Kliknutím zvětšíte
Tamní fotbalisté hrají na vůbec nejmenším hřišti v okrese o rozměrech 91x48 metrů. Stadion se nachází jen 5 km od trojmezí Česka, Slovenska a Polska. Klub, který byl založen v roce 1978 se natrvalo usadil v okresním přeboru, i když pády z přeboru do soutěže a naopak tady byly téměř pravidlem.
Místním obětavým funkcionářům společně s fanoušky se podařil už před utkáním s Palkovicemi husarský kousek, když jako jediní v okrese dokázali po velkých deštích a sněhových 
přeháňkách, připravit naprosto regulérní plochu. Ještě pár hodin před utkáním se hřiště válcovalo, a tak diváci mohli zhlédnout souboj dvou předních týmů nejvyšší okresní soutěže. Inu, když se chce, jde všechno, a tak spokojena téměř stovka fanoušků se usadila na dřevěnou tribunu, či na židličky z hospody, které lemovaly zase čáru za brankou.
Jedním z domácích fanoušků byl skalní příznivec Rudolf Brtus. „Málokdy vynechám zápas a jsem pyšný na svého synka Vaška, který v brance pochytal několik velkých šancí soupeře,“ svěřil se po utkání bukovecký fanda.
Vůbec největší hvězdou je tady v Bukovci 25letý kapitán Josef Krenželok. O tomto malém velkém muži nám více prozradil zdejší trenér Antonín Herman. „Josef je místní odchovanec, má určitě na vyšší soutěž. Už si ji taky vyzkoušel v Bystřici a v Jablunkově, ale pořád ho to táhne domů.“
Krásný zápas o čelo tabulky byl napínavý až do konce, ale místní klučinové již netrpělivě čekali na jeho konec, aby si mohli začutat s míčem, který museli během utkání držet v ruce. Tato magická koule je prostě stále přitahuje a spojuje. Fotbalový fanoušek Vladimír Šindler nevážil cestu až z dalekých Raškovic zbytečně. „Nedovedl jsem si představit, že o víkendu neuvidím žádný fotbal, a tak když jsem zjistil, že se v Bukovci hraje, tak jsem neváhal a cestou přibral kamarády ze Žukova. Viděl jsem pěkný fotbal, takže té daleké cesty vůbec nelituji.“
Po utkání se tentokrát nevysedávalo v místní hospůdce a v zastřešené obecní usedlosti, ale téměř všichni se vydali na horu Kempa, kde se nad místní sjezdovkou pálily čarodějnice. A protože byl v pondělí svátek, nikdo domů tentokráte nespěchal.
POHLED DO HISTORIE
Než se 8. prosince 1978 založil v Bukovci fotbalový tým, hrávali místní chlapi fotbal pouze formou turnajů se sousedními obcemi (Milíkov, Hrčava a Lomná). O založení klubu se v Bukovci zasloužila pětice mužů: Pavel Bojko, Milan Jalovičor, Jiří Byrtus, Miroslav Nieslanik a Antonín Sikora. Původní název oddílu se velmi podobá tomu nynějšímu, tedy TJ Beskyd Bukovec. Na místě, kde nyní stojí fotbalové hřiště, mělo původně vyrůst jen školní hřiště s menšími rozměry. V roce 1995 se původní škvárová plocha zatravnila. Největší úspěchy klubu se datují do 80. a 90. let, kdy se mužům podařilo postoupit v okresním poháru až do semifinále. Nejlepším hráčem klubu je Josef Chybidziura, který hrával za druholigovou Karvinou.
CENA VSTUPNÉHO - 1
Místní klučinové si hodně vážili důvěry předsedy klubu Romana Czepczora, který jim předal vstupenky a pokladnu, se kterou obcházeli ve druhém poločase všechna místečka na stadionu. Klasickou „dvacku“ tak vybrali od 60 chlapů, ženy i děti se samozřejmě nekasírovaly.
OBČERSTVENÍ - 1-
V místní hospůdce u hřiště se čepovalo pivo Radegast 12° za 28 Kč, desítka je tady k mání za 26 Kč, ale jen v létě, jak nám prozradila paní vedoucí Alena Sýkorová. Nejoblíbenějším alkoholem je zde rum a Kropka, hanácká výroba za 22 Kč. Třetí v pořadí je Koniferka za 30 Kč. Pozor ale, jsou to ceny velké štamprle, ty malé se tady totiž nenosí. Nealko, sladké a slané pochutiny jsou v dostatečném rozsahu a slovenský korbáčik za 5 Kč chutná skvěle. Klobásky od Rudolfa Lyska byly k mání za 40 Kč. Byly horalské a grilované, jen jedna malinká chybička byla, že po utkání bylo už vyprodáno, a ty zbylé se grilovaly jen pro domácí hráče.
ATMOSFÉRA UTKÁNÍ - 1-
Fanoušci v klubových žluto-modrých šálách na své kluky nedají dopustit. Sice se tady až tak nefandí, ale potleskem se nešetří, pískot tu téměř neuslyšíte. Po neproměněné 
penaltě domácím hráčem to jen místním stadionkem zahučelo. „Grome!“ To byl v Bukovci nejčastější pokřik místních fans a po vstřelené vyrovnávací brance se stávalo z hospodských židliček a na dřevěné tribuně propuklo nadšení. Ani kritika rozhodčích nebyla, nebyla totiž ani potřeba, rozhodčí to v Bukovci zvládli na výbornou.
MARTIN BLAHUTA
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
