Že to připomínalo scénu ze známého filmu z fotbalového prostředí Kožené slunce, kde se fotbalisté SK Vrátno po sestupu do nejnižší soutěže zvané pralesní liga přesouvají k zápasům na kolech? Ano. Přesně tohle napadlo i hráče lískoveckého B týmu, které čekalo mistrovské utkání v nedaleké obci.

„Naším cílem je bavit se fotbalem a tenhle nápad mi přišel jako originální,“ přiznal Radim Glembek, který s nápadem cestovat na zápas na kolech přišel mezi své spoluhráče. „Kluci tuhle myšlenku hned vzali za svou, prostě se jim líbila,“ dodal.

Pak už jen zbývalo domluvit sraz, převléci se do dresů, hodit kopačky kolem krku a vydat se zhruba na šestikilometrovou trasu směr Dobrá. „Cestou jsem říkal svým spoluhráčům, že když jsme tudy jeli naposledy, tak některé ty staré domy měly ještě fasádu,“ smál se Pavel Piváček, který se držel v popředí tohoto nezvyklého cyklistického týmu.

Už samotný průjezd Frýdkem vyvolal u procházejících lidí údiv ve tváři. „Lidé nám mávali, auta na nás troubila, bylo to príma. Projížděli jsme i dvěma kruhovými objezdy, které jsme vždy jednou obkroužili,“ smál se při vzpomínce na cestu k mistrovskému zápasu Roman Vojvodík. Ten pak společně se svými spoluhráči uvítal krátkou přestávku v podobě doplnění tekutin v restauraci Cyklobar.

„Pánové, máte povolené jedno pivko, ale pouze desítku,“ upozorňoval hráče-cyklisty trenér lískoveckého béčka Pavel Uherek. Zlatavý mok uřícení fotbalisté vzali s povděkem, pak už jen znovu naskočit na bicykly a za tónu lískoveckého pokřiku dorazit na doberský stadion. Utkání mohlo začít.

Diváci v Dobré viděli celkem sedm branek

Po špatném výkonu doberského A týmu, které v sobotním odpoledni prohrálo na domácím trávníku se Sedlištěm 0:3, nastoupili o den později jejich spoluhráči z béčka.

Za soupeře jim bylo ve druhém kole okresní soutěže mužstvo Lískovce B. Hosté k tomuto derby přijeli, spíše přišlapali na kolech, ve velmi silné sestavě. Hráči jako Vojvodík, Vodička, Piváček, Tarkoš, Kubáň a další by mohli klidně hrát ještě o pár soutěží výše.

V první půli se domácí hráči lískoveckých jmen vůbec nezalekli a ohrožovali branku soupeře rychlými výpady po krajích hřiště. Šance Damka a vzápětí i Dužíka zůstaly ale nevyužity. Naopak na druhé straně se z přímého kopu ve 26. minutě krásně trefil Vodička – 0:1. Odpověď domácích neměla dlouhého trvání. O dvě minuty později srovnával Dužík.

Do druhého poločasu nastoupili hráči Dobré ještě s větší aktivitou a odměna v podobě vstřelené branky na sebe nenechala dlouho čekat. Ve 48. minutě překonal brankáře Hilla rychlonohý Rečka. V této chvíli byli domácí lepší, což korunovali třetí brankou v lískovecké síti, o kterou se postaral v 77. minutě střídající Pánek.

Snad mírné uspokojení, nebo zlepšená hra hostujícího celku, přinesla dokonalý zvrat v utkání. Vše odstartovala penalta, kterou v 79. minutě proměnil s přehledem Piváček – 3:2. Sedm minut před koncem zápasu se po kombinační akci prosadil Vojvodík a bylo vyrovnáno! To však nebylo vše. Dokonalý obrat přišel v samém závěru, kdy se trefil Tarkoš – 3:4.

