Zasloužilí pamětníci třinecké kopané by asi museli hodně dlouho listovat v klubové kronice, aby našli podobné průběžné umístění. A zásluhu na tom má muž, jehož třinecký minikotel příznivců na každém domácím zápase tituluje slovy: „A náš kapelník Jirka Neček!“

Je to tak. Kapelník Neček dirigoval na podzim orchestr, do jehož fotbalové klasiky se vloudilo jen málo falešných tónů.

„Je to asi tím, že kluci každý den dřou, aby byli ještě lepší. Já je vidím každý den, takže to mohu porovnávat. Ale pozor! Zimním umístěním se nesmíme nechat uspokojit. Je to velká šance pro nás všechny něco dokázat. V zimě dostanou kluci naloženo ještě víc. Ale oni to vědí a souhlasí,“ směje se Jiří Neček, jenž v minulosti vedl ostravský Baník, Opavu, slovenské Košice nebo polské Gliwice. To bylo s Radoslavem Látalem. Oba trenéři tenkrát obsadili s provinčním klubem senzační druhé místo v polské extraklase.

„Nynější třinecké angažmá mi v mnohém Gliwice připomíná,“ porovnává Neček. „Také jsme menší klub a parta si tady neuvěřitelně sedla, je to taková euforie, všechny jsme naším elánem a herním stylem překvapili. A nejen parta v kabině. Sedl si i ten trojúhelník, který musí být v každém klubu ideálně nastaven, tedy management, realizační tým a mužstvo. Tohle v Třinci funguje, a proto jsme tam, kde jsme,“ míní třinecký trenér.

Ale asi jen tím to nebude. Vždyť loni se Třinec ve II. lize zachraňoval. „Samozřejmě že je to také hráčskou kvalitou. Přišli hráči, kteří vhodně zapadli do týmu, Kateřiňák, Juřena, Vaněk a další. Každý má svou roli a místo. Ale je jasné, že když chceme být úspěšní i na jaře, musíme kádr znovu zkvalitnit. To je nikdy nekončící práce,“ uznává.

Tedy Třinec by měl na jaře hrát o postup. Trenér totiž během podzimu, i když jeho tým válel a držel se v popředí tabulky, neustále hovořil o záchraně. „No jo, ale já na kluky nechtěl zbytečně vyvíjet tlak,“ usmívá se uničovský rodák. „Ta meta, která je k udržení zapotřebí, tedy třicet, možná dvaatřicet bodů, tak ta je už prakticky splněna. Ono je to vždy tak, že po dosažení takového počtu bodů se kluci psychicky uvolní a v dalších zápasech si pak třeba více dovolí. To je ve druhé lize, která je hodně silová, důrazná a kondiční, velká výhoda,“ upozorňuje Neček.

Nemělo by se ani zapomínat na neortodoxní herní styl, který svým svěřencům ordinuje a který na podzim na soupeře hodně platil. Tedy s pěti obránci vzadu, kdy krajní beci podporují ofenzivu týmu a jsou na hřišti spíše členy středové formace. A možná svou roli sehrály i tréninky thaiboxu.

„Bylo to takové oživení, ale nebylo to na škodu, protože kluci se na takových trénincích zocelili a v soubojích na hřišti pak měli navrch,“ míní trenér. Nehledě na to, že Třinci se vyhýbala zranění, což byl možná také důsledek dobré kondiční přípravy. „V zimě nic nepodceníme a budeme pokračovat v tom, co nám zatím neslo úspěch,“ řiká lodivod prozatím úspěšné třinecké posádky.

Tipnete si, kam až dopluje na jaře?