když prohrajete rozhodující zápasy, kterými duely s Vlašimí a béčkem Sparty rozhodně byly, pak se o záchranu hraje těžko.

Řada hráčů se po sestupu nechala slyšet, že by ráda pomohla Třinci zpátky do druhé ligy. Patříte mezi ně i vy?

Kdyby to záleželo na mne, pak řeknu ano. Jenomže to není otázka pro mě, ale na kompetentní osoby, čili trenéra a sportovního manažéra. Ať oni rozhodnou, co se mnou bude. Já jsem připraven jejich rozhodnutí akceptovat. Buď zůstanu, nebo ne, holt takový už je fotbalový život.

ROMAN BASELIDES