Sokol Dobrá B – Sokol Lískovec B 3:4 (1:1)

Rozhodčí: Vernarský – Zeman, Vranay

Diváci: 150

Dobrá B: Stuchlík - Babiš, Myšinský, Figura, J. Baran - Rečka (70. Palarčík), Kováč (80. Konvička), Bednárek, R. Papřok, D. Damek - Dužík (60. Pánek)

Lískovec B: Hill - Flachs (46. Kašajík), Konečný, Vodička, Sutter (80. Glembek) - J. Melár, Vojvodík, Kubáň, Hél - Dušek (46. Piváček), Tarkoš

Glembek: „Hlavní je každé to utkání přežít“

Dobrá – Fotbalisté lískoveckého B týmu si s nadsázkou říkají Lískovec U42, což značí věkovou kategorii, kterou tito hráči zastupují. Proto není divu, že v jejich sestavě najdete například čtyřiačtyřicetiletého Radima Glembka, který se k velkému fotbalu vrátil po předlouhých patnácti letech.

„S fotbalem jsem začínal ve Frýdku-Místku, kde jsem zůstal až do dorosteneckého věku. Poté jsem zamířil na vojnu do VTJ Dejvice, které hrávalo tehdy krajský přebor. Po vojně jsem se vrátil zpět do Válcoven, ale moc jsem se tu nechytil, takže jsem odešel do nedalekého Frýdlantu. Pak jsem si zahrál ještě v Bašce a svou kariéru jsem zakončil v Lískovci,“ prozradil fotbalista, který se po skončení své fotbalové kariéry věnoval také pískání. Po utkání lískoveckého béčka v Dobré jsme tohoto hráče, který nastoupil v průběhu druhého poločasu, na chvíli vyzpovídali.

Kde a kdy vznikla myšlenka založit rezervní tým v Lískovci?
S touto myšlenkou přišli Roman Vojvodík s Radkem Šmídem, kteří v Lískovci dlouhá léta kopali. Ale byla to spíše taková recese, která se nakonec chytla.

Vy se vůbec bavíte, a to nejen fotbalem. K utkání do Dobré jste cestovali na kolech. To je i na tým z okresní soutěže dost nezvyklé…
Tak tady se můžu pochlubit, jelikož to byl můj nápad (smích). Kdysi byl v televizi odvysílán film z fotbalového prostředí Kožené slunce, kde také k zápasům takzvané pralesní ligy jezdili hráči jednoho klubu na kolech. Kdo tu jízdu nezažil, neuvěří. Byla to skutečně sranda.

Ta vaše jízda byla o to nezvyklejší, že jste ještě půlhodiny před utkáním seděli na občerstvovací pauze v nedaleké zahradní restauraci…
My už měli za sebou asi pět kilometrů, museli jsme si odpočinout a doplnit tekutiny (smích).

Zápas jste nakonec v Dobré vyhráli těsně 4:3. Co jste samotnému utkání říkal? (V té chvíli se začal doberským stadionem ozývat mohutný vítězný pokřik lískoveckých fotbalistů – Dresy bílé…, pozn. red.).
Přiznám se, že jsem od nás očekával lepší výkon. Myslel jsem si, že domácí tým přehrajeme. Kdo na toto utkání ale přišel, tak musel vidět, že domácí předvedli velice dobrý výkon. Nám vyšel dokonale závěr utkání, takže nakonec spokojenost.

Domácí vedli po hodině hry již 3:1. Věřil jste v té chvíli ještě ve vítězství lískoveckého týmu?
Já věřím v každém zápase, že nic není ztracené. Věřil jsem i tady.

Ve dvou vašich premiérových zápasech jste získali plný počet bodů. S tím vládne asi velká spokojenost?
Určitě, stoprocentní spokojenost.

Jaké máte vůbec cíle pro letošní sezonu v okresní soutěži?
Tak to je zcela jednoduché. Vzhledem k tomu, jaký máme věkový průměr, tak je to dožít v každém zápase, který odehrajeme.