Rodákovi z Velkých Heraltic bude zanedlouho třiatřicet. Letos se vrátil do svého mateřského klubu, aby s ním absolvoval celou podzimní část okresního přeboru. Redakce Deníku s tímto gólmanem pořídila exkluzivní rozhovor.

Před časem jste se vrátil do Velkých Heraltic. Jaký to byl pocit si znovu zahrát za klub, v němž jste začínal?
Musím se přiznat, že návrat jsem zvažoval již minimálně dva roky. Celkově jsem velice rád, že opět mohu naskakovat za celek, kde má fotbalová kariéra odstartovala, přestože byly i nabídky pokračovat v I. A nebo I. B třídě.

Později v Hlavnici jste měl možnost se setkat s Janem Nezmarem. Napadlo vás tehdy, že by to mohl dotáhnout až do první ligy?
Abych řekl pravdu, Honzu jsem nezažil. Těsně jsme se minuli, když odcházel do Dolního Benešova. Oba jsme absolvovali okresní výběry v Německu, kde dvakrát zazářil. První liga byla pak logickým vyústěním jeho nadání. Honzovy výkony samozřejmě sleduji, fandím mu a přeji mu to.

Byla to motivace i pro vás osobně? Přece jenom být tak blízko hráči, který je v českých luzích a hájích známá osobnost.
Mně se zanedlouho ozval Dolní Benešov také. Honza tenkrát šel do dorostu, kdežto já měl jít rovnou do mužů. Na první tým to tehdy nebylo, ale v béčku bych chytal. Nepřestoupil jsem však. Později to Dolní Benešov zkusil ještě jednou. Hrál třetí ligu. Bylo to ovšem v době, kdy jsem se stěhoval do Beskyd a časově bych to nestíhal.

Vaše osoba je spojena s Frýdlantem nad Ostravicí hrajícím krajský přebor. Jak zpětně vzpomínáte na toto angažmá?
Své pětileté působení jsem si zde velmi užíval. Ve Frýdlantu jsem začínal ještě v I. A třídě. Vzápětí se nám však povedlo postoupit do krajského přeboru, což je kvalitativně obrovský skok. Setkáte se s hráči, kteří mají zkušenosti s druhou, mnohdy i první ligou.

Na podzim jste se již objevil v dresu Velkých Heraltic na poli okresního přeboru. Určitě asi velká změna.
Jasně kvalita je někde jinde a rozdíl je markantní. Ať už v trénincích či taktické přípravě před jednotlivými zápasy. Na každý pád okresní přebor má svou úroveň. I tak však nejlepší týmy této soutěže dosáhnou někam na spodek I. B třídy, pokud výrazně neposílí, tak jako tomu bylo v případě Štítiny.

Co hrálo hlavní roli při návratu do Velkých Heraltic?
Stěhoval jsem zpět do rodné obce. Byly zde i nabídky odjinud. Například jít někam na Bruntálsko. Jsem však pracovně dost vytížený člověk a okresní přebor v Heralticích se jevil jako nejlepší možná volba.

Ve staronovém klubu nepůsobíte jen na pozici brankářské jedničky, nýbrž aktivně se podílíte i na jeho fungování. Můžete upřesnit svou funkci ve výboru?
Starám se hlavně o marketing. Shánění různých dotací apod. Snažíme se pracovat na zviditelnění Sokola a vůbec celé obce. Zkoušíme zařizovat nejrůznější akce a nejlepším možným způsobem prezentovat fotbal ve Velkých Heralticích.

Nebojíte se o svůj post. Do klubu se totiž po půlročním hostování ve Štítině vrací jiný úspěšný gólman Miroslav Kubánek?
Po Novém roce budeme mít schůzku ohledně zimní přípravy a bude se projednávat i otázka Mirka Kubánka. Osobně se nebojím a docela bych i uvítal, kdyby v Heralticích byly dva dobří brankáři. Nejsem na tom zdravotně úplně v pořádku a nevadilo by mi, kdyby během třinácti utkání jarní části dostal příležitost i někdo jiný. Nyní se však řeší i další věc. Mirek momentálně bydlí v Opavě, takže by měl trošku problém s dojížděním. Uvidíme, jestli u nás zůstane nebo půjde na hostování někam jinam.

Velké Heraltice v podzimní části okresního přeboru obsadili osmou příčku se sedmnácti body. Spokojenost nebo nikoliv?
Říkali jsme si, že bychom se chtěli umístit v první polovině tabulky. Povedla se letní příprava, akorát se klubu nepodařilo dostatečně posílit. Marcel Zemborski odešel do Rakouska, a i když se tvrdí, že výkony mužstva nestojí na jednom hráči, tohle nebyl Marcelův případ. Z takových šedesáti procent to stálo hlavně na něm. Vždyť je to fotbalista, který ještě mohl válet v krajském přeboru nebo divizi. Navíc se zranil i René Štěpán a celkově nám odešlo asi sedmdesát procent gólů. Z Hlavnice sice přišel Jakub Kotrs, ale osmá pozice nejspíš odpovídá současným možnostem klubu.

No, a když jsme se bavili o podzimu, byla by chyba nezeptat se, jak to vidíte s jarem?
Ze všeho nejdůležitější je chytit začátek. Z prvních tří zápasů vydolovat minimálně šest bodů. Přece jen spodek tabulky není až tak daleko. Ze třinácti kol, nastoupíme sedmkrát před vlastními fanoušky, takže z domácího prostředí musíme vyzískat co nejvíce.

Martin Šmajstrla očima trenéra Velkých Heraltic Rostislava Štěpána

„Martin začínal u nás ve Velkých Heralticích. Chytil se a pak se objevil i v Hlavnici, kterou jsem tehdy trénoval, když postoupila do I. B třídy. Pak odešel studovat vysokou školu a přestěhoval se do Beskyd. Nastupoval v I. B třídě a všiml si jej Frýdlant nad Ostravicí. Předtím, než se vrátil do Heraltic, jsme spolu samozřejmě byli v kontaktu. Martin je ve výboru a stará se o shánění dotací a finančních prostředků pro klub. S mým synem Reném jsou velkými přáteli a společně organizují různé fotbalové akce tady ve Velkých Heralticích. Jestli bych jej měl nějakým způsobem charakterizovat, přirovnal bych jej k Janu Nezmarovi. Patřili do stejné éry. Je to strašně pracovitý a odpovědný kluk. I ve svých letech si na tréninku přidává. Z půlročního hostování ve Štítině se vrací Miroslav Kubánek. Společně by mohli vytvořit silný brankářský tandem. Pokud by však Mirek u nás nezůstal, byl by to problém, jelikož druhého kvalitního gólmana bohužel nemáme. Všechno se však bude teprve projednávat.“

PETR DUŠEK