sportovní detektiv

Nejinak tomu bylo i v dubnu letošního roku, kdy domácí tým hostil nedaleký Nýdek. A na utkání tehdy zavítal náš Sportovní detektiv.

Počasí na fotbal byl přímo ideální, něco kolem patnácti stupňů, mírně zataženo se pak ve druhém poločase změnilo ve slunečno. Domácí tým v prvním utkání na jaře překvapivě hladce zdolal Lučinu a tento další zápas měl být povinností získat tři body. Za Nýdek jsou vítanou posilou dva Rostislavové, hokejisté Ocelářů Třinec, Martynek a Marosz. I to bylo možná lákadlem pro diváky, kterých přišlo podle komentářů místních nadprůměrně, napočítali jsme v průběhu utkání přes 130 diváků, včetně dětí. Sportovní detektiv tentokráte zavítal do Smilovic.

Ač se domácím fandům zpočátku zdálo, že bude fotbalové měření mít jasný průběh, byli nakonec vyvedeni z omylu. On totiž fotbal se nehraje na šance a jen poločas, a o tom se mohli všichni přítomní přesvědčit. Spousta zahozených šancí a jen jediný gól v síti hostů, bylo málo. Nýdek postupně vystrkoval růžky, stačily pouhé tři minuty a výsledek se obrátil v jeho prospěch. A aby to vypadalo jako při hokeji, o změnu se zasloužily obě hokejové posily v kopačkách. Nejprve srovnal Marosz a o chvíli později jej napodobil Martynek. Kromě hostujících fandů se radostí culil mezi diváky i Martin Adamský, který se přišel na své hokejové kamarády podívat.

Z pozice pořadatele sledoval zápas dlouholetý fotbalový nezmar Libor Kubala. Tato smilovická legenda ještě ve svých sedmdesáti osmi letech zdatně prohání mnohem mladší chlapy nejen při fotbale, ale též při oblíbeném tenise. Rod Kubalů se výrazně promítá do fotbalového dění ve Smilovicích. Zmiňovaný senior hrál aktivně kopanou skoro do padesátky a rád připomíná: „V mých šlépějích pokračoval tady syn Tomáš už od žáčků, pak se dostal do Třince a dalších klubů. Nejdále to zatím dotáhl vnuk Filip. Taky začínal v žácích Smilovic, postupně šel přes Třinec, Baník a už v šestnácti si zkusil nejvyšší ligovou soutěž v dresu Slovácka, kde nyní působí.“ Spokojený děda s hrdostí dodal: „A debut to byl jaksepatří, zahrál si pár minut na Spartě!“

Kromě této typicky fotbalové rodiny je smilovický sport spojen nesmazatelně se jménem Rudolfa Procházky. Jeho osobní zápal při budování nového sportovního areálu, moderování všech sportovních utkání na smilovických sportovištích utichlo jeho skonem před dvěma roky. Dnes je mikrofon osiřelý.

CENA VSTUPNÉHO - 1
Sportovní detektiv tentokráte zavítal do Smilovic.Při příchodu k hřišti bylo už zpovzdáli vidět u stolku kromě usmívající se blondýnky cenu vstupného ve výši dvaceti korun. Děti a ženy platit nic nemusí. Poprosil jsem slečnu, aby mi v poločase sdělila počet prodaných lístků. Ochotně mi řekla, že se prodalo 95 vstupenek. S dětmi, dívkami a ženami se na fotbal nebo i někam jinam koukalo 135 párů očí.

OBČERSTVENÍ - 3
Mnozí příchozí byli notně zklamáni při pohledu na uzavřený stánek v bezprostřední blízkosti hřiště. Jedinou možností tak bylo zajít si něco koupit do restaurace SC Smilovice. Počasí přálo, a tak v rukou fanoušků převažovalo pivo nebo kofola, po nějaké chutné klobásce ani vidu. Objednávat si jídlo by byla ztráta, každý se po vystání fronty v restauraci zase rád vracel ven vstříc přírodě než uzavřené místnosti. Zavděk někteří vzali venkovní terasou, ale tam seděli spíše ti, kteří na fotbal nepřišli.

ATMOSFÉRA UTKÁNÍ - 3Sportovní detektiv tentokráte zavítal do Smilovic.
Nebýt reakcí diváků na některé výroky hlavního sudího, tak je tam nebylo ani slyšet, jen vidět. Žádné povzbuzování, jako by se hrál nějaký přátelský zápas, a ne mistrovské utkání o důležité body. Skoro dostatečné hodnocení vylepšuje na dobré sportovní gesto domácího hráče Ondřeje Svobody, který po souboji u postranní čáry přiznal tečovaný míč svým tělem, a tím přiznal výhodu vhazování pro hosty. Bylo to už v době, kdy domácí potřebovali vyrovnat, byli pod veliký tlak a blízko šestnáctky Nýdku. K informovanosti diváků by také přispělo lepší technické zázemí, aby divák věděl aspoň základní údaje k utkání. Mizerný mikrofon a ozvučení daleko od hřiště představuje veliký problém a slyšitelnost je mizerná.

Karel Moškoř